Beca 22b ביצה

což neplatí u vejce.

Odpověděl mu: Já zastávám názor Nehardejců, kteří říkají: I u vejce [je to dovoleno]. A jaký je tvůj názor? Že snad prodlouží elul? Vždyť Rav Chinena bar Kahana řekl: Od dnů Ezdráše dále jsme nenalezli elul prodloužený.

A nepečou se silné bochníky, nýbrž jen tenké placky. Rabíni učili: Bejt Šamaj říkají: O Pesachu se nepeče tlustý chléb. A Bejt Hilel to dovolují. A jak [tlustý] je tlustý chléb? Rav Huna řekl: Píď, neboť nalézáme u předkladných chlebů [tloušťku] pídě.

Namítl Rav Josef: Řekli-li to o pečlivých [kohanim], řeknou to [i] o těch, kdo pečliví nejsou? Řekli-li to o dobře propracovaném chlebu, řeknou to o chlebu, který propracován není?

Řekli-li to o suchém dřevě, řeknou to o vlhkém dřevě? Řekli-li to o horké peci, řeknou to o studené peci? Řekli-li to o kovové peci, řeknou to o hliněné peci?

Rav Jirmeja bar Aba řekl: Ptal jsem se svého mistra v soukromí – a kdo to je? Rav: Co je tlustý chléb? Velké množství chleba.

Někteří říkají: Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Ptal jsem se svého mistra v soukromí – a kdo to je? Náš svatý rabi: Co je tlustý chléb? Velké množství chleba. A proč mu říkají tlustý chléb? Protože je ho při hnětení hodně. Anebo: v místě tohoto tanaa nazývali velké množství chleba ‚tlustým chlebem‘.

Vždyť je to proto, že se namáhá zbytečnou námahou; proč tedy právě Pesach? I v ostatní sváteční dny! Ano, je tomu tak, a tana pojednává o svátečním dni Pesachu. Učí se také tak: Bejt Šamaj říkají: Ve sváteční den se nepeče velké množství chleba. A Bejt Hilel to dovolují.

MIŠNA: On také řekl tři věci ve smyslu úlevy: Ve sváteční den se smí zametat mezi lehátky a klást kadidlo [na uhlí], a v noci Pesachu se smí připravit kůzle pečené vcelku. A mudrci to zakazují.

GEMARA: Rav Asi řekl: Spor [se týká kadidla] k navonění [látek]; ale k přivonění je to podle všech dovoleno.

Namítají: Ve sváteční den se nezametá mezi lehátky, ale v domě Rabana Gamliela se zametalo. Rabi Eliezer bar Cadok řekl: Mnohokrát jsem vešel za otcem do domu Rabana Gamliela, a nezametali mezi lehátky ve sváteční den, nýbrž je zametli v předvečer svátku a rozprostřeli na ně plachty; nazítří, když vcházeli hosté, plachty sejmuli, a dům byl tak zametený sám od sebe. Řekli mu: Je-li tomu tak, je dovoleno tak činit i o Šabatu.

A ve sváteční den se kadidlo neklade, ale v domě Rabana Gamliela se kladlo. Rabi Eliezer bar Cadok řekl: Mnohokrát jsem vešel za otcem do domu Rabana Gamliela, a nekladli kadidlo ve sváteční den, nýbrž přinesli železné kadidelnice, v předvečer svátku je vykouřili a v předvečer svátku ucpali jejich otvory; nazítří, když vcházeli hosté, otevřeli jejich otvory, a dům byl tak provoněn sám od sebe.

Řekli mu: Je-li tomu tak, je dovoleno tak činit i o Šabatu.

Nýbrž, bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Asi řekl: Spor se týká přivonění; ale k navonění je to zakázáno.

Byla jim položena otázka: Smí se vykuřovat [ovoce]? Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Je to zakázáno. A Šmuel řekl: Je to dovoleno. Rav Huna řekl: Je to zakázáno, protože se tím zháší. Rav Nachman mu řekl: Ať mistr řekne raději ‚protože se tím zapaluje‘! Odpověděl mu: Na začátku se zháší a nakonec zapaluje.

Rav Jehuda řekl: Na žhavém uhlí je to zakázáno,