Talmud česky

Bava mecia 76b בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 76b · 13 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Jak to srovnáváš? Budiž, kdyby bylo řečeno naopak: [Žena řekla:] „Přijmi pro mne můj rozvodový list“, a [zmocněnec řekl:] „Tvá žena řekla: Přines mi můj rozvodový list“, a on řekl: „Zde máš, jak řekla“, a Rav Nachman by řekl jménem Raby bar Avuhy, že Rav řekl: Od chvíle, kdy se rozvodový list dostane do jeho ruky, je rozvedena – pak by z toho plynulo, že spoléhá na její slovo.
הכי השתא בשלמא אי איתמר איפכא התקבל לי גיטי ואשתך אמרה הבא לי גיטי והוא אומר הילך כמו שאמרה ואמר ר"נ אמר רבה בר אבוה אמר רב משיגיע גט לידו מגורשת אלמא דאדיבורא דידה קא סמיך
2
nebo také: Od chvíle, kdy se rozvodový list dostane do její ruky, je rozvedena – pak by z toho plynulo, že spoléhá na jeho slovo. Ale tam je to proto, že zmocněnec své zmocnění zcela vyvrátil, neboť mu zmocněnec řekl: Jsem zmocněncem k přijetí, k doručení zmocněncem nejsem.
אי נמי משהגיע גט לידה מגורשת אלמא דאדיבורא דידיה קא סמיך אלא התם משום דעקר שליח לשליחותי' לגמרי דא"ל שליח לקבלה הוינא להולכה לא הוינא
3
Chceš-li, řekni: Tento tanaita nazývá i odstoupení „oklamáním“, jak učí baraita: Kdo najme řemeslníky a ti oklamali hospodáře, nebo hospodář oklamal je, mají jeden vůči druhému jen výčitku.
איבעית אימא האי תנא חזרו נמי הטעו קרי ליה דתניא השוכר את האומנין והטעו את בעל הבית או בעל הבית הטעה אותן אין להם זה על זה אלא תרעומת
4
Kdy to platí? Když ještě nešli; ale jestliže šli – poháněči oslů a nenašli obilí, dělníci a našli pole mokré – dá jim jejich mzdu v plné výši. Avšak ten, kdo přichází naložen, se nepodobá tomu, kdo přichází s prázdnou, a ten, kdo pracuje, se nepodobá tomu, kdo sedí nečinně.
במה דברים אמורים שלא הלכו אבל הלכו חמרים ולא מצאו תבואה פועלין ומצאו שדה כשהיא לחה נותן להן שכרן משלם אבל אינו דומה הבא טעון לבא ריקן עושה מלאכה ליושב ובטל
5
Kdy to platí? Když ještě nezačali s prací; ale jestliže začali s prací, odhadnou jim, co udělali. Jak? Převzali stojící obilí ke sklizni za dva sela, sklidili polovinu a polovinu nechali; látku k utkání za dva sela, utkali polovinu a polovinu nechali – odhadnou jim, co udělali.
בד"א שלא התחילו במלאכה אבל התחילו במלאכה שמין להן מה שעשו כיצד קבלו קמה לקצור בשני סלעים קצרו חציה והניחו חציה בגד לארוג בשני סלעים ארגו חציו והניחו חציו שמין להן את מה שעשו
6
Mělo-li [to, co zbývá,] hodnotu šesti denárů, dá jim jeden sela, nebo ať dokončí svou práci a vezmou si dva sela; a jestliže [hodnotu] jednoho sela, dá jim jeden sela.
היה יפה ששה דינרים נותן להן סלע או יגמרו מלאכתן ויטלו שני סלעים ואם סלע נותן להם סלע
7
Rabi Dosa říká: Odhadnou jim, co má být teprve uděláno. Mělo-li to hodnotu šesti denárů, dá jim šekel, nebo ať dokončí svou práci a vezmou si dva sela; a jestliže jednoho sela, dá jim jeden sela.
ר' דוסא אומר שמין להן מה שעתיד להעשות היה יפה ששה דינרים נותן להם שקל או יגמרו מלאכתן ויטלו שני סלעים ואם סלע נותן להם סלע
8
Kdy to platí? U věci, která se neztratí; ale u věci, která by se ztratila, najme [jiné] na jejich účet, nebo je oklame. Jak je oklame? Řekne jim: Stanovil jsem vám jeden sela; pojďte a vezměte si dva. A až do kolika najímá na jejich účet? Až do čtyřiceti a padesáti zuzů.
במה דברים אמורים בדבר שאין אבוד אבל בדבר האבוד שוכר עליהן או מטען כיצד מטען אומר להן סלע קצצתי לכם באו וטלו שתים ועד כמה שוכר עליהן עד ארבעים וחמשים זוז
9
Kdy to platí? Když tam nejsou dělníci k najmutí; ale jestliže tam jsou dělníci k najmutí a [dělník] řekne: „Jdi a najmi si z těchto“, má vůči nim jen výčitku.
במה דברים אמורים בזמן שאין שם פועלים לשכור אבל יש שם פועלים לשכור ואמר צא ושכור מאלו אין לו עליהן אלא תרעומת
10
Jeden tanaita učil před Ravem: „Dá jim jejich mzdu v plné výši.“ Řekl mu: Chavivi řekl: Kdybych to byl já, nedal bych jim víc než jako nečinnému dělníkovi, a ty říkáš: Dá jim jejich mzdu v plné výši? Ale vždyť se k tomu učí: „Ten, kdo přichází naložen, se nepodobá tomu, kdo přichází s prázdnou, a ten, kdo pracuje, tomu, kdo sedí nečinně“! – Nedokončili ji před ním.
תני תנא קמיה דרב נותן להם שכרן משלם אמר ליה חביבי אמר אילו אנא הואי לא הוה יהיבנא להן אלא כפועל בטל ואת אמרת נותן להם שכרן משלם והא עלה קתני אינו דומה הבא טעון להבא ריקן עושה מלאכה ליושב ובטל לא סיימוה קמיה
11
Někteří říkají: Dokončili ji před ním, a takto řekl: Chavivi řekl: Kdybych to byl já, nedal bych mu vůbec nic, a ty říkáš: jako nečinnému dělníkovi? Pak je to ale těžkost.
איכא דאמרי סיימוה קמיה והכי קאמר חביבי אמר אי הואי אנא לא הוה יהיבנא ליה כלל ואת אמרת כפועל בטל אלא קשיא הך
12
Není to těžkost: zde jde o případ, kdy [hospodář] prohlédl svůj pozemek večer předtím; tam o případ, kdy svůj pozemek večer předtím neprohlédl.
לא קשיא הא דסיירא לארעיה מדאורתא הא דלא סיירא לארעיה מאורתא
13
Jako v tom, co řekl Rava: Kdo najme dělníky na [kopání] zavlažovacího příkopu a přijde déšť a naplní jej vodou: jestliže prohlédl svůj pozemek večer předtím,
כי הא דאמר רבא האי מאן דאגר אגירי לרפקא ואתא מטרא ומלייה מיא אי סיירא לארעיה מאורתא

Originál: Bava Metzia 76b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu