Talmud česky

Beca 33b ביצה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 33b · 12 segmentů

1
U krmiva pro dobytek neplatí [zákaz] úpravy nádoby.
אוכלי בהמה אין בהן משום תקון כלי
2
Rav Kahana to namítl Ravu Jehudovi: Voňavá dřeva se smějí přenášet, aby se k nim přičichlo a aby se jimi ovívalo nemocného; smí je mnout a přičichnout k nim, ale nesmí je ulomit, aby k nim přičichl – ulomil-li je, je osvobozen, ale je to zakázáno. Aby si jimi vyšťoural zuby, nesmí je ulomit – ulomil-li je, je povinen [přinést] oběť za hřích.
איתיביה רב כהנא לרב יהודה מטלטלין עצי בשמים להריח בהן ולהניף בהן לחולה ומוללו ומריח בו ולא יקטמנו להריח בו ואם קטמו פטור אבל אסור לחצוץ בו שיניו לא יקטמנו ואם קטמו חייב חטאת
3
Řekl mu: Mně dělá potíž už „osvobozen, ale zakázáno“ – a natož „povinen obětí za hřích“? A kdybys řekl, že ta [baraita] je učena o tvrdých [dřevech] – jsou snad tvrdá k mnutí?
א"ל השתא פטור אבל אסור קא קשיא לי חייב חטאת מבעיא אלא כי תניא ההיא בקשין קשין בני מלילה נינהו
4
[Baraita] je neúplná a učí se takto: Smí je mnout a přičichnout k nim, smí je ulomit a přičichnout k nim. Kdy to platí? U měkkých; ale u tvrdých je nesmí ulomit – ulomil-li je, je osvobozen, ale je to zakázáno. Aby si jimi vyšťoural zuby, nesmí je ulomit – ulomil-li je, je povinen obětí za hřích.
חסורי מחסרא והכי קתני מוללו ומריח בו קוטמו ומריח בו בד"א ברכין אבל בקשין לא יקטמנו ואם קטמו פטור אבל אסור לחצוץ בו שיניו לא יקטמנו ואם קטמו חייב חטאת
5
V jedné [baraitě] bylo učeno: Smí je ulomit a přičichnout k nim; a v jiné bylo učeno: Nesmí je ulomit, aby k nim přičichl. Rabi Zera řekl ve jménu Rava Chisdy: To není obtížné – tato o měkkých, tato o tvrdých.
תני חדא קוטמו ומריח בו ותניא אידך לא יקטמנו להריח בו אמר רבי זירא אמר רב חסדא לא קשיא הא ברכין הא בקשין
6
Rav Acha bar Jaakov to napadl: U tvrdých – proč ne? Čím se to liší od toho, co jsme se učili: Člověk smí rozbít sud, aby z něj jedl sušené fíky, jen ať nemá v úmyslu vyrobit nádobu? A dále: Vždyť Rava bar Rav Ada a Ravin bar Rav Ada oba řekli: Když jsme byli u Rava Jehudy, ulamoval [větve] a dával nám po jednom prutu, ačkoli se hodily za topůrka pro sekery a motyky.
מתקיף לה רב אחא בר יעקב בקשין אמאי לא מאי שנא מהא דתנן שובר אדם את החבית לאכול ממנה גרוגרות ובלבד שלא יתכוין לעשות כלי ועוד הא רבא בר רב אדא ורבין בר רב אדא דאמרי תרוייהו כי הוינן בי רב יהודה הוה מפשח ויהיב לן אלותא אלותא אע"ג דחזיא לקתתא דנרגי וחציני
7
To není obtížné: tato [podle] rabiho Eliezera, tato [podle] mudrců. Neboť bylo učeno: Rabi Eliezer říká: Člověk smí vzít třísku z toho, co leží před ním, aby si jí vyšťoural zuby; a mudrci říkají: Smí ji vzít jen ze žlabu pro dobytek. A všichni souhlasí, že ji nesmí ulomit; a ulomil-li ji, aby si jí vyšťoural zuby nebo aby jí otevřel dveře – učinil-li tak nevědomky o šabatu, je povinen obětí za hřích; úmyslně ve svátek, dostává čtyřicet [ran] – slova rabiho Eliezera.
לא קשיא הא ר"א הא רבנן דתניא ר"א אומר נוטל אדם קיסם משלפניו לחצוץ בו שיניו וחכ"א לא יטול אלא מאבוס של בהמה ושוין שלא יקטמנו ואם קטמו לחצוץ בו שיניו ולפתוח בו הדלת בשוגג בשבת חייב חטאת במזיד ביו"ט סופג את הארבעים דברי ר"א
8
A mudrci říkají: Jak v tom, tak v onom případě jde jen o rabínský zákaz. Rabi Eliezer, který tam říká „povinen obětí za hřích“, zde [říká] „osvobozen, ale zakázáno“; mudrci, kteří tam říkají „osvobozen, ale zakázáno“, zde [říkají] „dovoleno i od počátku“.
וחכ"א אחד זה ואחד זה אינו אלא משום שבות ר"א דקאמר התם חייב חטאת הכא פטור אבל אסור רבנן דקא אמרי התם פטור אבל אסור הכא מותר לכתחלה
9
A rabi Eliezer nezastává to, co jsme se učili: Člověk smí rozbít sud, aby z něj jedl sušené fíky, jen ať nemá v úmyslu vyrobit nádobu? Rav Aši řekl: Ta je učena o [sudu] slepeném z úlomků.
ולית ליה לרבי אליעזר הא דתנן שובר אדם את החבית לאכול ממנה גרוגרות ובלבד שלא יתכוין לעשות כלי אמר רב אשי כי תניא ההיא במוסתקי:
10
„A smí shrabovat [třísky] na dvoře.“ Učili naši mistři: Smí shrabovat na dvoře a zapalovat, protože vše, co je na dvoře, je připravené, jen ať nedělá hromady; a rabi Šimon to dovoluje. V čem se liší? Jeden má za to, že to vypadá, jako by shromažďoval na zítřek a na další den; a druhý má za to, že jeho hrnec za něj svědčí.
ומגבב מן החצר: ת"ר מגבב מן החצר ומדליק שכל מה שבחצר מוכן הוא ובלבד שלא יעשה צבורין צבורין ורבי שמעון מתיר במאי קא מפלגי מר סבר מחזי דקא מכניף למחר וליומא אחרינא ומ"ס קדרתו מוכחת עליו:
11
„Nevykřesává se oheň atd.“ Jaký je důvod? Protože ve svátek vytváří něco nového.
אין מוציאין את האור וכו': מ"ט משום דקא מוליד ביום טוב:
12
„A nerozžhavují se tašky.“ Co tím dělá? Raba bar bar Chana řekl ve jménu rabi Jochanana: Zde jde o nové tašky, protože
ואין מלבנין את הרעפים: מאי קא עביד אמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן הכא ברעפים חדשים עסקינן מפני

Originál: Beitzah 33b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu