Bava mecia 77b בבא מציעא

dá mu jeho mzdu; jestliže je to úkolový dělník, dá mu [podíl ze] smluvené ceny úkolu.

Čí je to [učení]? Řekneš-li, že mudrců – proč právě „uslyšel, že mu zemřel příbuzný, nebo ho zachvátila horečka“, tedy že byl donucen? I kdyby donucen nebyl, mudrci přece řekli, že dělník má navrch! Není to tedy podle rabiho Dosy? A uč se z toho, že rabi Dosa nerozlišuje mezi námezdní prací a úkolovou prací.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: [Baraita mluví] o věci, která by se ztratila, a podle slov všech.

Učili jsme se: Každý, kdo mění [dohodu], je v nevýhodě, a každý, kdo odstoupí, je v nevýhodě. Budiž „každý, kdo mění, je v nevýhodě“ – tanaita nám to anonymně uvedl podle rabiho Jehudy; ale „každý, kdo odstoupí, je v nevýhodě“ – co to má zahrnout? Nemá to snad zahrnout dělníka, a to podle rabiho Dosy?

Rabi Dosa tedy řekl dvě věci, a Rav s ním souhlasí v jedné a nesouhlasí s ním ve druhé.

Chceš-li, řekni: „Každý, kdo odstoupí, je v nevýhodě“ – pro to, co učí baraita: Každý, kdo odstoupí – jak? Kdo prodal druhému pole za tisíc zuzů a ten mu z toho dal dvě stě zuzů: když odstoupí prodávající, má kupující navrch.

Chce-li, řekne mu: „Dej mi mé peníze“, nebo: „Dej mi půdu, která odpovídá mým penězům.“ Odkud mu ji dá vymáhat? Z nejlepší půdy. A když odstoupí kupující, má prodávající navrch: chce-li, řekne mu: „Zde máš své peníze“; chce-li, řekne: „Zde máš půdu, která odpovídá tvým penězům.“ Odkud mu ji dá vymáhat? Z nejhorší půdy.

Raban Šimon ben Gamliel říká: Poučí je, aby neodstupovali. Jak? Napíše mu: „Já, ten a ten, syn toho a toho, jsem prodal to a to pole tomu a tomu za tisíc zuzů, a dal mi z toho dvě stě zuzů, a hle, jsem jeho věřitelem na osm set zuzů.“ [Kupující] nabyl [pole] a vrátí mu zbytek i po mnoha letech.

Mistr řekl: „Odkud mu ji dá vymáhat? Z nejlepší půdy.“ Napadlo nás: z nejlepší půdy jeho majetku. Ať není víc než věřitel, a učili jsme se: Věřitelovo právo je na průměrnou půdu! A navíc – je tu přece pozemek, za který dal peníze!

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Z nejlepší části toho [pole] a z nejhorší části toho [pole].

Rav Acha, syn Rav Iky, řekl: Můžeš říci i „z nejlepší půdy jeho majetku“: Obvykle ten, kdo prodává pozemek za tisíc zuzů, prodává levně a rozprodává svůj majetek, a tak je jako poškozený; a učili jsme se: Poškozeným se odhaduje z nejlepší půdy.

„Raban Šimon ben Gamliel říká: Poučí je, aby neodstupovali. Jak? Napíše mu: Já, ten a ten, syn toho a toho“ atd. Důvodem je, že mu to tak napsal; kdyby mu to tak nenapsal, nenabyl by?

Ale baraita přece učí: Kdo dá druhému zálohu a řekne mu: „Jestliže odstoupím, je ti má záloha propadlá“, a ten druhý řekne: „Jestliže odstoupím, vrátím ti tvou zálohu dvojnásobně“ – podmínky platí. To jsou slova rabiho Josiho.

Rabi Josi [tak říká] podle svého názoru, neboť řekl, že asmachta nabývá.

Rabi Jehuda říká: Stačí, že nabude [tolik], kolik odpovídá jeho záloze. Raban Šimon ben Gamliel řekl: Kdy to platí? Když mu řekl: „Ať má záloha nabude“; ale prodal-li mu pole za tisíc zuzů a ten mu z toho dal pět set zuzů, nabyl, a vrátí mu zbytek i po mnoha letech.

Není to těžkost: zde jde o případ, kdy [prodávající] chodí sem a tam kvůli penězům; tam o případ, kdy nechodí sem a tam kvůli penězům.

Neboť Rava řekl: Kdo prodá druhému nějakou věc a chodí sem a tam kvůli penězům, [kupující] nenabyl; nechodí-li sem a tam kvůli penězům, nabyl.

A Rava řekl: Kdo půjčí druhému sto zuzů a ten mu je splácí zuz po zuzu, je to splacení; jenže má vůči němu výčitku, neboť mu může říci: Promrhal jsi mi je.

Jeden muž prodal druhému víno a zůstal mu [dlužen] jeden zuz, a [prodávající] chodil sem a tam kvůli tomu zuzu. Rav Aši seděl a zkoumal to: V takovém případě – nabyl, nebo nenabyl? Rav Mordechaj řekl Rav Ašimu: Takto řekl Avimi z Hagronie jménem Ravy: Jeden zuz je jako mnoho zuzů, a nenabyl.

Rav Acha, syn Rav Josefa, řekl Rav Ašimu: Ale my přece říkáme jménem Ravy, že nabyl! Odpověděl mu: Vykládej svou nauku o tom, kdo prodává své pole