Bechorot 38b בכורות

GEMARA: Co je to víčko? Rav Papa řekl: Vnější hráz oka. Dak, tevalul: Rabíni učili: Dak, který je zapadlý, je vadou; [který] plave [na povrchu], není vadou.

Vždyť se učí opak! To není obtíž: tento na černé, tento na bílé. Vždyť na bílé nejsou vady! Spíše tedy: tento [o] bílém daku, tento [o] černém daku.

Neboť Raba bar bar Chana řekl: Vyprávěl mi Jošija z Uši: Černý dak, který je zapadlý, je vadou; [který] plave, není vadou. Bílý dak, který je zapadlý, není vadou; [který] plave, je vadou. A tvá pomůcka: barka.

Chilazon, nachaš a enav: Byla jim položena otázka: Je chilazon totéž co nachaš, nebo snad chilazon nebo nachaš [jsou dvě různé věci]?

Pojď a slyš: Raba bar bar Chana řekl: Vyprávěl mi rabi Jochanan ben Elazar: V našem sousedství byl jeden stařec, rabi Šimon ben Josi ben Lakonja se jmenoval, a nikdy jsem před ním neprošel. Jednou jsem před ním prošel a řekl mi: Posaď se, můj synu, posaď se. Chilazon je trvalá vada, kvůli níž se smí porazit, a to je ten nachaš, o němž mluvili mudrci.

A přestože řekli, že člověk neposuzuje vady sám pro sebe, učí halachu žáky a žáci rozhodují pro něj.

Vždyť rabi Aba řekl, že Rav Huna řekl: Každý učenec, který učí halachu a přichází [s ní ve svůj prospěch] – řekl-li ji před tím případem, posloucháme ho; pokud ne, neposloucháme ho! – I on ji učil a přicházel s ní již od počátku.

Co je tevalul? Bílá [skvrna], která přetíná kruh: Čí je naše mišna? Je to [názor] rabiho Josiho, jak se učí: Bílá, která zasahuje do černé, [nebo] černá, která zasahuje do bílé, je vadou – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Josi říká: Bílá, která zasahuje do černé, je vadou; černá, která zasahuje do bílé, není vadou, protože na bílé nejsou vady.

Rav řekl: Jaký je důvod rabiho Josiho? Protože je psáno: „Jejich oči vystupují z tuku“ (Ž 73,7) – tuk oka [tj. bělmo] se nazývá „jejich oči“ [jen spojeně], samo o sobě se tak nenazývá. A jaký je důvod rabiho Meira? Co je [význam] slova tevalul? Něco, co zmate [mevalbel] oči.

MIŠNA: Chavarvar a trvalé vody. Co je trvalý chavarvar? Každý, který vydržel osmdesát dní. Rabi Chanina ben Antigonos řekl: Prohlíží se třikrát během osmdesáti dní.

A toto jsou trvalé vody: [zvíře] snědlo čerstvou a suchou [píci] zavlažovanou deštěm, čerstvou a suchou zavlažovanou kanály; nebo snědlo [nejprve] suchou a potom čerstvou – není to vada, dokud nesní [nejprve] čerstvou a potom suchou.

GEMARA: Čí je naše mišna? Je to [názor] rabiho Jehudy, jak se učí: Trvalý chavarvar – čtyřicet dní, a trvalé vody – osmdesát dní – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Chavarvar – osmdesát dní.

A toto jsou trvalé vody: snědlo čerstvou a suchou [píci] z pole zavlažovaného kanály, nebo snědlo suchou a potom čerstvou – není to vada, dokud nesní suchou po čerstvé a [stav] nevydrží tři měsíce.

Vždyť [mišna] učí obojí: čerstvou a suchou zavlažovanou deštěm, čerstvou a suchou z pole zavlažovaného kanály!

Něco chybí, a takto se učí: Snědlo-li čerstvou a suchou [píci] zavlažovanou deštěm, je to vada; z pole zavlažovaného kanály, není to vada. A i u [píce] zavlažované deštěm: snědlo-li suchou a potom čerstvou, není to vada, dokud nesní suchou po čerstvé.

A vydrží tři měsíce – opravdu? Vždyť Rav Idi bar Avin řekl, že Rav Jicchak bar Ašijan řekl: Adar a nisan – čerstvá, elul a tišri – suchá. Řekni: Adar a polovina nisanu – čerstvá, elul a polovina tišri – suchá.

Byla jim položena otázka: Čerstvá v době čerstvé [píce] a suchá v době suché, nebo snad čerstvá i suchá v době čerstvé?

Pojď a slyš: Rav Idi bar Avin řekl, že Rav Jicchak bar Ašijan řekl: Adar a nisan – čerstvá, elul a tišri – suchá. Snad [to znamená]: plody z elulu a tišri mu dávám žrát v adaru a nisanu.

A kolik mu dávají žrát? Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Pinchase ben Aruvy: Jako sušený fík. Rava řekl: Na Západě se ptali: Jako sušený fík při prvním krmení,