Beca 17b ביצה

Kdyby to tak bylo, mělo se učit: Přestoupil a upekl – je to dovoleno. Rav Ada bar Matana řekl: [Tana] učí nápravu, jež vede k dovolenému; nápravu, jež vede přes zakázané, neučí.

Pojď a slyš: Kdo položil eruv tavšilin, ten smí péct, vařit a uchovávat v teple; a chce-li svůj eruv sníst, má na to právo. Snědl-li jej dříve, než upekl a než uložil do tepla, nesmí péct, vařit ani uchovávat v teple, ani pro sebe, ani pro jiné, a ani jiní pro něj nepečou a nevaří.

Smí však vařit pro sváteční den, a zbude-li [něco], zbude to pro Šabat – jen ať nepoužije lest; a použil-li lest, je to zakázáno.

Rav Aši řekl: Mluvíš o lsti? Lest je jiná, neboť u ní byli rabíni přísnější než u úmyslného [přestoupení].

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Čí je tato [baraita]? Je Chananjova, a podle Bejt Šamaj. Jak se učí: Chananja říká: Bejt Šamaj říkají: Nepeče se, ledaže zřídil eruv s chlebem; nevaří se, ledaže zřídil eruv s vařeným pokrmem; a neuchovává se v teple, ledaže bylo horké [jídlo] uloženo v teple už v předvečer svátku.

A Bejt Hilel říkají: Zřídí eruv s jedním vařeným pokrmem a připraví na jeho základě vše, co potřebuje.

(Učili jsme:) Kdo odvádí desátky ze svých plodů o Šabatu – [učinil-li to] neúmyslně, smí je jíst; úmyslně, nesmí je jíst. Ne, je to nutné [pro případ], kdy má jiné plody.

Pojď a slyš: Kdo ponoří své nádoby [do mikve] o Šabatu – neúmyslně, smí je používat; úmyslně, nesmí je používat.

Ne, je to nutné [pro případ], kdy má jiné nádoby. Anebo je možné si [nádoby] vypůjčit.

Pojď a slyš: Kdo vaří o Šabatu – neúmyslně, smí jíst; úmyslně, nesmí jíst. Zákaz Šabatu je něco jiného.

Bejt Šamaj říkají: Dva pokrmy. Naše Mišna není podle tohoto tanaa, jak se učí: Rabi Šimon ben Elazar řekl: Bejt Šamaj a Bejt Hilel se shodují, že dva pokrmy jsou zapotřebí. V čem se přou? O rybě s vejcem na ní: Bejt Šamaj říkají ‚dva pokrmy‘ a Bejt Hilel říkají ‚jeden pokrm‘. A shodují se, že rozdrobil-li vejce a dal je do ryby, nebo rozmělnil-li pór a dal ho do ryby, jde o dva pokrmy.

Rava řekl: Halacha je podle našeho tanaa, a [to] podle mínění všech.

Snědl-li jej, nebo se ztratil, nesmí na jeho základě vařit atd. Abaje řekl: Máme za to: Začal-li se svým těstem a jeho eruv byl snězen, dokončí.

MIŠNA: Připadne-li [svátek] na den po Šabatu, Bejt Šamaj říkají: Všechno se ponoří [do mikve] před Šabatem. A Bejt Hilel říkají: Nádoby před Šabatem, a člověk [smí být ponořen] o Šabatu.

A shodují se, že se [nečistá] voda smí v kamenné nádobě přivést do dotyku [s vodou mikve], aby se očistila, ale ne ponořit. A ponořuje se z jednoho určení na jiné a z jedné skupiny [stolovníků] do druhé.

GEMARA: Podle všech tedy nádoba [se ponořit] o Šabatu nesmí. Proč? Raba řekl: [Je to rabínské] opatření,