U [zvířete], jemuž chybí čas, zastává [názor]rabiho Šimona ben Jehudy; [a] sirotek – například když je kůže [matky] ještě nestažená; a rabi Jehošua je ve shodě se svým názorem, neboť říká: I když porazil jeho matku, ale kůže je ještě nestažená, není to sirotek.
במחוסר זמן סבר לה כרבי שמעון בן יהודה יתום כגון שהשלח קיים ור' יהושע לטעמיה דאמר אפילו שחט את אמו והשלח קיים אין זה יתום
Rabi Jišmael ben Satriel z Arkat Levina dosvědčil před Rabim: V našem kraji stahují kůži z mrtvé [matky] a oblékají [jí] živé [mládě]. Řekl Rabi: Odhalil se důvod naší mišny.
העיד רבי ישמעאל בן סתריאל מערקת לבינה לפני רבי במקומנו מפשיטין את המתה ומלבישין את החי אמר רבי נתגלה טעמא של משנתינו
[Vyprávěl dále:] Vepři v našem kraji mají v knize (bejt ha-meses) šedesát myriád lístků. Jednou u nás padl cedr a po jeho šířce projelo šestnáct vozů vedle sebe.
חזירין שבמקומנו יש להם ששים רבוא קלפים בבית המסס שלו פעם אחת נפל ארז אחד שבמקומנו ועברו שש עשרה קרונות על חודו אחת
Jednou spadlo vejce [ptáka] bar Jochani, zaplavilo šedesát měst a zlomilo tři sta cedrů. – A kdo je shodil? Vždyť je psáno: „Křídlo pštrosice se radostně třepotá“ (Jb 39,13)! Řekl Rav Aši: To bylo zkažené vejce.
פעם אחת נפלה ביצת בר יוכני וטבעה ששים כרכים ושברה שלש מאות ארזים ומי שדיא ליה והא כתיב (איוב לט, יג) כנף רננים נעלסה אמר רב אשי ההוא מוזרתא הואי:
MIŠNA: Jsou tři ‚humna‘ pro desátek dobytka: v [půlměsíční] lhůtě před Pesachem, v lhůtě před Aceret [Šavuot] a v lhůtě před svátkem [Sukot]; to jsou humna desátku dobytka – slova rabiho Akivy.
מתני׳ שלש גרנות למעשר בהמה בפרס הפסח ובפרס העצרת ובפרס החג והן גרנות של מעשר בהמה דברי ר' עקיבא
Ben Azaj říká: Dvacátého devátého adaru, prvního sivanu a dvacátého devátého avu. Rabi Elazar a rabi Šimon říkají: Prvního nisanu, prvního sivanu a dvacátého devátého elulu. A proč řekli dvacátého devátého elulu a neřekli prvního tišri? Protože je to svátek, a o svátku nelze desátkovat; proto to posunuli dříve, na dvacátého devátého elulu.
בן עזאי אומר בעשרים ותשעה באדר באחד בסיון בעשרים ותשעה באב ר' אלעזר ורבי שמעון אומרים באחד בניסן באחד בסיון בכ"ט באלול ולמה אמרו בעשרים ותשעה באלול ולא אמרו באחד בתשרי מפני שהוא יום טוב ואי אפשר לעשר ביום טוב לפיכך הקדימוהו בעשרים ותשעה באלול
Všechna [zvířata] narozená od prvního tišri do dvacátého devátého elulu se spojují. Pět před Novým rokem a pět po Novém roce se nespojují; pět před humnem a pět po humnu se spojují. Jestliže tak, proč byla stanovena tři humna pro desátek dobytka? Protože dokud nenastalo humno, je dovoleno [zvířata] prodávat a porážet; nastalo-li humno, nesmí porážet, a jestliže porazil, je osvobozen.
כל הנולדים מאחד בתשרי עד עשרים ותשעה באלול הרי אלו מצטרפין חמשה לפני ראש השנה וחמשה לאחר ר"ה אינן מצטרפין חמשה לפני הגורן וחמשה לאחר הגורן הרי אלו מצטרפין אם כן למה נאמרו שלש גרנות למעשר בהמה שעד שלא הגיע הגורן מותר למכור ולשחוט הגיע הגורן לא ישחוט ואם שחט פטור:
ומאי שנא בהני זימני אמר רבי תנחום בריה דרב חייא איש כפר עכו
Originál: Bekhorot 57b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.