Bava mecia 77a בבא מציעא

je to ztráta dělníků; neprohlédl-li svůj pozemek večer předtím, je to ztráta hospodáře, a dá jim jako nečinnému dělníkovi.

A Rava řekl: Kdo najme dělníky k zavlažování vědrem a přijde déšť – je to ztráta dělníků; přijde-li řeka – je to ztráta hospodáře, a dá jim jako nečinnému dělníkovi.

A Rava řekl: Kdo najme dělníky k zavlažování vědrem a řeka uprostřed dne přestane téci: jestliže to nebývá, že by přestávala, je to ztráta dělníků; jestliže to bývá, že přestává – jsou-li to obyvatelé města, je to ztráta dělníků; nejsou-li to obyvatelé města, je to ztráta hospodáře.

A Rava řekl: Kdo najme dělníky na nějakou práci a práce skončí uprostřed dne: má-li práci, která je snazší, dá jim ji; nebo práci podobnou, přikáže jim ji; práci, která je těžší, jim nepřikáže, a dá jim jejich mzdu v plné výši.

Proč? Ať jim dá jako nečinnému dělníkovi! Když to Rava řekl, mluvil o nosičích z Mechozy, kteří, jestliže nepracují, zeslábnou.

Mistr řekl: „Odhadnou jim, co udělali. Jak? Mělo-li to hodnotu šesti denárů, dá jim jeden sela.“ Mudrci zastávají názor, že dělník má navrch.

„Nebo ať dokončí svou práci a vezmou si dva sela.“ To je zřejmé! Je to potřebné tam, kde práce podražila a dělníci odstoupili, a hospodář šel a usmířil si je. Abys neřekl, že mu mohou říci: Když jsme se dali usmířit, bylo to s úmyslem, že nám přidáš na mzdě – učí nás, že jim řekne: [Bylo to] s úmyslem, že se o vás postarám jídlem a pitím.

„Jestliže jednoho sela, dá jim jeden sela.“ To je zřejmé! Je to potřebné tam, kde práce byla zprvu laciná a najal je o jeden zuz dráž, a nakonec práce podražila a ustálila se o jeden zuz výše.

Abys neřekl, že mu řeknou: Řekl jsi nám o zuz víc, dej nám o zuz víc – učí nás, že jim řekne: Když jsem vám řekl o zuz víc, bylo to proto, že jste [cenu] neznali; nyní ji znáte.

„Rabi Dosa říká: Odhadnou jim, co má být teprve uděláno. Mělo-li to hodnotu šesti denárů, dá jim šekel.“ Zastává názor, že dělník je v nevýhodě.

„Nebo ať dokončí svou práci a vezmou si dva sela.“ To je zřejmé! Je to potřebné tam, kde práce zlevnila a hospodář odstoupil, a dělníci šli a usmířili si ho. Abys neřekl, že jim může říci: [Dal jsem se usmířit] s úmyslem, že mi snížíte mzdu – učí nás, že mu řeknou: S úmyslem, že ti uděláme pěknou práci.

„Jestliže jednoho sela, dá jim jeden sela.“ To je zřejmé! Rav Huna, syn Rav Natana, řekl: Je to potřebné tam, kde mu oni zprvu slevili o jeden zuz a nakonec práce zlevnila.

Abys neřekl [že řekne]: Řekli jste mi o zuz méně, dám vám o zuz méně – učí nás, že mu řeknou: Když jsme ti řekli o zuz méně, bylo to proto, že jsi [cenu] neznal; nyní ji znáš.

Rav řekl: Halacha je podle rabiho Dosy. Ale cožpak to Rav řekl? Vždyť Rav řekl: Dělník může odstoupit i uprostřed dne! A řekneš-li, že rabi Dosa rozlišuje mezi námezdní prací a úkolovou prací – rozlišuje snad? Vždyť baraita učí: Kdo najme dělníka a v polovině dne [dělník] uslyší, že mu zemřel příbuzný, nebo ho zachvátila horečka: jestliže je to námezdní dělník,