Beca 22a ביצה

a zapálí lampa. Jménem rabi Jicchaka řekli: Také se mu opeče malá ryba. Učí se také tak: Kdo nepoložil eruv tavšilin, tomu se upeče jeden chléb, uloží do tepla jeden hrnec, zapálí lampa a ohřeje jeden džbán [vody]; a někteří říkají: Také se mu opeče malá ryba.

Rava řekl: Vskutku [jde o případ], kdy [eruv] položil; ale uchovávání v teple je něco jiného, neboť je zjevné, že to dělá s ohledem na Šabat.

Abaje mu namítl: Chananja říká: Bejt Šamaj říkají: Nepeče se, ledaže zřídil eruv s chlebem; nevaří se, ledaže zřídil eruv s vařeným pokrmem; a neuchovává se v teple, ledaže měl horké [jídlo] uložené v teple už v předvečer svátku. Měl-li tedy horké uložené v teple, smí to dělat, ačkoli je zjevné, že to dělá s ohledem na Šabat!

Nýbrž Abaje řekl: [Jde o případ], kdy zřídil eruv pro jedno a nezřídil pro druhé; a je to Chananja podle Bejt Šamaj.

A nesestavuje se svícen. Co tím dělá? Rav Chinena bar Bisna řekl: Zde se jedná o svícnu složeném z článků, kde to vypadá jako stavění. Bejt Šamaj totiž soudí, že u nádob existuje stavění, a Bejt Hilel soudí, že u nádob neexistuje stavění ani bourání.

Ula zavítal do domu Rava Jehudy. Jeho sluha vstal a postavil lampu. Rav Jehuda namítl Ulovi: Kdo dolije olej do lampy, je vinen [přestoupením] zapalování, a kdo z ní odebírá, je vinen [přestoupením] zhášení! Odpověděl mu: Nebylo to s mým vědomím.

Rav Kanava řekl: Je to dovoleno.

Aba bar Marta se ptal Abajeho: Smí se zhasnout lampa kvůli ‚jiné věci‘? Odpověděl mu: Je to možné v jiném domě.

Nemá-li jiný dům, jak tomu je? Je možné udělat si přepážku. Nemá-li čím udělat přepážku, jak tomu je? Je možné ji přikrýt nádobou. Nemá-li nádobu, jak tomu je? Odpověděl mu: Je to zakázáno.

Namítl mu: Poleno se nehasí proto, aby se ušetřilo; ale aby se nezačadil dům nebo hrnec, je to dovoleno. Odpověděl mu: To je rabi Jehuda; já mluvím podle rabínů.

Abaje se ptal Raby: Smí se ve sváteční den hasit požár? Kde jde o ohrožení života, se neptám, neboť to je dovoleno i o Šabatu; ptám se kvůli ztrátě majetku – jak tomu je? Odpověděl mu: Je to zakázáno.

Namítl mu: Poleno se nehasí proto, aby se ušetřilo; ale aby se nezačadil dům nebo hrnec, je to dovoleno. To je rabi Jehuda; já mluvím podle rabínů.

Rav Aši se ptal Amejmara: Smí se ve sváteční den natírat oko mastí? Kde jde o nebezpečí, například výtok, krvácení, slzení, zánět a začínající oční choroba, se neptám, neboť to je dovoleno i o Šabatu. Ptám se o konci oční choroby a o projasnění zraku – jak tomu je? Odpověděl mu: Je to zakázáno.

Namítl mu: Poleno se nehasí atd. A odpověděl mu, jak jsme odpověděli.

Amejmar dovolil, aby oko natíral nežid o Šabatu. Někteří říkají: Amejmar sám si nechal natírat oko nežidem o Šabatu. Rav Aši řekl Amejmarovi: Jaký je tvůj názor? [Ten], že Ula, syn Rava Ilaje, řekl: Všechny potřeby nemocného se o Šabatu dělají prostřednictvím nežida; a Rav Hamnuna řekl: Každou věc, v níž není nebezpečí, řekne nežidovi a ten ji udělá?

To platí tam, kde mu [Izraelita] nepomáhá; ale mistr mu pomáhá, protože zavírá a otevírá [oko]. Odpověděl mu: Rav Zevid zastával totéž co ty, a odpověděl jsem mu: Pomoc nemá žádnou podstatu.

Amejmar dovolil natírat oko o druhém svátečním dni Roš ha-šana. Rav Aši řekl Amejmarovi: Vždyť Rava řekl: [Zemře-li] mrtvý v první sváteční den, ať se jím zabývají pohané; ve druhý sváteční den ať se jím zabývají Izraelité, a to i o dvou svátečních dnech Roš ha-šana –