Podle Abajeho, neboť Abaje řekl: Kutejská nevěstka – její mzda je zakázána, a kohen, který s ní souloží, není bičován za „ať neznesvětí své símě“; izraelská nevěstka – její mzda je dovolena, a kohen, který s ní souloží, je bičován za „ať neznesvětí své símě“.
כדאביי דאמר אביי זונה כותית אתננה אסור וכהן הבא עליה אינו לוקה משום לא יחלל זרעו זונה ישראלית אתננה מותר וכהן הבא עליה לוקה משום לא יחלל זרעו
A kohen, který s ní souloží, není bičován za „ať neznesvětí své símě“ (Lv 21,15), protože Milosrdný řekl „ať neznesvětí své símě“, a toto [dítě] není jeho símě.
וכהן הבא עליה אינו לוקה משום (ויקרא כא, טו) לא יחלל זרעו דלא יחלל זרעו אמר רחמנא והאי לאו זרעיה הוא:
MIŠNA: Bratři a společníci, kteří jsou povinni [platit] přirážku (kalbon), jsou osvobozeni od desátku dobytka; [ti, kdo jsou] povinni desátkem dobytka, jsou osvobozeni od přirážky.
Koupili-li [dobytek] ze společného majetku domu, jsou povinni [desátkem]; a ne-li, jsou osvobozeni. Rozdělili-li se a pak se znovu spojili, jsou povinni přirážkou a osvobozeni od desátku dobytka.
קנו מתפיסת הבית חייבין ואם לאו פטורין חלקו חזרו ונשתתפו חייבין בקלבון ופטורין ממעשר בהמה:
GEMARA: Učili naši mistři: „bude tvé“ (Ex 13,12) – ale ne [zvíře] ve spoluvlastnictví. Mohl bych [myslet], že ani když koupili ze společného majetku domu? Proto se praví: „bude“.
גמ׳ ת"ר (שמות יג, יב) יהיה לך ולא של שותפות יכול אפילו קנו בתפיסת הבית ת"ל יהיה
Ale tento [verš] je psán o prvorozeném! – Nevztahuje-li se to na prvorozeného, neboť ten [platí] i ve spoluvlastnictví, jak je psáno: „a prvorozené vašeho skotu a vašeho bravu“ (Dt 12,6), vztáhni to na desátek dobytka.
Řekl rabi Jirmeja: Někdy jsou povinni jedním i druhým, někdy jsou osvobozeni od jednoho i druhého, někdy jsou povinni přirážkou a osvobozeni od desátku dobytka a někdy jsou povinni desátkem dobytka a osvobozeni od přirážky.
א"ר ירמיה פעמים שחייבין בזה ובזה ופעמים שפטורין מזה ומזה פעמים שחייבין בקלבון ופטורין ממעשר בהמה ופעמים שחייבין במעשר בהמה ופטורין מן הקלבון
Povinni jedním i druhým – když se rozdělili v penězích, ale nerozdělili se v dobytku; osvobozeni od jednoho i druhého – když se rozdělili v dobytku, ale nerozdělili se v penězích.
חייבין בזה ובזה שחלקו בכספים ולא חלקו בבהמה פטורין מזה ומזה שחלקו בבהמה ולא חלקו בכספים
To je zřejmé! – [Případ, kdy] se rozdělili v dobytku, ale ne v penězích, bylo třeba uvést: Mohl bys říct, že jelikož se rozdělili v dobytku, projevili úmysl, že se chtějí rozdělit, a mají být povinni přirážkou; učí nás [jinak].
פשיטא חלקו בבהמה ולא חלקו בכספים איצטריכא ליה סד"א כיון דחלקו בבהמה גלו דעתייהו דלמיפלג קיימי וליחייבו בקלבון קמ"ל
A rabi Jochanan řekl: I když rozdělili devět proti devíti a deset proti deseti, neříkáme: Toto je jeho podíl, který mu náležel od prvopočátku.
ורבי יוחנן אמר אפילו חלקו ט' כנגד ט' ועשרה כנגד עשרה אין אומר זה חלקו המגיעו משעה ראשונה לכך
Originál: Bekhorot 56b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.