Řekl Rav Nachman, řekl Šmuel: Nožem, kterým poráželo, je zakázáno krájet teplé [jídlo]. [Co se týče] studeného, někteří říkají, že potřebuje opláchnutí, a někteří říkají, že opláchnutí nepotřebuje.
אמר רב נחמן אמר שמואל סכין ששחט בה אסור לחתוך בה רותח צונן אמרי לה בעיא הדחה ואמרי לה לא בעיא הדחה
Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Z mísy, v níž solil maso, je zakázáno jíst teplé [jídlo]. A Šmuel[je] konzistentní, neboť Šmuel řekl: Solené je jako horké a naložené je jako vařené.
אמר רב יהודה אמר שמואל קערה שמלח בה בשר אסור לאכול בה רותח ושמואל לטעמיה דאמר שמואל מליח הרי הוא כרותח וכבוש הרי הוא כמבושל
Když přišel Ravin, [řekl, že] řekl rabi Jochanan: Solené není jako horké a naložené není jako vařené. Řekl Abaje: Tento [výrok]Ravina neplatí, neboť ona mísa, která byla v domě rabiho Amiho, v níž solil maso – rozbil ji. Vždyť rabi Ami byl žákem rabiho Jochanana; jaký je důvod, proč ji rozbil? Zda ne proto, že to slyšel od rabiho Jochanana, který řekl: Solené je jako horké?
כי אתא רבין א"ר יוחנן מליח אינו כרותח וכבוש אינו כמבושל אמר אביי הא דרבין ליתא דההיא פינכא דהוה בי ר' אמי דמלח ביה בשרא ותבריה מכדי רבי אמי תלמיד דר' יוחנן הוה מאי טעמא תבריה לאו משום דשמיעא ליה מיניה דר' יוחנן דאמר מליח הרי הוא כרותח
Rav Kahana, bratr Rava Jehudy, seděl před Ravem Hunou a říkal: Z mísy, v níž solil maso, je zakázáno jíst teplé [jídlo]; a ředkev, kterou nakrájel nožem [od masa], je dovoleno jíst s kutachem [mléčnou omáčkou].
יתיב רב כהנא אחוה דרב יהודה קמיה דרב הונא ויתיב וקאמר קערה שמלח בה בשר אסור לאכול בה רותח וצנון שחתכו בסכין מותר לאכלו בכותח
Řekl mu Rava: Když vstřebal [něco] dovoleného, co z toho? Konec konců je to dovolené, které přichází k zákazu, neboť jí [maso s mlékem, což je] zakázané! Spíše řekl Rava: Tuto [ředkev] je možné ochutnat, a tuto [mísu] ochutnat možné není.
א"ל רבא כי בלע היתרא מאי הוי סוף סוף האי היתרא דאתי לידי איסורא הוא דאיסורא קאכיל אלא אמר רבא האי אפשר למטעמיה והאי לא אפשר למטעמיה
Řekl Rav PapaRavovi: Ať ji ochutná aramejský kuchař! Což jsme se neučili [v Mišně]: Hrnec, v němž vařil maso, ať v něm nevaří mléko; a jestliže vařil – [rozhoduje], zda dává chuť. [Hrnec, v němž] vařil terumu, ať v něm nevaří nesvaté; a jestliže vařil – [rozhoduje], zda dává chuť.
א"ל רב פפא לרבא וליטעמיה קפילא ארמאה מי לא תנן קדרה שבישל בה בשר לא יבשל בה חלב ואם בשל בנותן טעם בשל בה תרומה לא יבשל בה חולין ואם בשל בנותן טעם
A říkali jsme: Dobře u terumy – ochutná ji kohen; ale maso v mléce – kdo ho ochutná? A řekl nám: Ať ho ochutná kuchař [nežid]. I tady ať ji ochutná kuchař! – I tady, říkám to [pro případ], kdy tam kuchař není.
ואמרינן בשלמא תרומה טעים לה כהן אלא בשר בחלב מאן טעים לה ואמר לן ליטעמיה קפילא ה"נ ליטעמיה קפילא ה"נ כי קאמינא דליכא קפילא:
Ale tento [výrok]Rava nebyl vysloven výslovně, nýbrž byl vyvozen. Neboť Rav zavítal do domu Rava Šimiho bar Chiji, svého vnuka. Bolely ho oči. Připravili mu mast v misce. Potom mu do ní dali pokrm. Ucítil chuť masti. Řekl: Dává tolik chuti! Ale tak tomu není: tam je to jiné, neboť je to [lék s] velmi silnou hořkostí.
והא דרב לאו בפירוש איתמר אלא מכללא איתמר דרב איקלע לבי רב שימי בר חייא בר בריה חש בעיניו עבדו ליה שייפא בצעא בתר הכי רמו ליה בשולא בגווה טעים ליה טעמא דשייפא אמר יהיב טעמא כולי האי ולא היא שאני התם דנפיש מררה טפי
Rabi Elazar stál před panem Šmuelem. Přinesli mu ryby, které byly položeny na [masitou] mísu, a jedl [je] s kutachem. Dal mu, ale on nejedl. Řekl mu: Tvému učiteli jsem [je] dal a jedl, a ty nejíš? Přišel [rabi Elazar] před Rava a řekl mu: Odvolal pán svůj výrok? Řekl mu: Chraň Bůh, aby mi potomek Aby bar Aby dal něco, s čím nesouhlasím!
רבי אלעזר הוה קאים קמיה דמר שמואל אייתו לקמיה דגים שעלו בקערה וקא אכיל בכותח יהיב ליה ולא אכל א"ל לרבך יהיבי ליה ואכל ואת לא אכלת אתא לקמיה דרב א"ל הדר ביה מר משמעתיה א"ל חס ליה לזרעיה דאבא בר אבא דליספי לי מידי ולא סבירא לי
Rav Huna a Rav Chija bar Aši seděli jeden na této straně přívozu v Suře a druhý na této straně přívozu. Jednomu přinesli ryby, které byly položeny na [masitou] mísu, a jedl [je] s kutachem. Druhému přinesli fíky a hrozny během jídla, a jedl a nepožehnal.
רב הונא ורב חייא בר אשי הוו יתבי חד בהאי גיסא דמברא דסורא וחד בהאי גיסא דמברא למר אייתו ליה דגים שעלו בקערה ואכל בכותח למר אייתו ליה תאנים וענבים בתוך הסעודה ואכל ולא בריך
Jeden řekl svému druhovi: Sirotku, tvůj učitel by tak učinil? A druhý řekl svému druhovi: Sirotku, tvůj učitel by tak učinil? Jeden řekl svému druhovi: Já zastávám názor Šmuela. A druhý řekl svému druhovi: Já zastávám názor rabiho Chiji, neboť rabi Chija učil: Chléb osvobozuje [od požehnání] všechny druhy jídla a víno osvobozuje všechny druhy nápojů.
מר א"ל לחבריה יתמא עבד רבך הכי ומר א"ל לחבריה יתמא עבד רבך הכי מר א"ל לחבריה אנא כשמואל סבירא לי ומר א"ל לחבריה אנא כר' חייא סבירא לי דתני ר' חייא פת פוטרת כל מיני מאכל ויין פוטר כל מיני משקין
Řekl Chizkija ve jménu Abajeho: Halacha je: Ryby, které byly položeny na [masitou] mísu, je dovoleno jíst s kutachem. Ředkev, kterou nakrájel nožem, kterým krájel maso, je zakázáno jíst s kutachem.
אמר חזקיה משום אביי הלכתא דגים שעלו בקערה מותר לאוכלן בכותח צנון שחתכו בסכין שחתך בה בשר אסור לאוכלו בכותח
Originál: Chullin 111b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.