Beca 34b ביצה

v předvečer šabatu v sabatním roce a říci: Odtud budu zítra jíst. A mudrci říkají: [Nestačí to,] dokud [místo] neoznačí a neřekne: Odtud až potud.

GEMARA: Učili jsme se jinde: Děti, které v předvečer šabatu ukryly fíky a zapomněly je oddesátkovat – po skončení šabatu je nesmějí jíst, dokud je neoddesátkují. A učili jsme se také: Kdo převáží fíky přes svůj dvůr do sušárny, jeho synové a domácí z nich smějí příležitostně jíst a jsou osvobozeni [od desátku].

Rava se zeptal Rava Nachmana: Určuje šabat [plody] k desátku i u věci, jejíž zpracování nebylo dokončeno? Říkáme, že protože je psáno: „A nazveš šabat rozkoší“ (Iz 58,13), určuje i u věci, jejíž zpracování nebylo dokončeno? Nebo snad u věci, jejíž zpracování bylo dokončeno, určuje, ale u věci, jejíž zpracování nebylo dokončeno, neurčuje?

Řekl mu: Šabat určuje jak u věci, jejíž zpracování bylo dokončeno, tak u věci, jejíž zpracování nebylo dokončeno. Řekl mu: Ale řekni, že šabat je obdobou dvora: jako dvůr určuje jen u věci, jejíž zpracování bylo dokončeno, tak ani šabat ať neurčuje jinak než u věci, jejíž zpracování bylo dokončeno! Řekl mu: Máme v rukou ustálené učení, že šabat určuje jak u věci, jejíž zpracování bylo dokončeno, tak u věci, jejíž zpracování nebylo dokončeno.

Mar Zutra, syn Rava Nachmana, řekl: I my jsme se to učili: „A dále řekl rabi Eliezer: Člověk se smí postavit u sušárny v předvečer šabatu v sabatním roce atd.“ Důvod je, že jde o sabatní rok, kdy [plody] nepodléhají desátku; ale v ostatních letech sedmiletí je to zakázáno. Proč? Ne snad proto, že šabat určuje?

Ne, tam je to jiné: protože řekl „Odtud budu zítra jíst“, určil je pro sebe. Jestliže tak, proč se zmiňuje šabat? I ve všední den! Tím nás učí, že neoddesátkovaný [tevel] je vzhledem k šabatu připravený, takže pokud [zákaz] přestoupil a upravil jej, je upravený.