Bava mecia 86b בבא מציעא

zavázal se tím k více [než je zvykem]. A stalo se také, že rabi Jochanan ben Matja řekl svému synovi: Jdi a najmi nám dělníky. Šel a sjednal jim stravu. Když přišel k otci, ten mu řekl: Synu můj, i kdybys jim připravil hostinu jako Šalomoun ve své době, nesplnil bys vůči nim svou povinnost, neboť jsou to synové Abrahama, Izáka a Jákoba.

Chceš tím říci, že hostina našeho praotce Abrahama byla větší než Šalomounova? Vždyť je psáno: „Šalomounův chléb na jeden den byl třicet korů jemné mouky a šedesát korů mouky, deset vykrmených volů a deset volů z pastvy a sto ovcí, kromě jelenů, gazel, srnců a vykrmené drůbeže“ (1Kr 5,2–3). A Gurjon ben Astjon řekl jménem Rava: To bylo [jen] na kvásek pro kuchaře. A rabi Jicchak řekl: To bylo na omáčky do hrnců.

A rabi Jicchak řekl: Šalomoun měl tisíc žen a každá z nich mu takto připravovala [hostinu] ve svém domě. Proč? Jedna si myslela: Snad dnes stoluje u mne; a druhá si myslela: Snad dnes stoluje u mne. Kdežto u Abrahama je psáno: „A Abraham běžel ke skotu a vzal tele útlé a dobré“ (Gn 18,7), a Rav Jehuda řekl jménem Rava: „Tele“ – jedno, „útlé“ – dvě, „a dobré“ – tři.

Tam tři býčci pro tři muže; zde pro celý Izrael a Judu, neboť je řečeno: „Juda a Izrael [byli] početní jako písek, který je u moře“ (1Kr 4,20).

Co je „vykrmená drůbež“? Rav řekl: Že je vykrmují proti jejich vůli. A Šmuel řekl: Že jsou tučné samy od sebe. A rabi Jochanan řekl: Přivádějí býka z jeho pastviny, který nebyl nucen, a slepici z jejího smetiště, která nebyla nucena.

Rabi Jochanan řekl: Nejvybranější ze zvířat je býk, nejvybranější z drůbeže je slepice. Amemar řekl: Černá vykrmená slepice, která se zdržuje mezi lisy a nedokáže [pro tloušťku] překročit ani rákos.

„A Abraham běžel ke skotu“ – Rav Jehuda řekl jménem Rava: „Tele“ – jedno, „útlé“ – dvě, „a dobré“ – tři. Ale řekni [jen] jedno, jak lidé říkají: útlé a dobré!

Kdyby tomu tak bylo, mělo by být psáno „útlé dobré“; proč „a dobré“? Plyne z toho, že je to k výkladu. Řekni [tedy] dvě! Protože „dobré“ je k výkladu, i „útlé“ je k výkladu.

Raba bar Ula, a někteří říkají Rav Hošaja, a někteří říkají Rav Natan, syn rabi Hošaji, namítl: „A dal [je] mládenci a ten [je] spěšně připravil“ (Gn 18,7) – každé dal jinému mládenci. „A vzal máslo a mléko a tele, které připravil, a předložil jim“ (Gn 18,8) – co bylo hotové dřív, to jim předložil dřív.

A proč tři? Stačilo by jedno! Rav Chanan bar Rava řekl: Aby jim předložil tři jazyky s hořčicí. Rabi Tanchum bar Chanilaj řekl: Nikdy se člověk nemá odchylovat od zvyku, neboť hle, Mojžíš vystoupil do výšin a nejedl chléb, a služebné andělé sestoupili dolů a jedli chléb. „Jedli“ – napadlo by tě to? Spíše řekni: Vypadali, jako by jedli a pili.

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Všechno, co Abraham učinil pro služebné anděly sám, učinil Svatý, budiž požehnán, pro jeho syny sám; a všechno, co Abraham učinil prostřednictvím posla, učinil Svatý, budiž požehnán, pro jeho syny prostřednictvím posla.

„A Abraham běžel ke skotu“ – „A vyšel vítr od Hospodina“ (Nu 11,31). „A vzal máslo a mléko“ – „Hle, sešlu vám jako déšť chléb z nebe“ (Ex 16,4).

„A on stál u nich pod stromem“ (Gn 18,8) – „Hle, budu stát před tebou tam na skále“ (Ex 17,6). „A Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil“ (Gn 18,16) – „A Hospodin šel před nimi ve dne“ (Ex 13,21).

„Ať se přinese trochu vody“ (Gn 18,4) – „A udeříš do skály a vyjde z ní voda a lid bude pít“ (Ex 17,6).

A to se rozchází s rabi Chamou, synem rabi Chaniny, neboť rabi Chama, syn rabi Chaniny, řekl, a tak učila i škola rabi Jišmaela: Za odměnu za tři věci byli hodni tří věcí. Za odměnu za „máslo a mléko“ byli hodni many; za odměnu za „a on stál u nich“ byli hodni oblakového sloupu; za odměnu za „ať se přinese trochu vody“ byli hodni Mirjaminy studny.

„Ať se přinese trochu vody a umyjte si nohy“ – rabi Janaj, syn rabi Jišmaela, řekl: Řekli mu: Což nás podezříváš, že jsme Arabové, kteří se klanějí prachu svých nohou? Už z něj vyšel Jišmael.

„A zjevil se mu Hospodin u dubů Mamre, když seděl u vchodu do stanu v horku dne“ (Gn 18,1). Co [znamená] „v horku dne“? Rabi Chama, syn rabi Chaniny, řekl: Ten den byl třetím dnem po Abrahamově obřízce a Svatý, budiž požehnán, přišel navštívit Abrahama. Svatý, budiž požehnán, vytáhl slunce z jeho pouzdra, aby se ten spravedlivý nemusel namáhat s hosty.

Poslal Eliezera, aby vyšel ven. Vyšel a nikoho nenašel. Řekl: Nevěřím ti. To je to, co tam říkají: Otrokům není důvěry. Vyšel sám a uviděl Svatého, budiž požehnán, jak stojí u dveří. To je, co je psáno: „Nepřecházej prosím od svého služebníka“ (Gn 18,3).

Když [Svatý] viděl, že si [Abraham obvaz] uvazuje a rozvazuje, řekl: Není náležité tu stát. To je, co je psáno: „Pozvedl oči a viděl, a hle, tři muži stáli u něho; uviděl [je] a běžel jim naproti“ (Gn 18,2). Nejprve přišli a stáli u něho; když viděli, že ho to bolí, řekli: Není náležité tu stát.

Kdo byli ti tři muži? Michael, Gabriel a Rafael. Michael, který přišel zvěstovat Sáře; Rafael, který přišel uzdravit Abrahama; Gabriel šel vyvrátit Sodomu. Vždyť ale je psáno: „A ti dva andělé přišli večer do Sodomy“ (Gn 19,1)! Michael šel s ním, aby zachránil Lota. Je to i přesně [vyjádřeno], neboť je psáno: „A vyvrátil ta města“ (Gn 19,25), a není psáno „vyvrátili“. Plyne z toho [to].

Proč je u Abrahama psáno: „Učiň tak, jak jsi řekl“ (Gn 18,5), a proč je u Lota psáno: