Bava mecia 95b בבא מציעא

která je výslovně napsána; co plyne z výkladu, neučí.

Pojď a slyš: Vypůjčil-li si ji a vypůjčil si s ní jejího majitele, najal-li si ji a najal si s ní jejího majitele, vypůjčil-li si ji a najal si s ní jejího majitele, najal-li si ji a vypůjčil si s ní jejího majitele – i když majitel pracuje na jiném místě, a ona uhyne, je osvobozen.

Předpokládali: Čí je to [učení]? Rabiho Jehudy, který řekl, že nájemce je jako placený strážce. A hle, tento tanaita učí věc, která plyne z výkladu, a o bezplatném strážci se neučí!

Čí je to? Rabiho Meira, který řekl, že nájemce je jako bezplatný strážce; a učí [tedy] o bezplatném strážci, a totéž platí o placeném strážci.

Chceš-li, řekni: Podle toho, jak to Raba bar Avuha obrací a učí: Nájemce – jak platí? Rabi Meir říká: jako placený strážce; rabi Jehuda říká: jako bezplatný strážce.

Rav Hamnuna řekl: Vždy je povinen, ledaže jde o krávu a [majitel] s ní orá, o osla a [majitel] jde za ním a pohání ho; a ledaže je majitel [s ním] od doby vypůjčení až do doby zlámání a uhynutí. Z toho plyne, že se domnívá, že „jeho majitel s ním“ znamená [po] celou dobu.

Rava namítl: Vypůjčil-li si ji a vypůjčil si s ní jejího majitele, najal-li si ji a najal si s ní jejího majitele, najal-li si ji a vypůjčil si s ní jejího majitele, vypůjčil-li si ji a najal si s ní jejího majitele – i když majitel pracuje na jiném místě, a ona uhyne, je osvobozen. Nejde snad o jinou práci?

Nikoli, o tutéž práci. A co je to „na jiném místě“? Že [ji] volně pobízí a jde před ní.

Ale protože závěrečná část [mluví o práci] na ní, první část [mluví] o jiné práci; neboť se v závěrečné části učí: Vypůjčil-li si ji a poté si vypůjčil jejího majitele, najal-li si ji a poté si s ní najal jejího majitele – i když majitel na ní orá, a ona uhyne, je povinen.

Odpovídají: První i závěrečná část [mluví] o téže práci; první část nás učí novinku a závěrečná část nás učí novinku. První část nás učí novinku: i když [majitel] není na ní, ale [jen] při téže práci, protože byl majitel [s ní] v době vypůjčení, je [vypůjčovatel] osvobozen. A závěrečná část nás učí novinku: i když je na ní, protože majitel nebyl [s ní] v době vypůjčení, je povinen.

Co je to [za odpověď]? Budiž, pokud řekneš, že první část [mluví] o jiné práci a závěrečná o téže práci – to je novinka.

Ale pokud řekneš, že první i závěrečná část [mluví] o téže práci, jaká je [v první části] novinka? Obojí je přece tatáž práce!

A dále se učí: Z toho, co je řečeno: „Je-li jeho majitel s ním, nezaplatí“ (Ex 22,14), copak nevím, že nebyl-li jeho majitel s ním, jistě zaplatí? Proč tedy Písmo říká: „nebyl-li jeho majitel s ním“ (Ex 22,13)? Aby ti řeklo: Byl-li s ním v době vypůjčení, nemusí být s ním v době zlámání a uhynutí; byl-li s ním v době zlámání a uhynutí, musí být s ním [i] v době vypůjčení.

A učí se jinde: Z toho, co je řečeno: „Nebyl-li jeho majitel s ním, jistě zaplatí“, copak nevím, že je-li jeho majitel s ním, nezaplatí? Proč tedy Písmo říká: „Je-li jeho majitel s ním“? Aby ti řeklo: Jakmile [zvíře] vyšlo z moci půjčitele [byť jen] na chvíli s majitelem, a uhynulo, je osvobozen. To je vyvrácení [názoru] Rava Hamnuny. Je to vyvrácení.

Abaje smýšlí jako rabi Jošija a vykládá verše podle rabiho Jošiji; Rava smýšlí jako rabi Jonatan a vykládá verše podle rabiho Jonatana.

Abaje smýšlí jako rabi Jošija a vykládá verše podle rabiho Jošiji: „Nebyl-li jeho majitel s ním, jistě zaplatí“ – důvod je, že nebyl [s ním] v obou [dobách]; ale byl-li s ním v jedné a nebyl v druhé, je osvobozen.

Ale vždyť je psáno: „Je-li jeho majitel s ním, nezaplatí“ – důvod je, že byl [s ním] v obou; ale byl-li v jedné a nebyl v druhé, je povinen!

[To je proto,] aby ti řeklo: Byl-li s ním v době vypůjčení, nemusí být s ním v době zlámání a uhynutí; byl-li s ním v době zlámání a uhynutí, musí být s ním [i] v době vypůjčení.