Talmud česky

Chulin 107b חולין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 107b · 22 segmentů

1
Takhle se to dělá? Řekl mu: Jsem malátný [a nechtělo se mi mýt ruce].
עבדין כדין אמר ליה דעתי קצרה עלי
2
Když rabi Zeira odešel [do země Izraele], našel rabiho Amiho a rabiho Asiho, jak jedí [chléb drženy] v kouscích šátků. Řekl: Dva tak velcí muži jako vy se mýlíte v [příhodě] Rava a Šmuela? Vždyť řekl: Jsem malátný!
כי סליק ר' זירא אשכחינהו לר' אמי ור' אסי דקאכלי בבלאי חמתות אמר תרי גברי רברבי כוותייכו ליטעו בדרב ושמואל הא דעתי קצרה קאמר
3
Unikl mu výrok, který řekl Rav Tachalifa bar Avimi, řekl Šmuel: Dovolili ubrousek těm, kdo jedí terumu, ale nedovolili ubrousek těm, kdo jedí [nesvaté pokrmy v] čistotě. A rabi Ami a rabi Asi byli kohanim.
אשתמיטתיה הא דאמר רב תחליפא בר אבימי אמר שמואל התירו מפה לאוכלי תרומה ולא התירו מפה לאוכלי טהרות ורבי אמי ורבי אסי כהנים הוו
4
Zeptali se jich: Ten, kdo jí [z ruky] krmícího, potřebuje mytí rukou, nebo ne? Pojď a slyš: Rav Huna bar Sechora stál před Ravem Hamnunou. [Ten] mu podal kus masa a on jedl. Řekl mu: Kdyby nebylo [toho, že jsi žákem] Rava Hamnuny, nekrmil bych tě.
איבעיא להו אוכל מחמת מאכיל צריך נטילת ידים או לא ת"ש דרב הונא בר סחורה הוה קאי קמיה דרב המנונא בלם ליה אומצא ואכיל אמר ליה אי לאו דרב המנונא את לא ספינא לך
5
Jaký je důvod? Zda ne proto, že je opatrný a nedotkl by se [jídla]? Ne, [nýbrž proto], že je horlivý a umyl si ruce předem.
מאי טעמא לאו משום דזהיר ולא נגע לא דזריז קדים ומשי ידיה מעיקרא
6
Pojď a slyš: Řekl rabi Zeira, řekl Rav: Člověk nemá dávat kousek [chleba] do úst sluhovi, ledaže o něm ví, že si umyl ruce. A sluha žehná nad každým pohárem, ale nežehná nad každým kouskem. A rabi Jochanan říká: Žehná nad každým kouskem.
תא שמע דאמר רבי זירא אמר רב לא יתן אדם פרוסה לתוך פיו של שמש אא"כ יודע בו שנטל ידיו והשמש מברך על כל כוס וכוס ואינו מברך על כל פרוסה ופרוסה ור' יוחנן אמר מברך על כל פרוסה ופרוסה
7
Řekl Rav Papa: Dobře, [rozpor mezi] Ravem a rabim Jochananem není obtíží: tohle [platí], když je [přítomen] váženější člověk, tamto, když tam váženější člověk není.
אמר רב פפא בשלמא דרב ורבי יוחנן לא קשיא הא דאיכא אדם חשוב הא דליכא אדם חשוב
8
Každopádně říká: ledaže ví, že si umyl ruce! [Vidíš, že to vyžaduje mytí i u krmeného.] – Sluha je jiný, protože je zaneprázdněný [a mohl by se dotknout].
מכל מקום הא קאמר אא"כ יודע שנטל ידיו שאני שמש דטריד
9
Učili naši mistři: Člověk nemá dávat kousek [chleba] sluhovi, ať je pohár v jeho ruce, nebo v ruce hostitele, [aby] snad nedošlo při hostině k nějaké nehodě. A sluhovi, který si neumyl ruce, je zakázáno dát kousek [chleba] do úst.
תנו רבנן לא יתן אדם פרוסה לשמש בין שהכוס בידו בין שהכוס בידו של בעל הבית שמא יארע דבר קלקלה בסעודה והשמש שלא נטל ידיו אסור ליתן פרוסה לתוך פיו
10
Zeptali se jich: Krmící potřebuje mytí rukou, nebo nepotřebuje?
איבעיא להו מאכיל צריך נטילת ידים או אינו צריך
11
Pojď a slyš: Učili v domě Menašeho: Raban Šimon ben Gamliel říká: Žena opláchne jednu svou ruku vodou a dává chléb svému malému synovi. O Šamajovi Starším se vypráví, že nechtěl krmit jednou rukou, a nařídili mu, aby krmil oběma rukama.
ת"ש דתני דבי מנשה רבן שמעון בן גמליאל אומר אשה מדיחה את ידה אחת במים ונותנת פת לבנה קטן אמרו עליו על שמאי הזקן שלא רצה להאכיל בידו אחת וגזרו עליו שיאכיל בשתי ידיו
12
Řekl Abaje: Tam [to bylo] kvůli Šivtě [démonu, který napadá děti].
אמר אביי התם משום שיבתא
13
Pojď a slyš: Otec Šmuela našel Šmuela, jak pláče. Řekl mu: Proč pláčeš? [Řekl mu]: Protože mě můj učitel bil. Proč? Protože mi řekl: Krmíš mého syna, a neumyl sis ruce. A proč sis je neumyl? Řekl mu: On jí, a já si mám mýt [ruce]?
ת"ש דאבוה דשמואל אשכחיה לשמואל דקא בכי אמר ליה אמאי קא בכית דמחיין רבאי אמאי דאמר לי קא ספית לבראי ולא משית ידיה ואמאי לא משית א"ל הוא אכיל ואנא משינא
14
Řekl mu: Nestačí mu, že se [halachu] nenaučil, ještě [tě] bije? A halacha je: Kdo jí [z ruky] krmícího, potřebuje mytí rukou; krmící nepotřebuje mytí rukou.
א"ל לא מיסתייה דלא גמיר מימחא נמי מחי והלכתא אוכל מחמת מאכיל צריך נטילת ידים מאכיל אינו צריך נטילת ידים:
15
MIŠNA: Člověk smí zavázat maso a sýr do jednoho šátku, jen když se navzájem nedotýkají. Raban Šimon ben Gamliel říká: Dva hosté smějí jíst u jednoho stolu – jeden maso a druhý sýr – a nemusí se obávat.
מתני׳ צורר אדם בשר וגבינה במטפחת אחת ובלבד שלא יהו נוגעין זה בזה רבן שמעון בן גמליאל אומר שני אכסנאין אוכלין על שלחן אחד זה בשר וזה גבינה ואין חוששין:
16
GEMARA: A když se jedno dotkne druhého, co se stane? Je to studené se studeným! Řekl Abaje: Ačkoli seškrábnutí nepotřebuje, což nepotřebuje opláchnutí?
גמ׳ וכי נוגע זה בזה מאי הוי צונן בצונן הוא אמר אביי נהי דקליפה לא בעי הדחה מי לא בעי:
17
Raban Šimon ben Gamliel říká: Dva hosté smějí jíst u stolu atd.: Řekl Rav Chanan bar Ami, řekl Šmuel: Učili to jen tehdy, když se navzájem neznají; ale znají-li se navzájem, je to zakázáno.
רשבג"א שני אכסנאין אוכלין על שולחן וכו': אמר רב חנן בר אמי אמר שמואל לא שנו אלא שאין מכירין זה את זה אבל מכירין זה את זה אסור
18
Učí se také tak [v baraitě]: Raban Šimon ben Gamliel říká: Dva hosté, kteří se ubytovali v jednom hostinci, jeden přišel ze severu a druhý přišel z jihu, jeden přišel se svým kusem [masa] a druhý přišel se svým sýrem – jedí u jednoho stolu, jeden maso a druhý sýr, a nemusí se obávat.
תניא נמי הכי רבן שמעון בן גמליאל אומר ב' אכסנאים שנתארחו לפונדק אחד זה בא מן הצפון וזה בא מן הדרום זה בא בחתיכתו וזה בא בגבינתו אוכלין על שלחן אחד זה בשר וזה גבינה ואין חוששין
19
A zakázali to jen v jednom uchopení. Jedno uchopení – to tě napadlo? Spíše: [když jsou] jakoby v jednom uchopení [tj. znají se].
ולא אסרו אלא בתפיסה אחת תפיסה אחת סלקא דעתך אלא כעין תפיסה אחת
20
Řekl Rav Jejmar bar Šelamja Abajemu: Jak je tomu se dvěma bratry, kteří jsou na sebe [navzájem] nevraživí?
א"ל רב יימר בר שלמיא לאביי שני אחין ומקפידין זה על זה מהו
21
Řekl mu: Řeklo by se: Všechny zdobené chleby jsou zakázány, a zdobené chleby Bajtosovců jsou dovoleny?
אמר ליה יאמרו כל הסריקין אסורין וסריקי בייתוס מותרין
22
Podle tvé úvahy – co rabi Asi řekl, řekl rabi Jochanan: Kdo má jen jedinou košili, smí ji prát v polosvátek – i tam by se řeklo:
ולטעמיך הא דאמר רבי אסי אמר רבי יוחנן מי שאין לו אלא חלוק אחד מותר לכבסו בחולו של מועד יאמרו

Originál: Chullin 107b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu