Řekl Rav Papa: Na vysoké boty se [zákaz] smíšeniny nevztahuje. Řekl Rava: Na tyto jednoduché vaky se smíšenina nevztahuje; [na vaky] na semena se smíšenina vztahuje. Rav Aši řekl: Ani na jedny, ani na druhé se smíšenina nevztahuje, protože se jimi neohřívá.
אמר רב פפא ערדלין אין בהן משום כלאים אמר רבא הני צררי דפשיטי אין בהם משום כלאים דבזרני יש בהם משום כלאים רב אשי אמר אחד זה ואחד זה אין בהן משום כלאים לפי שאין דרך חמום בכך:
Řekl Abaje: Okovaný sandál je zakázáno obout, ale je povoleno jej přenášet. Je zakázáno jej obout kvůli případu, který se stal; a je povoleno jej přenášet, [což plyne] z toho, že se učí „neposílá se“. Kdyby tě napadlo, že je zakázáno jej přenášet – když je zakázáno [i] přenášet, bylo by třeba říkat, [že se] neposílá?
אמר אביי סנדל המסומר אסור לנעלו ומותר לטלטלו אסור לנעלו משום מעשה שהיה ומותר לטלטלו מדקתני אין משלחין דאי ס"ד אסור לטלטלו השתא לטלטולי אסור משלחין מבעיא:
Rabi Jehuda říká: Ani bílá bota. Učí se: Rabi Jehuda povoluje černou a zakazuje bílou, protože potřebuje hrudku křídy. Rabi Josi zakazuje černou, protože ji je třeba naleštit.
ר' יהודה אומר אף לא מנעל לבן: תניא ר' יהודה מתיר בשחור ואוסר בלבן מפני שצריך ביצת הגיר ר' יוסי אוסר בשחור מפני שצריך לצחצחו
Toto je pravidlo: Vše, z čeho se o svátku má užitek. Rav Šešet povolil rabínům posílat o svátku tefilin. Řekl mu Abaje: Ale vždyť jsme se učili: Vše, z čeho se o svátku má užitek, se smí posílat! – Takto se míní: Vše, z čeho se má užitek ve všední den, se smí o svátku posílat.
זה הכלל כל שנאותין בו ביום טוב: רב ששת שרא להו לרבנן לשדורי תפלין ביומא טבא אמר ליה אביי והא אנן תנן כל שנאותין בו ביום טוב משלחין אותו הכי קאמר כל שנאותין בו בחול משלחין אותו ביום טוב
Řekl Abaje: Když už se nám dostaly do rukou tefilin, řekněme o nich něco: Šel-li cestou s tefilin na hlavě a slunce mu zapadlo, položí na ně ruku, dokud nedojde domů. Seděl-li v domě studia s tefilin na hlavě a nastala svatost dne, položí na ně ruku, dokud nedojde domů.
אמר אביי תפלין הואיל ואתו לידן נימא בהו מילתא היה בא בדרך ותפלין בראשו ושקעה עליו חמה מניח ידו עליהם עד שמגיע לביתו היה יושב בבית המדרש ותפלין בראשו וקדש עליו היום מניח ידו עליהן עד שמגיע לביתו
Namítl Rav Huna, syn Rava Iky: Šel-li cestou s tefilin na hlavě a nastala svatost dne, položí na ně ruku, dokud nedojde do domu nejbližšího k hradbě. Seděl-li v domě studia a nastala svatost dne, položí na ně ruku, dokud nedojde do domu nejbližšího k domu studia.
מתיב רב הונא בריה דרב איקא היה בא בדרך ותפלין בראשו וקדש עליו היום מניח ידו עליהן עד שמגיע לבית הסמוך לחומה היה יושב בבית המדרש וקדש עליו היום מניח ידו עליהן עד שמגיע לבית הסמוך לבית המדרש
Originál: Beitzah 15a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.