Smáli se tomu na Západě: Protože [tak] mění [obvyklý způsob], [mělo by být povoleno] i celou rukou! Spíše řekl rabi Elazar: Přefoukává jednou rukou a celou svou silou.
מחכו עלה במערבא כיון דמשני אפילו בכולה ידא נמי אלא א"ר אלעזר מנפח בידו אחת ובכל כחו:
MIŠNA: Bejt Šamaj říkají: Koření se drtí dřevěnou paličkou a sůl v džbánku a dřevěnou kopistí. A Bejt Hilel říkají: Koření se drtí obvyklým způsobem, kamennou paličkou, a sůl dřevěnou paličkou.
מתני׳ בית שמאי אומרים תבלין נדוכין במדוך של עץ והמלח בפך ובעץ הפרור ובית הלל אומרים תבלין נדוכין כדרכן במדוך של אבן והמלח במדוך של עץ:
GEMARA: Podle všech tedy sůl vyžaduje změnu [obvyklého způsobu]. Jaký je důvod? Rav Huna a Rav Chisda – jeden řekl: Všechny hrnce potřebují sůl, ale ne všechny hrnce potřebují koření.
גמ׳ דכולי עלמא מיהת מלח בעיא שנוי מ"ט רב הונא ורב חסדא חד אמר כל הקדרות כולן צריכות מלח ואין כל הקדרות צריכות תבלין
Řekl Rav Jehuda[jménem]Šmuela: Vše, co se drtí, se drtí obvyklým způsobem, i sůl. Ale vždyť jsi řekl, že sůl vyžaduje změnu! – Mluví podle tohoto Tany, neboť se učí: Řekl rabi Meir: Bejt Šamaj a Bejt Hilel se nepřeli o to, co se drtí, že se drtí obvyklým způsobem, a sůl spolu s tím.
אמר רב יהודה אמר שמואל כל הנדוכין נדוכין כדרכן ואפילו מלח והא אמרת מלח בעיא שנוי הוא דאמר כי האי תנא דתניא אמר רבי מאיר לא נחלקו בית שמאי ובית הלל על הנדוכין שנדוכין כדרכן ומלח עמהן
Přeli se jen o to, zda ji drtit samotnou: Bejt Šamaj říkají: Sůl v džbánku a dřevěnou kopistí, na pečení, ale ne do hrnce; a Bejt Hilel říkají: Čímkoli. – „Čímkoli“ tě napadlo? Spíše řekni: Pro cokoli.
לא נחלקו אלא לדוכה בפני עצמה שבית שמאי אומרים מלח בפך ובעץ הפרור לצלי אבל לא לקדרה ובית הלל אומרים בכל דבר בכל דבר סלקא דעתך אלא אימא לכל דבר
Učili rabíni: Nedělá se tisni [drcená kaše] a nedrtí se v hmoždíři. [Jsou to] dvě [věci]? Takto se míní: Jaký je důvod, že se nedělá tisni? Protože se nedrtí v hmoždíři.
תנו רבנן אין עושין טיסני ואין כותשין במכתשת תרתי הכי קאמר מה טעם אין עושין טיסני לפי שאין כותשין במכתשת
Ať tedy řekne [jen]: Nedrtí se v hmoždíři! – Kdyby se učilo „nedrtí se v hmoždíři“, řekl bych, že to platí o velkém hmoždíři, ale o malém hmoždíři bys řekl, že je to v pořádku. Proto nás to učí.
ולימא אין כותשין במכתשת אי תני אין כותשין במכתשת הוה אמינא ה"מ במכתשת גדולה אבל במכתשת קטנה אימא שפיר דמי קמ"ל
Ale vždyť se učí: Nedrtí se ve velkém hmoždíři, ale drtí se v malém hmoždíři! Řekl Abaje: I když se učila [první] baraita, učila se o velkém hmoždíři.
והתניא אין כותשין במכתשת גדולה אבל כותשין במכתשת קטנה אמר אביי כי תניא נמי מתניתא מכתשת גדולה תניא
Originál: Beitzah 14a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.