Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Ode dne, kdy Svatý, budiž požehnán, stvořil svět, nebylo člověka, který by Svatého, budiž požehnán, nazval Pánem, dokud nepřišel Abraham a nenazval ho Pánem, neboť je řečeno: „Řekl: Panovníku, podle čeho poznám, že ji obdržím?“ (Gn 15,8).
א"ר יוחנן משום ר"ש בן יוחי מיום שברא הקב"ה את העולם לא היה אדם שקראו להקב"ה אדון עד שבא אברהם וקראו אדון שנאמר (בראשית טו, ב) ויאמר אדני (אלהים) במה אדע כי אירשנה.
Rav řekl: Také Daniel byl vyslyšen jen kvůli Abrahamovi, neboť je řečeno: „Nyní tedy slyš, náš Bože, modlitbu svého služebníka a jeho prosby a rozjasni svou tvář nad svou zpustošenou svatyní kvůli Pánu“ (Da 9,17). Mělo [tam stát] „kvůli sobě“!
אמר רב אף דניאל לא נענה אלא בשביל אברהם שנא' (דניאל ט, יז) ועתה שמע אלהינו אל תפלת עבדך ואל תחנוניו והאר פניך על מקדשך השמם למען אדני למענך מבעי ליה
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Odkud [víme], že se člověka nemá usmiřovat v chvíli jeho hněvu? Neboť je řečeno: „Má tvář půjde a dám ti odpočinout“ (Ex 33,14).
וא"ר יוחנן משום ר"ש בן יוחי מנין שאין מרצין לו לאדם בשעת כעסו שנאמר (שמות לג, יד) פני ילכו והנחותי לך:
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Ode dne, kdy Svatý, budiž požehnán, stvořil svůj svět, nebylo člověka, který by Svatému, budiž požehnán, děkoval, dokud nepřišla Lea a nepoděkovala mu, neboť je řečeno: „Tentokrát budu chválit Hospodina“ (Gn 29,35).
ואמר ר"י משום ר"ש בן יוחי מיום שברא הקב"ה את עולמו לא היה אדם שהודה להקב"ה עד שבאתה לאה והודתו שנאמר (בראשית כט, לה) הפעם אודה את ה':
Ruben – rabi Elazar řekl: Lea řekla: Vizte (re'u), jaký je rozdíl (ben) mezi mým synem a synem mého tchána. Syn mého tchána, ačkoli [Ezau] svou prvorozenost prodal z vlastní vůle, jak je psáno: „A prodal svou prvorozenost Jákobovi“ (Gn 25,33), pohleďte, co je o něm psáno: „Ezau zanevřel na Jákoba“ (Gn 27,41),
ראובן א"ר אלעזר אמרה לאה ראו מה בין בני לבן חמי דאילו בן חמי אע"ג דמדעתיה זבניה לבכירותיה דכתיב (בראשית כה, לג) וימכר את בכרתו ליעקב חזו מה כתיב ביה (בראשית כז, מא) וישטם עשו את יעקב
Kdežto můj syn – ačkoli mu Josef prvorozenost vzal proti jeho vůli, jak je psáno: „Protože však poskvrnil lože svého otce, byla jeho prvorozenost dána synům Josefovým“ (1Pa 5,1), přesto mu nezáviděl, jak je psáno: „Ruben to uslyšel a vysvobodil ho z jejich rukou“ (Gn 37,21).
ואילו בני אע"ג דעל כרחיה שקליה יוסף לבכירותיה מניה דכתיב (דברי הימים א ה, א) ובחללו יצועי אביו נתנה בכורתו לבני יוסף אפי' הכי לא אקנא ביה דכתיב (בראשית לז, כא) וישמע ראובן ויצילהו מידם:
Rut – co [znamená] Rut? Rabi Jochanan řekl: Že byla hodna toho, aby z ní vzešel David, který zahrnul (rivahu) Svatého, budiž požehnán, písněmi a chvalozpěvy.
רות מאי רות א"ר יוחנן שזכתה ויצא ממנה דוד שריוהו להקב"ה בשירות ותשבחות
Odkud víme, že jméno [osud] způsobuje? Rabi Eliezer řekl: Neboť verš říká: „Pojďte, pohleďte na skutky Hospodinovy, jenž způsobil zpustošení (šamot) na zemi“ (Ž 46,9). Nečti šamot [zpustošení], nýbrž šemot [jména].
מנא לן דשמא גרים אמר רבי אליעזר דאמר קרא (תהלים מו, ט) לכו חזו מפעלות ה' אשר שם שמות בארץ אל תקרי שמות אלא שמות:
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Zlé vychování v domě člověka je horší než válka Goga a Magoga, neboť je řečeno: „Žalm Davidův, když prchal před svým synem Abšalómem“ (Ž 3,1), a hned poté je psáno: „Hospodine, jak mnoho je mých protivníků, mnozí povstávají proti mně“ (Ž 3,2). Kdežto o válce Goga a Magoga je psáno: „Proč se bouří národy a kmeny osnují marné věci?“ (Ž 2,1), ale „jak mnoho je mých protivníků“ psáno není.
וא"ר יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי קשה תרבות רעה בתוך ביתו של אדם יותר ממלחמת גוג ומגוג שנאמר (תהלים ג, א) מזמור לדוד בברחו מפני אבשלום בנו וכתיב בתריה (תהלים ג, ב) ה' מה רבו צרי רבים קמים עלי ואילו גבי מלחמת גוג ומגוג כתיב (תהלים ב, א) למה רגשו גוים ולאומים יהגו ריק ואילו מה רבו צרי לא כתיב:
Rabi Šimon ben Avišalom řekl: Podobenství: K čemu se ta věc podobá? K člověku, na kterého byl vydán dlužní úpis. Než ho zaplatil, byl smutný; když ho zaplatil, radoval se.
אמר ר' שמעון בן אבישלום משל למה הדבר דומה לאדם שיצא עליו שטר חוב קודם שפרעו היה עצב לאחר שפרעו שמח
Tak i David: když mu Svatý, budiž požehnán, řekl: „Hle, vzbudím proti tobě zlo z tvého vlastního domu“ (2S 12,11), byl smutný. Říkal si: Možná to bude otrok nebo bastard, který se nade mnou neslituje. Když viděl, že je to Abšalóm, zaradoval se. Proto řekl „žalm“.
אף כן דוד כיון שאמר לו הקב"ה (שמואל ב יב, יא) הנני מקים עליך רעה מביתך היה עצב אמר שמא עבד או ממזר הוא דלא חייס עלי כיון דחזא דאבשלום הוא שמח משום הכי אמר מזמור:
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: V tomto světě je dovoleno pouštět se do sporu se ničemy, neboť je řečeno: „Kdo opouštějí Tóru, chválí ničemu, ale kdo zachovávají Tóru, se proti nim bouří“ (Př 28,4).
וא"ר יוחנן משום ר"ש בן יוחי מותר להתגרות ברשעים בעולם הזה שנאמר (משלי כח, ד) עוזבי תורה יהללו רשע ושומרי תורה יתגרו בם
Tak se také učí [v barajtě]: Rabi Dostaj, syn rabiho Matuna, říká: V tomto světě je dovoleno pouštět se do sporu se ničemy, neboť je řečeno: „Kdo opouštějí Tóru, chválí ničemu…“ A pokud ti někdo pošeptá a řekne: Vždyť je psáno: „Nerozčiluj se kvůli zločincům, nezáviď těm, kdo páchají křivdu“ (Ž 37,1), řekni mu: Tak mluví ten, komu bije svědomí. Nýbrž [verš znamená]: Nesoupeř se zločinci v tom, abys byl jako zločinci; nezáviď těm, kdo páchají křivdu, tak abys byl jako ti, kdo páchají křivdu.
תניא נמי הכי רבי דוסתאי בר' מתון אומר מותר להתגרות ברשעים בעוה"ז שנא' עוזבי תורה יהללו רשע וגו' ואם לחשך אדם לומר והא כתיב (תהלים לז, א) אל תתחר במרעים אל תקנא בעושי עולה אמור לו מי שלבו נוקפו אומר כן אלא אל תתחר במרעים להיות כמרעים אל תקנא בעושי עולה להיות כעושי עולה
Je tomu tak? Vždyť rabi Jicchak řekl: Vidíš-li ničemu, jemuž se štěstí usmívá, nepouštěj se s ním do sporu, neboť je řečeno: „Jeho cesty se daří v každý čas“ (Ž 10,5). A nejen to, ale ještě vyhrává soud, neboť je řečeno: „Tvé soudy jsou vysoko, daleko od něho“ (tamtéž). A nejen to, ale ještě vidí [pád] svých protivníků, neboť je řečeno: „Na všechny své protivníky jen fouká“ (tamtéž).
איני והאמר ר' יצחק אם ראית רשע שהשעה משחקת לו אל תתגרה בו שנאמר (תהלים י, ה) יחילו דרכיו בכל עת ולא עוד אלא שזוכה בדין שנאמר (תהלים י, ה) מרום משפטיך מנגדו ולא עוד אלא שרואה בצריו שנאמר (תהלים י, ה) כל צורריו יפיח בהם
A chceš-li, řekni: oba se týkají záležitostí nebe, a přesto to není obtíž: tento se týká ničemy, jemuž se štěstí usmívá, tamten ničemy, jemuž se štěstí neusmívá.
ואיבעית אימא הא והא במילי דשמיא ולא קשיא הא ברשע שהשעה משחקת לו הא ברשע שאין השעה משחקת לו
A chceš-li, řekni: oba se týkají ničemy, jemuž se štěstí usmívá, a přesto to není obtíž: tento [výrok] se týká dokonale spravedlivého, tamten spravedlivého, který není dokonalý. Neboť Rav Huna řekl: Co je psáno: „Proč přihlížíš věrolomným, mlčíš, když ničema pohlcuje spravedlivějšího, než je sám?“ (Abk 1,13). Copak ničema může pohltit spravedlivého? Vždyť je psáno: „Hospodin ho nenechá v jeho ruce“ (Ž 37,33), a je psáno: „Spravedlivého nepotká žádné zlo“ (Př 12,21). Nýbrž [pohlcuje toho, kdo je] spravedlivější, než je on sám, ale dokonale spravedlivého nepohltí.
ואב"א הא והא ברשע שהשעה משחקת לו ולא קשיא הא בצדיק גמור הא בצדיק שאינו גמור דאמר רב הונא מאי דכתיב (חבקוק א, יג) למה תביט בוגדים תחריש בבלע רשע צדיק ממנו וכי רשע בולע צדיק והא כתיב (תהלים לז, לג) ה' לא יעזבנו בידו וכתיב (משלי יב, כא) לא יאונה לצדיק כל און אלא צדיק ממנו בולע צדיק גמור אינו בולע
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Každý, kdo si ustanoví stálé místo pro svou modlitbu, jeho nepřátelé padnou pod ním, neboť je řečeno: „Ustanovím místo pro svůj lid Izrael a zasadím ho, aby bydlel na svém místě a už se nechvěl a aby ho ničemové už nesužovali jako dříve“ (2S 7,10).
וא"ר יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי כל הקובע מקום לתפלתו אויביו נופלים תחתיו שנאמר (שמואל ב ז, י) ושמתי מקום לעמי לישראל ונטעתיו ושכן תחתיו ולא ירגז עוד ולא יוסיפו בני עולה לענותו כאשר בראשונה
A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Sloužit [učencům] Tóry je větší než ji studovat, neboť je řečeno: „Je zde Elíša, syn Šafatův, který léval vodu na ruce Elijášovi“ (2Kr 3,11). Není řečeno „který se učil“, nýbrž „který léval“. To učí, že služba je větší než studium.
וא"ר יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי גדולה שמושה של תורה יותר מלמודה שנא' (מלכים ב ג, יא) פה אלישע בן שפט אשר יצק מים על ידי אליהו למד לא נאמר אלא יצק מלמד שגדולה שמושה יותר מלמודה:
Rabi Jicchak řekl Ravu Nachmanovi: Proč pán nepřichází do synagogy se modlit? Odpověděl mu: Nemohu. Řekl mu: Ať se pánovi shromáždí deset [mužů] a ať se pomodlí [doma]. Odpověděl: Je to pro mě obtížné. [Řekl mu:] Ať tedy pán řekne předříkávači obce, aby v době, kdy se obec modlí, přišel a pánovi to oznámil.
א"ל רבי יצחק לרב נחמן מ"ט לא אתי מר לבי כנישתא לצלויי אמר ליה לא יכילנא א"ל לכנפי למר עשרה וליצלי אמר ליה טריחא לי מלתא ולימא ליה מר לשלוחא דצבורא בעידנא דמצלי צבורא ליתי ולודעיה למר
Řekl mu: Proč tolik [úsilí]? Odpověděl mu: Neboť rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje:
א"ל מאי כולי האי א"ל דאמר ר' יוחנן משום ר"ש בן יוחי
Originál: Berakhot 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.