Chulin 112a חולין

která kvůli své ostrosti vstřebává; ale okurku – oškrábe místo řezu a jí.

Košťály vodnice jsou dovoleny, [košťály] řepy jsou zakázány; ale jestliže do nich přimíchal vodnici, je to v pořádku.

Rav Dimi se otázal Rava Nachmana: Smí se postavit nádoba se solí vedle nádoby s kamchou [mléčným dipem]? Řekl mu: Je to zakázáno. A [nádoba] s octem? Řekl mu: Je to dovoleno.

A čím se to liší? [Je-li to zakázáno], pojď a sněz na tom kor soli! [Kdežto ocet je jiný.] Jaký je důvod? V tomto [případě] je zakázaná látka samotná [patrná], a v tomto zakázaná látka samotná [patrná] není.

Jedno holoubě spadlo do nádoby s kamchou. Rav Chinana, syn Ravy z Pašronie, je dovolil. Řekl Rava: Kdo je tak moudrý, aby dovolil v takovém případě, ne-li Rav Chinana, syn Ravy z Pašronie? Zastává názor, že když Šmuel řekl, že solené je jako horké, platí to tam, kde se to kvůli své slanosti nejí; ale tento kutach se jí i přes svou slanost.

A to platí o syrovém [holouběti]; ale pečené vyžaduje seškrábnutí. A má-li trhliny, je celé zakázáno; a je-li okořeněno kořením, je celé zakázáno.

Řekl Rav Nachman, řekl Šmuel: Bochník, na kterém krájel maso, je zakázáno jíst. A to platí, když zčervenal; a to platí, když [krev] vnikla; a to platí, když je tlustý; ale tenký [chléb] nám nevadí.

Šmuel jej házel svému psovi, Rav Huna jej dával svému sluhovi. Ať je to jakkoli: je-li dovolen, je dovolen všem; je-li zakázán, je zakázán všem! – Rav Huna je jiný, protože byl choulostivý. Rava jej jedl a nazýval jej vínem masa.

Řekl Rav Nachman, řekl Šmuel: Pod maso se nestaví nádoba, dokud z něj nezmizí veškerý červený vzhled. Jak to poznáme? Mar Zutra ve jménu Rava Papy řekl: Až se z něj zvedne pára.

Namítal Rav Aši: A což se snad [pára] dostala k dolní [části], ale k horní se nedostala? Spíše řekl Rav Aši: Nemá jinou nápravu, než že do něj vhodí dvě hrudky soli