Chagiga 14a חגיגה

před stvořením světa, a nebyla stvořena. Svatý, budiž požehnán, je vzal a zasadil je do každého pokolení, a právě oni jsou drzouni v každém pokolení.

A Rav Nachman bar Jicchak řekl: „Kteří byli vyrváni“ je psáno k požehnání. To jsou učenci, kteří se v tomto světě zmenšují [vyčerpávají] kvůli slovům Tóry; Svatý, budiž požehnán, jim v budoucím světě zjeví tajemství, jak je řečeno: „Řeka se vylila na jejich základy“ (Jb 22,16).

Řekl Šmuel Chijovi bar Rav bar Arja: Pojď, povím ti jednu věc z těch vzácných věcí, které říkal tvůj otec: Každý den jsou z ohnivé řeky stvořeni služební andělé, zapějí píseň a zaniknou, jak je řečeno: „Nové každé ráno, veliká je tvá věrnost“ (Pl 3,23). To odporuje rabimu Šmuelovi bar Nachmanimu, neboť řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jonatan: Z každého slova, které vychází z úst Svatého, budiž požehnán, je stvořen jeden anděl, jak je řečeno: „Slovem Hospodinovým byla učiněna nebesa a dechem jeho úst všechen jejich zástup“ (Ž 33,6).

Jeden verš praví: „Jeho oděv byl bílý jako sníh a vlasy jeho hlavy jako čistá vlna“ (Da 7,9), a je psáno: „Jeho kadeře jsou zvlněné, černé jako havran“ (Pís 5,11). To není rozpor: tady v učebně, tam ve válce. Jak řekl mistr: Nic není v učebně krásnější než stařec a nic není ve válce krásnější než mladík.

Jeden verš praví: „Jeho trůn byl z plamenů ohně“ (Da 7,9), a [týž] verš praví: „Dokud nebyly postaveny trůny a Starý dnů usedl“ (Da 7,9). To není rozpor: jeden pro něj a jeden pro Davida. Jak se učí v baraitě: Jeden pro něj a jeden pro Davida, to jsou slova rabiho Akivy. Řekl mu rabi Josi Galilejský: Akivo, dokdy budeš znesvěcovat Šechinu? Nýbrž jeden pro soud a jeden pro milosrdenství.

Přijal to od něj, nebo nepřijal? Pojď a slyš: Jeden pro soud a jeden pro milosrdenství, to jsou slova rabiho Akivy. Řekl mu rabi Elazar ben Azarja: Akivo, co ty máš co dělat s agadou? Odejdi se svými výklady k [traktátům] Negaim a Ohalot! Nýbrž jeden je trůn a jeden podnožka: trůn, aby na něm seděl, podnožka jako podložka pro jeho nohy, jak je řečeno: „Nebesa jsou můj trůn a země podnožka mých nohou“ (Iz 66,1).

Když přišel Rav Dimi, řekl: Osmnácti kletbami proklel Izajáš Izrael, a nebyl uspokojen, dokud jim neřekl tento verš: „Chlapec se bude vypínat proti starci a opovrženíhodný proti váženému“ (Iz 3,5).

Kterých osmnáct kleteb to je? Jak je psáno: „Neboť hle, Pán, Hospodin zástupů, odnímá z Jeruzaléma a z Judy podporu i oporu, každou podporu chleba a každou podporu vody, hrdinu i válečníka, soudce i proroka, věštce i starce, velitele padesáti i váženého, rádce, mistra řemeslníků i znalce zaklínání. A dám jim za vládce chlapce a svévolníci budou nad nimi vládnout“ atd. (Iz 3,1–4).

„Podpora“ – to jsou znalci Písma; „opora“ – to jsou znalci Mišny, jako rabi Jehuda ben Tema a jeho druhové. Rav Papa a mudrci se v tom liší: jeden řekl šest set oddílů Mišny, druhý řekl sedm set oddílů Mišny.

„Každou podporu chleba“ – to jsou znalci Talmudu, jak je řečeno: „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem namíchala“ (Př 9,5). „A každou podporu vody“ – to jsou znalci agady, kteří agadou přitahují srdce člověka jako voda. „Hrdina“ – to je znalec tradic; „a válečník“ – to je ten, kdo umí jednat a odpovídat ve válce Tóry. „Soudce“ – to je soudce, který soudí pravdivý soud podle jeho pravdy. „Prorok“ – jak to zní. „Věštec“ – to je král, jak je řečeno: „Věštba je na rtech krále“ (Př 16,10). „Stařec“ – to je ten, kdo je hoden [zasedat] v učebně.

„Velitel padesáti“ – nečti sar chamišim (velitel padesáti), nýbrž sar chumašin (velitel pětiknih): to je ten, kdo umí jednat a odpovídat o pěti knihách Tóry. Jiný výklad: „velitel padesáti“ – podle rabiho Abahua, neboť řekl rabi Abahu: Odtud [plyne], že se tlumočník nad veřejností neustanovuje mladší padesáti let. „A vážený“ – to je ten, kvůli němuž se jeho pokolení prokazuje přízeň: nahoře, jako rabi Chanina ben Dosa, dole, jako rabi Abahu u císařského dvora.

„Rádce“ – ten, kdo umí přestupné roky a stanovit měsíce. „A mistr“ – to je žák, který činí moudrými své učitele. „Řemeslníků“ (charašim) – když začne mluvit o slovech Tóry, všichni jsou jako hluší (chereš). „A znalec“ – to je ten, kdo chápe jednu věc z druhé. „Zaklínání“ (lachaš) – to je ten, kdo je hoden, aby mu byla předána slova Tóry, která byla dána šeptem (lachaš).

„A dám jim za vládce chlapce (nearim)“ – co znamená „dám jim za vládce chlapce“? Řekl rabi Elazar: To jsou lidé, kteří jsou vyprázdněni (menoarim) od přikázání.

„A svévolníci (taalulim) budou nad nimi vládnout“ – řekl Rav Papa bar Jaakov: Lišáci, synové lišáků. A nebyl uspokojen, dokud jim neřekl: „Chlapec se bude vypínat proti starci a opovrženíhodný proti váženému“ – lidé, kteří jsou vyprázdněni od přikázání, se budou vypínat proti tomu, kdo je naplněn přikázáními jako granátové jablko. „A opovrženíhodný (nikle) proti váženému (nichbad)“ – přijde ten, komu se těžká [přikázání] zdají lehká, a bude se vypínat proti tomu, komu se lehká zdají těžká.

Řekl Rav Ketina: Ani v době pádu Jeruzaléma u nich nevymizeli lidé spolehliví, jak je řečeno: „Až se muž chopí svého bratra v domě svého otce: Máš plášť, buď naším vůdcem“ (Iz 3,6) – věci, jimiž se lidé zahalují jako pláštěm, máš ve své moci.

„A tato zřícenina (hamachšela) [ať je pod tvou rukou]“ (Iz 3,6) – co znamená „a tato zřícenina“? Věci, které lidé nepochopí, dokud v nich neklopýtnou (nichšal), máš ve své moci. „Pozdvihne v onen den [hlas] a řekne: Nebudu obvazovat, v mém domě není chleba ani pláště, nedělejte mě vůdcem lidu“ (Iz 3,7). „Pozdvihne“ (jisa) neznamená nic jiného než přísahu, jak je řečeno: „Nebudeš vyslovovat (tisa) jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo“ (Ex 20,7). „Nebudu obvazovat (chovéš)“ – nebyl jsem z těch, kdo jsou připoutáni (mechuvaše) k učebně. „A v mém domě není chleba ani pláště“ – nemám ve své moci ani Písmo, ani Mišnu, ani Gemaru.

Ale možná je tomu tam jinak, protože kdyby jim řekl: Učil jsem se, řekli by mu: Pověz nám [to]. [Proto lhát nemohl.] Mohl však říci: Učil jsem se a zapomněl jsem. Co znamená „nebudu obvazovat“? Nebudu obvazovat vůbec. [Zde tedy byl poctivý.]

Je tomu tak? Vždyť řekl Rava: Jeruzalém nebyl zničen, dokud z něj nevymizeli lidé spolehliví, jak je řečeno: „Projděte ulicemi Jeruzaléma, podívejte se a poznejte a hledejte na jeho náměstích, zda najdete muže, zda je někdo, kdo jedná spravedlivě a hledá věrnost, a odpustím mu“ (Jr 5,1). To není rozpor: