Bava mecia 91a בבא מציעא

„Ne že by člověk směl [obětní zvíře] zaměnit, ale zaměnil-li, je zaměněno a dostane čtyřicet [ran].“ [Reš Lakiš] mu odpověděl: Čí je to [učení]? Rabiho Jehudy, který řekl, že za zákaz, v němž není čin, se bičuje.

Ale můžeš to snad vyložit podle rabiho Jehudy? Vždyť v první části se učí: „Všichni mohou zaměňovat, muži i ženy“; a my jsme o tom uvažovali: „všichni“ – co to zahrnuje? Zahrnuje to dědice, a to není podle rabiho Jehudy.

Neboť kdyby to bylo podle rabiho Jehudy – ten přece řekl: dědic nezaměňuje, dědic neklade ruce [na oběť]. – Tento tanaita s ním souhlasí v jednom a v jednom s ním nesouhlasí.

Rabanan učili: Kdo zahradí krávě tlamu a mlátí s ní, je bičován a platí čtyři kaby za krávu a tři kaby za osla. Ale [platí přece pravidlo], že nikdo není bičován a zároveň usmrcen, není bičován a zároveň neplatí! Abaje řekl: Čí je to? Rabiho Meira, který řekl: je bičován i platí.

Rava řekl: Tóra zakázala nevěstčinu mzdu i tehdy, když [ji dal ten], kdo obcoval se svou matkou [a propadá smrti].

Rav Papa řekl: Od chvíle, kdy [krávu] přitáhne [k sobě], je povinen ji krmit, ale bičován není až do chvíle zahrazení tlamy.

Rav Papa řekl: Na tyto věci se mě ptali lidé z domu Rava Papy bar Aby a já jsem jim rozhodl k zákazu – jednou podle halachy a jednou ne podle halachy.

Ptali se mě: Smí se hníst těsto s mlékem? Rozhodl jsem jim k zákazu podle halachy, neboť se učí: Těsto se nehněte s mlékem, a pokud je [někdo] tak uhnětl, je celý chléb zakázán, kvůli [obavě ze] zvyku k přestupku. Podobně se nemaže pec ovčím tukem, a pokud ji namazal, je celý chléb zakázán, dokud pec [znovu] nevyžhaví.

A tu druhou: Ptali se mě: Smí se do ohrady pustit [samec] téhož druhu i jiného druhu? Rozhodl jsem jim k zákazu, ne podle halachy.

Neboť Šmuel řekl: U cizoložníků [je vina dána], až [svědci] spatří [čin] tak, jak to činí cizoložníci; a u kilajim, až [člověk sám] vsune [úd], jako se vsouvá tyčinka do pouzdra s líčidlem.

Rav Achadboj bar Ami namítl: Kdyby bylo řečeno jen „svůj dobytek nepřipouštěj“ (Lv 19,19), řekl bych, že člověk nesmí ani držet zvíře, když na ně vystupuje samec. Proto Písmo říká „[s jiným] druhem“.

Neplyne snad z toho, že u kilajim není dovoleno ani držení? – Co znamená „držení“? Vsunutí. A proč se mu říká „držení“? Je to slušný výraz.

Rav Jehuda řekl: U téhož druhu se smí [úd] vsunout, jako se vsouvá tyčinka do pouzdra, a není v tom ani [obava z] nemravnosti. Proč? Je zaměstnán svou prací. Rav Achadboj bar Ami namítl: