Odpověděl mu: Já zastávám názor Nehardejců, kteří říkají: I u vejce [je to dovoleno]. A jaký je tvůj názor? Že snad prodlouží elul? Vždyť Rav Chinena bar Kahana řekl: Od dnů Ezdráše dále jsme nenalezli elul prodloužený.
אמר ליה אנא כנהרדעי סבירא לי דאמרי אף בביצה ומאי דעתיך דלמא מעברי ליה לאלול האמר רב חיננא בר כהנא מימות עזרא ואילך לא מצינו אלול מעובר:
A nepečou se silné bochníky, nýbrž jen tenké placky. Rabíni učili: Bejt Šamaj říkají: O Pesachu se nepeče tlustý chléb. A Bejt Hilel to dovolují. A jak [tlustý] je tlustý chléb? Rav Huna řekl: Píď, neboť nalézáme u předkladných chlebů [tloušťku] pídě.
ואין אופין פתין גריצין אלא רקיקין: תנו רבנן ב"ש אומרים אין אופין פת עבה בפסח וב"ה מתירין וכמה פת עבה אמר רב הונא טפח שכן מצינו בלחם הפנים טפח
Namítl Rav Josef: Řekli-li to o pečlivých [kohanim], řeknou to [i] o těch, kdo pečliví nejsou? Řekli-li to o dobře propracovaném chlebu, řeknou to o chlebu, který propracován není?
מתקיף לה רב יוסף אם אמרו בזריזין יאמרו בשאינן זריזין אם אמרו בפת עמלה יאמרו בפת שאינה עמלה
Řekli-li to o suchém dřevě, řeknou to o vlhkém dřevě? Řekli-li to o horké peci, řeknou to o studené peci? Řekli-li to o kovové peci, řeknou to o hliněné peci?
אם אמרו בעצים יבשים יאמרו בעצים לחים אם אמרו בתנור חם יאמרו בתנור צונן אם אמרו בתנור של מתכת יאמרו בתנור של חרס
Někteří říkají: Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Ptal jsem se svého mistra v soukromí – a kdo to je? Náš svatý rabi: Co je tlustý chléb? Velké množství chleba. A proč mu říkají tlustý chléb? Protože je ho při hnětení hodně. Anebo: v místě tohoto tanaa nazývali velké množství chleba ‚tlustým chlebem‘.
איכא דאמרי אמר רב ירמיה בר אבא אמר רב שאלית את רבי ביחוד ומנו רבינו הקדוש מאי פת עבה פת מרובה ואמאי קרו ליה פת עבה משום דנפישא בלישה אי נמי באתריה דהאי תנא פת מרובה פת עבה קרו ליה
Vždyť je to proto, že se namáhá zbytečnou námahou; proč tedy právě Pesach? I v ostatní sváteční dny! Ano, je tomu tak, a tana pojednává o svátečním dni Pesachu. Učí se také tak: Bejt Šamaj říkají: Ve sváteční den se nepeče velké množství chleba. A Bejt Hilel to dovolují.
מכדי משום דקטרח טרחא דלא צריך הוא מאי אריא פסח אפי' בשאר ימים טובים נמי אין הכי נמי ותנא ביו"ט דפסח קאי תניא נמי הכי ב"ש אומרים אין אופין פת מרובה ביום טוב וב"ה מתירין:
MIŠNA: On také řekl tři věci ve smyslu úlevy: Ve sváteční den se smí zametat mezi lehátky a klást kadidlo [na uhlí], a v noci Pesachu se smí připravit kůzle pečené vcelku. A mudrci to zakazují.
מתני׳ אף הוא אמר שלשה דברים להקל מכבדין בית המטות ומניחין את המוגמר ביו"ט ועושין גדי מקולס בלילי פסחים וחכמים אוסרין:
Namítají: Ve sváteční den se nezametá mezi lehátky, ale v domě Rabana Gamliela se zametalo. Rabi Eliezer bar Cadok řekl: Mnohokrát jsem vešel za otcem do domu Rabana Gamliela, a nezametali mezi lehátky ve sváteční den, nýbrž je zametli v předvečer svátku a rozprostřeli na ně plachty; nazítří, když vcházeli hosté, plachty sejmuli, a dům byl tak zametený sám od sebe. Řekli mu: Je-li tomu tak, je dovoleno tak činit i o Šabatu.
מיתיבי אין מכבדין בית המטות ביום טוב ושל בית רבן גמליאל מכבדין אמר רבי אליעזר בר צדוק פעמים הרבה נכנסתי אחר אבא לבית רבן גמליאל ולא היו מכבדין בית המטות ביום טוב אלא מכבדין אותן מערב יום טוב ופורסין עליהם סדינין למחר כשאורחים נכנסין מסלקין את הסדינין ונמצא הבית מתכבד מאליו אמרו לו אם כן אף בשבת מותר לעשות כן
A ve sváteční den se kadidlo neklade, ale v domě Rabana Gamliela se kladlo. Rabi Eliezer bar Cadok řekl: Mnohokrát jsem vešel za otcem do domu Rabana Gamliela, a nekladli kadidlo ve sváteční den, nýbrž přinesli železné kadidelnice, v předvečer svátku je vykouřili a v předvečer svátku ucpali jejich otvory; nazítří, když vcházeli hosté, otevřeli jejich otvory, a dům byl tak provoněn sám od sebe.
ואין מניחין את המוגמר ביו"ט ושל בית רבן גמליאל מניחין אמר רבי אליעזר בר צדוק פעמים הרבה נכנסתי אחר אבא לבית רבן גמליאל ולא היו מניחין את המוגמר ביום טוב אלא מביאין ערדסקאות של ברזל ומעשנין אותן מערב יום טוב ופוקקין נקביהן מערב יום טוב למחר כשאורחים נכנסין פותחין את נקביהן ונמצא הבית מתגמר מאליו
Byla jim položena otázka: Smí se vykuřovat [ovoce]? Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Je to zakázáno. A Šmuel řekl: Je to dovoleno. Rav Huna řekl: Je to zakázáno, protože se tím zháší. Rav Nachman mu řekl: Ať mistr řekne raději ‚protože se tím zapaluje‘! Odpověděl mu: Na začátku se zháší a nakonec zapaluje.
איבעיא להו מהו לעשן רב ירמיה בר אבא אמר רב אסור ושמואל אמר מותר רב הונא אמר אסור מפני שמכבה אמר ליה רב נחמן ונימא מר מפני שמבעיר א"ל תחלתו מכבה וסופו מבעיר
Originál: Beitzah 22b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.