Bava mecia 78b בבא מציעא

se nazývá lupičem.

Který [výrok] rabi Meira? Snad ten o barvíři, jak jsme se učili [v Mišně]: Kdo dá vlnu barvíři, aby mu ji obarvil načerveno, a on ji obarvil načerno, [nebo] načerno, a on ji obarvil načerveno, rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny.

Rabi Jehuda říká: Převyšuje-li zhodnocení výdaje, dá mu [majitel] výdaje; převyšují-li výdaje zhodnocení, dá mu zhodnocení.

Z čeho [to plyne]? Snad je tomu tam jinak, protože [barvíř vlnu] nabyl změnou díla.

Spíše je to tento [výrok] rabi Meira o sbírce na Purim, jak se učí v baraitě: Sbírka na Purim [patří] Purimu, sbírka města tomuto městu, a nedbá se v té věci úzkostlivě, nýbrž se kupují telata, poráží se a jedí, a co zbude, připadne do pokladny dobročinnosti.

Rabi Eliezer říká: Sbírka na Purim [patří] Purimu, a chudý nesmí z ní vzít ani řemínek na svůj sandál, ledaže si to vymínil v přítomnosti obyvatel města. To jsou slova rabi Jaakova, který [to] řekl jménem rabi Meira; Raban Šimon ben Gamliel ulehčuje.

Snad je tomu i tam [jinak], protože [dárce] mu dal se zřetelem na Purim, a se zřetelem na nějakou jinou věc mu nedal.

Spíše je to tento [výrok] rabi Meira, jak se učí v baraitě: Rabi Šimon ben Elazar říká jménem rabi Meira: Kdo dá chudému dinár, aby si koupil košili, ten si za něj nekoupí plášť; [dal-li mu na] plášť, nekoupí si za něj košili, protože by jednal proti vůli majitele.

Snad je tomu tam jinak, protože by [dárce] začali podezírat, neboť lidé by říkali: Ten a ten řekl: Koupím šaty tomu a tomu chudému — a nekoupil mu je; nebo: Koupím mu plášť — a nekoupil mu ho.

Pak by se mělo učit „kvůli podezření“. Co [znamená] „protože by jednal proti vůli majitele“? Plyne z toho, že je to proto, že [účel] změnil, a každý, kdo jedná proti vůli majitele, se nazývá lupičem.

„Kdo si najme oslici a ta onemocní [‚hivrika‘].“ Co znamená ‚hivrika‘? Zde [v Babylónii] to přeložili: šeroslepost. Rava řekl: pokryla se skvrnami.

Jeden člověk jim řekl: „Pokryla se skvrnami“ — o věci královské. Řekli mu: Čím, stříbrnými skvrnami, nebo zlatými skvrnami? Někteří říkají, [že odpověděl]: stříbrnými — a zabili ho. Jiní říkají, [že odpověděl]: zlatými — a propustili ho.

„Nebo je zabrána k nucené službě, řekne mu: Hle, máš své před sebou.“ Rav řekl: To učili jen o nucené službě, z níž se [zvíře] vrací; ale při nucené službě, z níž se nevrací, je povinen mu opatřit osla.

A Šmuel řekl: Ať při nucené službě, z níž se vrací, nebo při nucené službě, z níž se nevrací: byla-li zabrána na cestě, kudy šla, řekne mu: Hle, máš své před sebou; a nebyla-li zabrána na cestě, kudy šla, je povinen mu opatřit osla.

Namítli: Kdo si najme oslici a ta onemocní [‚hivrika‘] nebo zešílí, řekne mu: Hle, máš své před sebou; uhyne-li nebo je zabrána k nucené službě, je povinen mu opatřit osla.

Podle Rava je to v pořádku a není to obtížné: zde jde o nucenou službu, z níž se vrací, tam o nucenou službu, z níž se nevrací. Ale podle Šmuela je to obtížné.

A kdybys řekl, že ani podle Šmuela to není obtížné: zde byla zabrána na cestě, kudy šla, tam byla zabrána mimo cestu, kudy šla —

vždyť z toho, že se v poslední části učí: Rabi Šimon ben Elazar říká: Byla-li zabrána na cestě, kudy šla, řekne mu: Hle, máš své před sebou, a pokud ne, je povinen mu opatřit osla — plyne, že pro prvního tanaitu v tom není rozdíl.

Šmuel ti odpoví: Copak tu není rabi Šimon ben Elazar, který zastává můj názor? Já mluvím podle rabi Šimona ben Elazara. Chceš-li, řekni: Celé je to [názor] rabi Šimona ben Elazara, a [text] je neúplný, a učí se takto: Kdo si najme oslici a ta onemocní nebo zešílí, řekne mu: Hle, máš své před sebou; uhyne-li nebo je zabrána k nucené službě, je povinen mu opatřit osla. O čem to bylo řečeno? Když byla zabrána mimo cestu, kudy šla; ale byla-li zabrána na cestě, kudy šla, řekne mu: Hle, máš své před sebou.