Talmud česky

Bechorot 39a בכורות

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 39a · 23 segmentů

1
nebo snad při každém krmení? Řekneš-li, [že] při prvním krmení – před žraním, nebo po žraní? Před žraním mu to jistě pomáhá jako lék; po žraní, jak je to? Před pitím, nebo po pití? Před pitím mu to jistě pomáhá jako ječmen; po pití, jak je to?
או דלמא בכל סעודה וסעודה אם תימצי לומר בסעודה ראשונה קודם אכילה או לאחר אכילה קודם אכילה ודאי מעלי ליה כסמא לאחר אכילה מאי קודם שתיה או לאחר שתיה וקודם שתיה ודאי מעלי ליה כשערי לאחר שתיה מאי
2
Uvázané, nebo volné? Volnému to jistě pomáhá; uvázanému, jak je to? Samo, nebo s druhem? S druhem mu to jistě pomáhá; samotnému, jak je to?
קשור או מותר מותר ודאי מעלי ליה קשור מאי לבדו או עם חבירו עם חבירו ודאי מעלי ליה לבדו מאי
3
Ve městě, nebo na poli? Na poli mu to jistě pomáhá; ve městě, jak je to? Rav Aši se otázal: Řekneš-li, [že] na poli – [co] zahrada, která sousedí s městem, jak je to? Zůstává to nerozhodnuto.
בעיר ובשדה בשדה ודאי מעלי ליה בעיר מאי בעי רב אשי אם תימצי לומר בשדה גינה הסמוכה לעיר מאי תיקו:
4
Rabi Chanina ben Antigonos říká [prohlíží se třikrát]: Rav Nachman bar Jicchak řekl: Pokud budou [prohlídky] rozloženy na třetiny.
ר"ח בן אנטיגנוס אומר: אמר רב נחמן בר יצחק ובלבד שיהו משולשים
5
Pinchas, bratr Mar Šmuela, se otázal Šmuela: [Zvíře] snědlo [předepsanou píci] a neuzdravilo se – je vadou zpětně, nebo je vadou od nynějška?
בעי מיניה פנחס אחוה דמר שמואל משמואל אכל ולא איתסי למפרע הוי מומא או מיכן ולהבא הוי מומא
6
Jaký je v tom praktický rozdíl? Pro [přestupek] zneužití posvěcené věci s jeho výkupným. Řekneš-li, že je vadou zpětně, dopouští se zneužití.
למאי נ"מ למימעל בפדיונו אי אמרת למפרע הוי מומא מעיל
7
Řekneš-li, že je vadou od nynějška, nedopouští se zneužití. Jak tomu tedy je? Šmuel na něj [s opovržením] vztáhl [verš]: „Chromí plenili“ (Iz 33,23).
ואי מיכן ולהבא הוי מומא לא מעיל מאי קרי שמואל עליה (ישעיהו לג, כג) פסחים בזזו (בוז):
8
MIŠNA: Jeho nos, který byl propíchnut, ulomen nebo rozštípnut; jeho pysk, který byl propíchnut, ulomen nebo rozštípnut.
מתני׳ חוטמו שניקב ושנפגם ושנסדק שפמו שניקבה שנפגמה שנסדקה:
9
GEMARA: Rabíni učili: Nozdry, které byly propíchnuty jedna do druhé – zvenku je to vada, zevnitř to vada není. Jeho pysk, který byl propíchnut, ulomen nebo rozštípnut: Rav Papa řekl: Vnější hráz pysku.
גמ׳ ת"ר ניקבו חוטמין זה לתוך זה מבחוץ הרי זה מום מבפנים אינו מום: שפתו שניקבה ושנפגמה ושנסדקה: אמר רב פפא תורא ברא דשיפתיה:
10
MIŠNA: Vnější zuby, které byly ulomeny nebo obroušeny, [a] vnitřní, které byly vytrženy. Rabi Chanina ben Antigonos říká: Neprohlíží se od „dvojčat“ [zubů] dovnitř, a ani „dvojčata“.
מתני׳ חוטין החיצונות שנפגמו ושנגממו הפנימים שנעקרו רבי חנינא בן אנטיגנוס אומר אין בודקין מן התיומת ולפנים ואף לא את התיומת:
11
GEMARA: Rabíni učili: „Dvojčata“ – co jsou „dvojčata“? Od „dvojčat“ dovnitř, a samotná „dvojčata“ jsou jako vnitřní [zuby]. Rabi Jehošua ben Kfucaj říká: Poráží se jen kvůli vnějším. Rabi Chanina ben Antigonos říká: Na „dvojčata“ se vůbec nebere zřetel.
גמ׳ ת"ר התיומת איזהו תיומת מן התיומת ולפנים ותיומת עצמה כלפנים רבי יהושע בן קפוצאי אומר אין שוחטין אלא על החיצונות בלבד רבי חנינא בן אנטיגנוס אומר אין משגיחין על התיומת כל עיקר
12
Co tím říká? A navíc – rabi Jehošua ben Kfucaj říká totéž co první tana!
מאי קאמר ותו רבי יהושע בן קפוצאי היינו תנא קמא
13
Něco chybí, a takto se učí: Které jsou vnitřní? Od „dvojčat“ dovnitř, a samotná „dvojčata“ jsou jako vnitřní. Kdy to platí? Byly-li ulomeny nebo obroušeny; ale byly-li vytrženy, poráží se.
חסורי מיחסרא והכי קתני איזהו הפנימית מן התיומת ולפנים ותיומת עצמה כלפנים בד"א שנפגמו ושנגממו אבל נעקרו שוחטין
14
Rabi Jehošua ben Kfucaj říká: Poráží se jen kvůli vnějším; ale kvůli vnitřním, které byly vytrženy, se neporáží, ale [k oběti] jsou diskvalifikovány. Rabi Chanina ben Antigonos říká: Na „dvojčata“ se vůbec nebere zřetel, a nejsou ani diskvalifikována.
ר' יהושע בן קפוצאי אומר אין שוחטין אלא על החיצונות אבל פנימיות שנעקרו מישחט עלייהו לא שחטינן אבל אפסולי מיפסל ר' חנינא בן אנטיגנוס אומר אין משגיחין על התיומת כל עיקר ואפי' איפסולי לא איפסיל
15
Rav Achadvoj bar Ami se otázal: Existuje chybějící úd uvnitř [těla], nebo neexistuje chybějící úd uvnitř? K čemu [je to důležité]? Jde-li o prvorozené – je psáno „chromé nebo slepé“ (Dt 15,21).
בעי רב אחדבוי בר אמי יש מחוסר אבר מבפנים או אין מחוסר אבר מבפנים למאי אי לבכור (דברים טו, כא) פסח או עור כתיב
16
Jde-li o posvěcená zvířata – je psáno „slepé nebo zlomené“ (Lv 22,22). Na porážku a vykoupení se neptáme; ptáme se na diskvalifikaci – jak je to?
אי לקדשים (ויקרא כב כב) עורת או שבור כתיב לאישחוטי ולאיפרוקי לא איבעיא לן כי מיבעיא לן לאיפסולי מאי
17
Tóra řekla: „Bez vady bude, aby bylo přijato“ (Lv 22,21) – bez vady ano, s nedostatkem ne? Nebo snad „bude“ zahrnuje [i] „žádná vada na něm nebude“: jako vada [je] zvenku, tak i nedostatek [musí být] zvenku?
(ויקרא כב, כא) תמים יהיה לרצון אמר רחמנא תמים אין חסרון לא או דלמא תמים יהיה לרבות כל מום לא יהיה בו מה מום מאבראי אף חסרון מאבראי
18
Pojď a slyš: „A obě ledviny“ (Lv 7,4) – ne [zvíře] s jednou ledvinou a ne [zvíře] se třemi ledvinami. A jiná [baraita] učí: „Odstraní je“ (Lv 7,4) – to zahrnuje [i zvíře] s jednou ledvinou.
ת"ש (ויקרא ז, ד) ואת שתי הכליות ולא בעל כוליא אחת ולא בעל שלש כוליות ותניא אידך יסירנה לרבות בעל כוליא אחת
19
Předpokládali, že všichni souhlasí, že neexistuje tvor [stvořený] s jednou [ledvinou], takže [jedna] chybí. Máme snad říci, že se přou o toto: jeden mistr zastává [názor], že nedostatek uvnitř se nazývá nedostatkem, a druhý mistr zastává [názor], že nedostatek uvnitř se nedostatkem nenazývá?
סברוה דכ"ע אין בריה באחת דהא מיחסר חסר לימא בהא קמיפלגי דמר סבר חסרון מבפנים שמיה חסרון ומר סבר חסרון מבפנים לא שמיה חסרון
20
Rav Chija bar Josef řekl: Všichni souhlasí, že existuje tvor s jednou [ledvinou] a že nedostatek uvnitř se nazývá nedostatkem, a není to obtíž: zde [jde o zvíře], které bylo stvořeno se dvěma a [jedna] chybí; zde [o zvíře], které bylo od počátku stvořeno s jednou.
אמר רב חייא בר יוסף דכ"ע יש בריה באחת וחסרון מבפנים שמיה חסרון ולא קשיא כאן כשנבראה בשתים וחסרו כאן כשנבראה באחת מעיקרא
21
Vždyť se to učí obdobně jako [případ] tří: jako tři [ledviny] od počátku, tak i jedna od počátku!
והא דומיא דשלש קתני מה שלש מעיקרא אף אחת מעיקרא
22
Spíše se zde tedy přou o to, zda existuje tvor [takto stvořený] od počátku: jeden mistr zastává [názor], že existuje tvor s jednou [ledvinou], a druhý mistr zastává [názor], že neexistuje tvor s jednou.
אלא הכא ביש בריה מעיקרא קמיפלגי מר סבר יש בריה באחת ומר סבר אין בריה באחת
23
A rabi Jochanan řekl: Všichni souhlasí, že neexistuje tvor s jednou [ledvinou] a že nedostatek uvnitř se nazývá nedostatkem, a není to obtíž: zde [ledvina] chyběla před porážkou, zde chyběla po porážce. A je snad [zvíře, jemuž něco chybí] po porážce, [ale] před přijetím [krve], dovoleno?
ור' יוחנן אמר דכולי עלמא אין בריה באחת וחסרון מבפנים שמיה חסרון ולא קשיא כאן שחסרה קודם שחיטה כאן שחסרה לאחר שחיטה ולאחר שחיטה קודם קבלה מי שרי

Originál: Bekhorot 39a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu