Bava mecia 83b בבא מציעא

Dělník při příchodu [jde] ve vlastním čase, při odchodu v čase hospodáře, neboť je řečeno: „Vyjde slunce, stáhnou se a ulehnou ve svých doupatech; člověk vychází za svým dílem a ke své práci až do večera“ (Ž 104,22–23).

Ať se podívá, jaký je zvyk! [Jde o] nové město. Ať se podívá, odkud přišli! [Jsou] sesbíráni [z různých míst]. Chceš-li, řekni: Řekl jim, že jsou u něj najati jako dělník podle Tóry.

Rabi Zera vykládal, a někteří říkají, že to učil Rav Josef: Co znamená, co je psáno: „Uvádíš tmu a nastává noc, v ní se hemží všechna zvěř lesní“ (Ž 104,20)? „Uvádíš tmu a nastává noc“ – to je tento svět, který se podobá noci. „V ní se hemží všechna zvěř lesní“ – to jsou svévolníci v něm, kteří se podobají lesní zvěři.

„Vyjde slunce, stáhnou se a ulehnou ve svých doupatech“ – vyjde slunce pro spravedlivé; „stáhnou se“ – svévolníci [budou staženi] do gehenny; „a ulehnou ve svých doupatech“ – není jediného spravedlivého, který by neměl příbytek podle své cti. „Člověk vychází za svým dílem“ – spravedliví vycházejí přijmout svou odměnu. „A ke své práci až do večera“ – ten, kdo dokončil svou práci až do večera.

Rabi Elazar, syn rabi Šimona, potkal jistého úředníka, který chytal zloděje. Řekl mu: Jak je dokážeš [odhalit]? Což nejsou přirovnáni ke zvěři, jak je psáno: „V ní se hemží všechna zvěř lesní“? Někteří říkají, že mu to řekl z tohoto verše: „Číhá v úkrytu jako lev ve svém houští“ (Ž 10,9). Snad bereš spravedlivé a necháváš svévolníky!

Řekl mu: A co mám dělat? Je to královský rozkaz. Řekl mu: Pojď, naučím tě, jak to máš dělat. Jdi ve čtvrté hodině do krčmy. Když uvidíš člověka, který pije víno, drží v ruce pohár a podřimuje, vyptej se na něj.

Je-li to učenec, vstal časně ke svému studiu; je-li to dělník, vstal časně ke své práci; a pracuje-li v noci, [snad] tepal plech. A ne-li, je to zloděj, a chyť ho.

Ta věc se doslechla v královském domě. Řekli: Kdo přečetl dopis, ten ať je vykonavatelem. Přivedli rabi Elazara, syna rabi Šimona, a ten chodil a chytal zloděje. Rabi Jehošua ben Korcha mu vzkázal: Octe, synu vína! Dokdy budeš vydávat lid našeho Boha na smrt?

Vzkázal mu: Odstraňuji trní z vinice. Vzkázal mu: Ať přijde pán vinice a odstraní své trní sám. Jednoho dne ho potkal jistý pradlák a nazval ho: Octe, synu vína. Řekl: Když je tak drzý, plyne z toho, že je to svévolník. Řekl jim: Chyťte ho, chyťte ho!

Když se uklidnil, šel za ním, aby ho vykoupil, ale nemohl. Vztáhl na sebe [verš]: „Kdo střeží svá ústa a svůj jazyk, střeží svou duši před soužením“ (Př 21,23). Pověsili ho. [Rabi Elazar] stál pod šibenicí a plakal. Řekli mu: Rabi, netrap se, neboť on i jeho syn obcovali se zasnoubenou dívkou na Den smíření.

Položil si ruku na útroby a řekl: Radujte se, mé útroby, radujte se! Jsou-li takové vaše pochybné případy, tím spíše vaše jisté. Jsem si jist, že nad vámi nebude vládnout hniloba ani červ.

A přesto se jeho mysl neupokojila. Dali mu vypít uspávací nápoj, vnesli ho do mramorového domu a rozřízli mu břicho. Vynášeli z něj koš za košem tuku a kladli je na slunce v měsících tamuz a av, a nezapáchaly.

Což nezapáchá žádný tuk? Žádný tuk nezapáchá, ale červené žilky zapáchají; zde, ačkoli tam byly červené žilky, nezapáchal. Vztáhl na sebe [verš]: „I mé tělo bude přebývat v bezpečí“ (Ž 16,9).

I rabi Jišmaelovi, synu rabi Josiho, se dostala