Berachot 50b ברכות

A to jsme řekli jen tehdy, když ti [ostatní] je nepředešli a nepronesli nad nimi zimun na svém místě; ale pronesli-li nad nimi zimun na svém místě, zimun od nich odletěl.

Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť jsme se učili: Lůžko, jehož polovina byla ukradena nebo jehož polovina se ztratila, nebo které si rozdělili bratři či společníci, je čisté. Spojili-li je znovu, přijímá nečistotu od této chvíle dál.

Od této chvíle dál – ano, zpětně – ne. Zjevně: jakmile je rozdělili, nečistota z něj odletěla; tak i zde: jakmile nad nimi pronesli zimun, zimun od nich odletěl.

Dvě skupiny atd.: Učí se: Je-li mezi nimi sluha, sluha je spojuje.

Nežehná se nad vínem: Rabíni učili: Nad vínem, dokud se do něj nepřidala voda, se nežehná „který tvoří plod vinné révy“, nýbrž „který tvoří plod stromu“, a myjí se jím ruce. Když se do něj přidala voda, žehná se nad ním „který tvoří plod vinné révy“ a nemyjí se jím ruce – to jsou slova rabi Eliezera. Mudrci však říkají: V obou případech se nad ním žehná „který tvoří plod vinné révy“ a nemyjí se jím ruce.

Podle koho je to, co řekl Šmuel: Člověk smí dělat s chlebem vše, co potřebuje? Podle koho? Podle rabi Eliezera.

Rabi Josi, syn rabi Chaniny, řekl: Mudrci souhlasí s rabi Eliezerem ohledně poháru požehnání, že se nad ním nežehná, dokud se do něj nepřidá voda. Jaký je důvod? Rav Ošaja řekl: Vyžadujeme přikázání v nejlepší podobě.

A k čemu se [neředěné víno] podle rabínů hodí? Rabi Zera řekl: Hodí se pro kurejati [lék z vína].

Rabíni učili: Čtyři věci byly řečeny o chlebu: Nekladou syrové maso na chléb, nepřenášejí plný pohár přes chléb, neházejí chléb a nepodpírají mísu chlebem.

Amemar, Mar Zutra a Rav Aši spolu jedli chléb. Přinesli jim datle a granátová jablka. Mar Zutra vzal [ovoce] a hodil ho před Rava Ašiho jako jeho podíl. Řekl mu [Rav Aši]: Nesouhlasí mistr s tím, co se učí: Neházejí se potraviny? – To se učí o chlebu. – Ale vždyť se učí: Tak jako se nehází chléb, tak se nehážou potraviny! Řekl mu: Ale vždyť se učí: Ačkoli se nehází chléb, potraviny se házet smějí!

Spíše to není potíž: toto [platí] o věci, která se zhnusí, tamto o věci, která se nezhnusí.

Rabíni učili: Nechávají téct víno trubkami před ženichem a nevěstou a házejí před ně pražená zrna a ořechy v letní době, ale ne v době dešťů; ale ne koláče, ani v letní době, ani v době dešťů.

Rav Jehuda řekl: Zapomněl a vložil si jídlo do úst bez požehnání – odsune je na jednu stranu a požehná.

Jedno [učení] říká: Spolkne je; a jiné říká: Vyplivne je; a další říká: Odsune je.

To není potíž: Tam, kde se učí „spolkne je“, jde o nápoje; tam, kde se učí „vyplivne je“, jde o věc, která se nezhnusí; a tam, kde se učí „odsune je“, jde o věc, která se zhnusí.