Bechorot 57a בכורות

A rabi Jochanan je tu ve shodě se svým [jinde vysloveným] názorem, neboť řekl rabi Asi, [že] řekl rabi Jochanan: Bratři, kteří se rozdělili [o dědictví], jsou kupci a v jubilejním roce si navzájem [podíly] vracejí.

A obojí je potřebné: Kdyby nás to učil jen zde, [řekl bych, že] v tomto případě to rabi Jochanan říká, protože [je to] obdobné jako tvůj syn: jako tvůj syn je jasně tvůj, tak i tvůj skot a tvůj brav [musí být] jasně tvůj; ale u pole – jen prodej je to, o čem Milosrdný řekl, ať se v jubilejním roce vrátí, ale dědictví a dar ne.

A kdyby nás to učil [jen] u pole, [řekl bych, že] je to k přísnosti, anebo jen předem; ale zde bych řekl, že ne. [Proto] je to potřebné.

Namítali: A podobně společníci, kteří se rozdělili – jeden vzal deset [zvířat] a druhý vzal devět a psa: ta, která byla proti psu, jsou [k oběti] zakázána, ta se psem jsou dovolena. Pokud říkáš, že existuje zpětné vyjasnění (berera), ať vybere jedno z nich proti psu a vezme ho, a ostatní ať jsou dovolena!

Řekl Rav Aši: Kdyby měla všechna stejnou hodnotu, bylo by tomu skutečně tak; zde však jde o případ, kdy nemají všechna stejnou hodnotu a ten pes má hodnotu jednoho [zvířete] a ještě něco, a to ‚něco‘ se rozprostírá na všechna.

MIŠNA: Všechna [zvířata] vstupují do ohrady k desátkování, kromě kříženců, smrtelně zraněných (trefa), zvířete narozeného z boku [císařským řezem], zvířete, jemuž chybí čas, a sirotka. A co je sirotek? Každé, jehož matka zemřela nebo byla poražena a teprve potom porodila. Rabi Jehošua říká: I když byla jeho matka poražena, ale kůže [z ní] ještě nebyla stažena, není to sirotek.

GEMARA: Odkud to víme? Neboť učili naši mistři: „Býk nebo ovce“ (Lv 22,27) – vylučuje křížence; „nebo koza“ – vylučuje [mládě] podobné [jinému druhu]; „když se narodí“ – vylučuje narozené z boku; „bude sedm dní“ – vylučuje to, jemuž chybí čas; „pod svou matkou“ – vylučuje sirotka.

Rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, říká: Zde je řečeno „pod holí“ (Lv 27,32) a tam je řečeno „pod svou matkou“ (Lv 22,27): jako tam [verš] vylučuje všechny tyto kategorie, tak i zde vylučuje všechny tyto kategorie; a jako zde vylučuje smrtelně zraněné, tak i tam vylučuje smrtelně zraněné.

„Všechna“ – co tím [mišna] zahrnuje? Zahrnuje to, co učili naši mistři: [Zvíře], které souložilo s člověkem, s nímž člověk souložil, odložené [k modloslužbě], uctívané [jako modla], nevěstčí mzda, cena psa, tumtum a androgynos – všechna vstupují do ohrady k desátkování. Rabi Šimon ben Jehuda říká jménem rabiho Šimona: Tumtum a androgynos nevstupují do ohrady k desátkování.

A náš tanaita – odvozuje-li „pod“ – „pod“ od svatých obětí, [pak by] ani tato [neměla vstupovat]; a neodvozuje-li, odkud má ty [vyloučené kategorie]?

Vskutku [to] odvozuje, a tato [zvířata] Milosrdný zahrnul, neboť je psáno: „Neboť jejich zkaženost je v nich, vada je na nich, nebudou pro vás přijata“ (Lv 22,25), a ve škole rabiho Jišmaele se učilo: Kdekoli je řečeno ‚zkaženost‘, jde jen o smilstvo a modloslužbu.

Smilstvo – neboť je psáno: „Neboť všechno tělo zkazilo svou cestu na zemi“ (Gn 6,12); modloslužba – neboť je psáno: „Abyste se nezkazili a neudělali si tesanou modlu, podobu jakékoli sochy, zobrazení muže nebo ženy“ (Dt 4,16).

A u čehokoli, co vada činí nezpůsobilým, i smilstvo a modloslužba činí nezpůsobilým; a u čeho vada nečiní nezpůsobilým, ani smilstvo a modloslužba nečiní nezpůsobilým. A tento desátek, jelikož jej vada nečiní nezpůsobilým, jak je psáno: „Nebude zkoumat, zda je dobré či špatné, a nevymění je“ (Lv 27,33), ani smilstvo a modloslužba jej nečiní nezpůsobilým.

Zvíře, které souložilo, a s nímž bylo souloženo – to je smilstvo; odložené a uctívané – modloslužba; nevěstčí mzda – smilstvo; a cena psa je přirovnána k nevěstčí mzdě.

Tumtum a androgynos – [tanaita] je toho názoru, že je to pochybnost.

Rabi Šimon ben Jehuda říká [jinak]: [I on] je toho názoru, že je to pochybnost, [avšak] Milosrdný u svatých obětí omezil [způsobilost] na jistého samce a jistou samici, a ne na tumtuma a androgyna; a desátek také odvozuje „pod“ – „pod“ od svatých obětí.

Učili naši mistři: Všechna vstupují do ohrady k desátkování, kromě kříženců a smrtelně zraněných – slova rabiho Elazara, syna rabiho Jehudy, muže z Kfar Bartota, který to řekl jménem rabiho Jehošuy. Řekl rabi Akiva: Slyšel jsem od něj [vyloučit] i [zvíře] narozené z boku, [zvíře], jemuž chybí čas, a sirotka.

A první tanaita – odvozuje-li „pod“ – „pod“ od svatých obětí, [pak by] ani tato [nevstupovala]; a neodvozuje-li, pochopitelně smrtelně zraněné – je psáno: „vše, co prochází pod holí“ (Lv 27,32), což vylučuje smrtelně zraněné, které nemůže projít; ale křížence – odkud to má?

Vskutku [to] odvozuje; a u [zvířete] narozeného z boku