Bechorot 38a בכורות

jako otvor ve jhu. [Rav Tachlifa] mlčel. Rav Chisda mu řekl: Snad jsme se učili: vrták i s okrajem [otvoru]?

Rav Tachlifa mu řekl: Neříkej „snad“, ale jistě: vrták i s okrajem. Je třeba to opřít o [svědectví] Chizkiji, otce Ikeše.

Jak jsme se učili: Toto svědectví vydal Chizkija, otec Ikeše, před Rabanem Gamlielem v Javne, který řekl jménem Rabana Gamliela Staršího: Cokoli, co nemá vnitřek mezi hliněnými nádobami, nemá rub [oddělený] k rozlišení: znečistí-li se jeho vnitřek, znečistí se jeho rub; znečistí-li se jeho rub, znečistí se jeho vnitřek.

U hliněné nádoby to Tóra [přece] vázala na její vnitřek: má-li vnitřek, znečistí se; nemá-li vnitřek, neznečistí se!

Rabi Jicchak bar Avin řekl: Takto to říká: Cokoli, co nemá vnitřek mezi hliněnými nádobami, jeho protějšek mezi omyvatelnými nádobami nemá rub [oddělený] k rozlišení: znečistí-li se jeho vnitřek, znečistí se jeho rub; znečistí-li se jeho rub, znečistí se jeho vnitřek.

Proč to vázat na hliněné nádoby? Ať řekne: Cokoli, co nemá vnitřek mezi omyvatelnými nádobami, nemá rub [oddělený] k rozlišení!

To nás učí, že má-li vnitřek, je jako hliněná nádoba: jako u hliněné nádoby, znečistí-li se vnitřek, znečistí se rub, neznečistí-li se vnitřek, neznečistí se rub, tak i u omyvatelné nádoby: znečistí-li se vnitřek, znečistí se rub; neznečistí-li se vnitřek, neznečistí se rub.

Dobře u hliněné nádoby – Tóra u ní výslovně uvedla její vnitřek; ale u omyvatelné nádoby – uvedla snad Tóra její vnitřek?

Jde-li o nečistotu podle Tóry, tak je tomu skutečně [jinak]. Zde však mluvíme o nečistotě tekutin, která je z nařízení rabínů, jak jsme se učili: Nádoba, jejíž rub se znečistil tekutinami – její rub je nečistý; její vnitřek, okraj, ucho a držadla jsou čisté. Znečistil-li se její vnitřek, je celá nečistá.

Podle Tóry totiž pokrm neznečišťuje nádobu a tekutina neznečišťuje nádobu, a rabíni to nařídili kvůli tekutinám muže a ženy s výtokem.

Proto ji rabíni přirovnali k nečistotě hliněné nádoby a nepřirovnali ji k její vlastní nečistotě podle Tóry.

Rabíni udělali rozlišovací znak, aby se kvůli ní nespalovala teruma a posvěcené věci. Je-li tomu tak, ať i u [nádoby], která nemá vnitřek, udělají rozlišovací znak!

Protože udělali rozlišovací znak u [nádoby], která má vnitřek, je známo, že [nečistota nádoby], která nemá vnitřek, je z nařízení rabínů.

A je snad omyvatelná nádoba, která nemá vnitřek, podle Tóry vůbec způsobilá přijmout nečistotu? Potřebujeme [něco] podobného pytli: jako se pytel nosí plný i prázdný, tak i cokoli, co se nosí plné i prázdné.

[Jde] o ty, které jsou vhodné k sezení [a podléhají nečistotě šlapáním]. Je-li tomu tak, i hliněná [nádoba]! – U hliněných nádob neexistuje nečistota šlapáním.

Rav Papa řekl: Učili jsme se „velký vrták“.

Z toho plyne, že obyčejný vrták je menší, [menší] i než sela. To je v pořádku podle rabiho Meira; ale co lze říci podle rabínů?

Jak jsme se učili: O jakém vrtáku mluvili? O malém [vrtáku] lékařů – to jsou slova rabiho Meira. Mudrci však říkají: O velkém [vrtáku] z komory [Chrámu].

A podle rabiho Meira je to snad v pořádku? Pak by to patřilo mezi úlevy Bejt Šamaj a přísnosti Bejt Hilel! – Co jsme se učili, to jsme se učili, a co jsme se neučili, to jsme se neučili.

Rav Nachman řekl: Učili jsme se, [že] neronská sela je jako velký vrták; obyčejná sela je menší než obyčejný vrták.

MIŠNA: [Vady oka:] Víčko, které bylo propíchnuto, ulomeno nebo rozštípnuto; má-li v oku dak [blanku], tevalul, chilazon [„šnek“], nachaš [„had“] nebo enav [„hrozen“]. Co je tevalul? Bílá [skvrna], která přetíná kruh [duhovky] a zasahuje do černé. Černá, která zasahuje do bílé, není vadou.