Napsal-li kohenovi, že je mu povinen [dát] pět selaim, je povinen mu [je] dát atd.: Ula řekl: Podle Tóry je jeho syn vykoupen. Proč tedy jeho syn vykoupen není? [Je to] nařízení, aby [lidé] neříkali, [že] se vykupuje dlužním listem.
כתב לכהן שהוא חייב לו חמשה סלעים חייב ליתן לו כו': אמר עולא דבר תורה בנו פדוי מ"ט אין בנו פדוי גזירה שמא יאמרו פודין בשטר
Tanaita učil před Ravem Nachmanem: Jeho syn je vykoupen, jakmile [peníze] dá. Rav Nachman mu řekl: To jsou slova rabiho Josiho bar rabi Jehudy podaná anonymně; a někteří říkají: To jsou slova rabiho Elazara bar rabi Šimona podaná anonymně. Ale mudrci říkají: Jeho syn není vykoupen. A halacha [zní]: Jeho syn není vykoupen.
תני תנא קמיה דרב נחמן בנו פדוי לכשיתן א"ל רב נחמן זו דברי רבי יוסי ברבי יהודה סתימתא ואמרי לה זו דברי רבי אלעזר ברבי שמעון סתימתא אבל חכמים אומרים אין בנו פדוי והלכתא אין בנו פדוי:
Proto chce-li mu [je] kohen dát darem, smí: [Tím] jsme se učili to, co učili rabíni: Dal-li [výkupné] deseti kohenům najednou, splnil [povinnost]; jednomu po druhém, splnil; vzal-li [je kohen] a vrátil mu [je], splnil.
לפיכך אם רצה הכהן ליתן לו במתנה רשאי: תנינא להא דת"ר נתנו לעשרה כהנים בבת אחת יצא בזה אחר זה יצא נטלו והחזירו לו יצא
A takový byl zvyk rabiho Tarfona: bral a vracel. A když o té věci uslyšeli mudrci, řekli: Tento dodržel tuto halachu. – Tuto halachu a nic víc? Nýbrž: Tento dodržel i tuto halachu.
וכך היה מנהגו של רבי טרפון שהיה נוטל ומחזיר וכששמעו חכמים בדבר אמרו קיים זה הלכה זו הלכה זו ותו לא אלא קיים זה אף הלכה זו
Rabi Chanina míval ve zvyku brát a vracet. Uviděl jednoho muže, jak před ním chodí sem a tam. Řekl mu: Nedal jsi [je] s pevným rozhodnutím, a to je zlé; proto tvůj syn není vykoupen.
רבי חנינא הוה רגיל ושקיל ומהדר חזייה לההוא גברא דהוה קא אזיל ואתי קמיה אמר ליה לא גמרת ויהיבת מידעם ביש הילכך אין בנו פדוי:
Kdo oddělí výkupné za svého syna a [to] se ztratí, nese za ně odpovědnost: Odkud to víme? Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Vyvozuje se „odhad“ – „odhad“ z odhadů [hodnoty osob].
המפריש פדיון בנו ואבד חייב באחריותו: מנלן א"ר שמעון בן לקיש אתיא ערך ערך מערכין
Rav Dimi řekl, [že]rabi Jonatan[řekl]: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš, a nebudete se ukazovat před mou tváří s prázdnou“ (Ex 34,20) – a vyvozuje „s prázdnou“ – „s prázdnou“ ze zápalné oběti zjevení se: jako za zápalnou oběť zjevení se nese odpovědnost, tak i za výkup syna nese odpovědnost.
רב דימי א"ר יונתן (שמות לד, כ) וכל בכור בניך תפדה ולא יראו פני ריקם ויליף ריקם ריקם מעולת ראייה מה עולת ראייה חייב באחריותו אף פדיון הבן חייב באחריותו
Rav Papa to napadl: [Vyvozuje se snad] verš z verše? Nýbrž Rav Papa řekl: To [vyplývá z] důvodu, který [Mišna] uvádí: „bude tobě, jistě však vykoupíš“ (Nu 18,15).
מתקיף לה רב פפא קרא לקרא אלא א"ר פפא הא כדקתני טעמא (במדבר יח, טו) יהיה לך אך פדה תפדה
A bylo-li řečeno [to] Reš Lakišovo, bylo řečeno k první části: Zemřel-li po třiceti dnech, i když nedal, dá. Odkud to víme? Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Vyvozuje se „odhad“ – „odhad“ z odhadů.
וכי איתמר דריש לקיש ארישא איתמר מת לאחר שלשים יום אע"פ שלא נתן יתן מנא לן א"ר שמעון בן לקיש אתיא ערך ערך מערכין
Rav Dimi řekl, [že]rabi Jonatan[řekl]: „Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš, a nebudete se ukazovat před mou tváří s prázdnou“: jako tam jsou povinni dědicové, tak i zde jsou povinni dědicové.
רב דימי א"ר יונתן וכל בכור בניך תפדה ולא יראו פני ריקם מה להלן יורשין חייבין אף כאן יורשין חייבין:
MIŠNA: Prvorozený bere dvojí podíl z majetku otce, ale nebere dvojí podíl z majetku matky; a nebere [dvojí podíl] ze zhodnocení ani z [majetku] očekávaného jako z [majetku] drženého;
מתני׳ הבכור נוטל פי שנים בנכסי האב ואינו נוטל פי שנים בנכסי האם ואינו נוטל בשבח ולא בראוי כבמוחזק
Originál: Bekhorot 51b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.