Bechorot 26b בכורות

v podstatě nepřichází k usmíření, nechává ji [žít]? Nebo snad, protože i zápalná oběť usmiřuje za [porušení] příkazu, nenechává ji [žít]?

Pojď a slyš: Kdo vytrhne vlnu z bezvadného prvorozeného – i když se u něj [potom] objevila vada [a] porazil ho, [vlna] je zakázána. Důvodem je, že [ji] vytrhl; ale [byla-li] vytržena [sama], je dovolena; a tím spíše [u] zápalné oběti, kterou nenechává [žít].

Totéž platí, že i [když] byla vytržena [sama], je zakázána; a to, že se učí „vytrhne“, je proto, aby ti oznámil sílu [názoru] Akavji, že u [zvířete] s vadou [dovoluje], i když [vlnu] vytrhl.

Ale vždyť jsme se učili „vypadly“! [Tam] učil „vypadly“, aby ti oznámil sílu [názoru] mudrců; [zde] učil „vytrhne“, aby ti oznámil sílu [názoru] Akavji.

„Volně visící vlna“ atd.: Jak vypadá [vlna], která nevypadá jako [součást] střiže? Řekl rabi Elazar, řekl Reš Lakiš: Každá, jejíž kořen je obrácen k jeho hlavě. Rav Natan bar Ošaja řekl: Každá, která se nestlačí spolu se střiží.

A proč Reš Lakiš neřekl jako Rav Natan bar Ošaja? Řekl rabi Ila: Reš Lakiš zastává názor, [že tomu tak je], protože střiž nemůže být bez volně visících chlupů.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo kupuje zvíře“.

MIŠNA: Jak dlouho je Izraelita povinen pečovat o prvorozené? U drobného dobytka třicet dní a u velkého dobytka padesát dní. Rabi Josi říká: U drobného tři měsíce. Řekl-li mu kohen během [této] doby: Dej mi ho – ten mu ho nedá. A má-li [zvíře] vadu a [kohen] mu řekl: Dej mi ho, abych ho snědl – je to dovoleno. A v době Chrámu, bylo-li bezvadné [a kohen] mu řekl: Dej [mi ho] a obětuji ho – je to dovoleno.

Prvorozené se jí rok co rok, ať bezvadné, ať s vadou, neboť je řečeno: „Před Hospodinem, svým Bohem, ho budeš jíst rok co rok“ (Dt 15,20). Objevila-li se u něj vada během jeho [prvního] roku, smí ho ponechat celých dvanáct měsíců; po dvanácti měsících ho smí ponechat jen třicet dní.

GEMARA: Odkud to [víme]? Řekl Rav Kahana: Neboť verš říká: „Prvorozeného ze svých synů mi dáš. Tak učiníš se svým dobytkem“ (Ex 22,28–29).

„Se svou plností a svou šťávou nebudeš otálet… tak učiníš se svým býkem“ (Ex 22,28–29).

Já to obrátím! Je rozumné [srovnávat] to, co [ve verši] stojí dříve, s tím, co stojí dříve, [a] to, co stojí později, s tím, co stojí později. Naopak, [srovnávej] to, co k němu přiléhá, s tím, co k němu přiléhá!

Nýbrž řekl Rava: Verš říká „učiníš“ – Písmo ti přidalo další úkon u tvého býka.

Řekni tedy šedesát [dní]! Písmo to svěřilo jen mudrcům.

Učí se také tak: „Prvorozeného ze svých synů mi dáš. Tak učiníš se svým dobytkem“ (Ex 22,28–29) – mohl bych [se domnívat, že] i se svým býkem [stejně]; verš učí: „učiníš“ – Písmo ti přidalo další úkon u tvého býka. Písmo to svěřilo jen mudrcům.

Odtud řekli: Jak dlouho je Izraelita povinen pečovat o prvorozené? U drobného dobytka třicet dní, u velkého padesát dní. Rabi Josi říká: U drobného tři měsíce, protože péče o něj je velká. [Jiný] tanna učil: Protože jeho zuby jsou drobné.

„Řekl-li mu kohen během [této] doby: Dej mi ho – ten mu ho nedá“: Jaký je důvod? Řekl Rav Šešet: Protože to vypadá jako kohen, který pomáhá na mlatech.

Mudrci učili: Kohanim, levité a chudí, kteří pomáhají u pastýřů, na mlatech a na jatkách, se jim nedává teruma a desátek jako mzda. A dělají-li tak, znesvětili [je], a o nich Písmo říká: „Zkazili jste smlouvu s Levim“ (Mal 2,8); a [Písmo] říká: „A svaté dary synů Izraele neznesvětíte a nezemřete“ (Nu 18,32).

Co [znamená] „a říká“? Kdybys řekl, [že tu] smrt [jako trest] není, pojď a slyš: „A svaté dary synů Izraele neznesvětíte a nezemřete.“

A mudrci je chtěli potrestat tím, že by za ně oddělovali terumu z jejich [vlastního majetku]. A proč je nepotrestali? Protože by mohli přijít k oddělování z osvobozeného za povinné.

A u všech těchto [dávek] mají