Chulin 113b חולין

Zde [je řečeno] kůzle z koz; z toho plyne, že všude, kde je řečeno kůzle bez upřesnění, je míněno i [tele] krávy a [jehně] ovce.

Ale ať se to z toho [verše] vyvodí! – Je psán jiný verš: „A kůžemi kůzlat z koz“ (Gn 27,16). Zde [je řečeno] kůzlata z koz; z toho plyne, že všude, kde je řečeno kůzle bez upřesnění, je míněno i [tele] krávy a [jehně] ovce.

Ale ať se to z toho vyvodí! – Jsou to dva verše, které přicházejí jako jeden, a jakékoli dva verše, které přicházejí jako jeden, [nic dalšího] neučí.

To je dobré podle toho, kdo říká, že neučí; ale podle toho, kdo říká, že učí, co se dá říci? – Jsou psána dvě omezení: [„z koz“ a] „z těch koz“.

Řekl Šmuel: „Kůzle“ – aby zahrnulo lůj; „kůzle“ – aby zahrnulo uhynulé [zvíře]; „kůzle“ – aby zahrnulo plod [v lůně].

„Kůzle“ – aby vyloučilo krev; „kůzle“ – aby vyloučilo placentu; „kůzle“ – aby vyloučilo nečisté [zvíře].

„V mléce jeho matky“ – a ne v mléce samce; „v mléce jeho matky“ – a ne v mléce poraženého [zvířete]; „v mléce jeho matky“ – a ne v mléce nečistého [zvířete].

Vždyť je psáno [slovo] kůzle třikrát, a my vykládáme šest [věcí]! – Šmuel zastává názor, že zákaz se uplatní na [jiný] zákaz, a zákaz loje a uhynulého vyvozujeme z jediného verše. Krev také není kůzlem, a placenta je také pouhý výměšek. Zbývají jim dvě: jedno, aby zahrnulo plod, a jedno, aby vyloučilo nečistý dobytek.

A zastává Šmuel názor, že zákaz se uplatní na [jiný] zákaz? Vždyť Šmuel řekl ve jménu rabiho Elazara: Odkud [víme], že nečistý kohen, který snědl nečistou terumu, nepropadá smrti? Neboť je řečeno: „A zemřou kvůli ní, protože ji znesvětili“ (Lv 22,9) – kromě této, která už znesvěcena je.

Chceš-li, řekni: Obecně se zákaz uplatní na [jiný] zákaz, a tam je to jiné, protože Milosrdný [to] omezil [slovy] „a zemřou kvůli ní“. A chceš-li, řekni: Obecně Šmuel zastává názor, že zákaz se neuplatní na [jiný] zákaz, a zde je to jiné, protože Milosrdný zahrnul [slovem] kůzle.

A chceš-li, řekni: Tento [výrok] je jeho vlastní a tento je jeho učitele.

Rav Achadvoj bar Ami se otázal Rava: Jak je tomu s tím, kdo vaří v mléce kozy, která [dosud] nekojila? Řekl mu: Z toho, že Šmuel musel říci: v mléce jeho matky – a ne v mléce samce, [plyne, že jen] samec nespadá pod pojem matky; ale tato, protože pod pojem matky spadá, je zakázána.

Bylo řečeno: Kdo vaří lůj v mléce – rabi Ami a rabi Asi: jeden říká, že dostane bičování, a jeden říká, že nedostane bičování. Řekneme, že se přou o toto: ten, kdo říká, že dostane bičování, zastává názor, že zákaz se uplatní na [jiný] zákaz, a ten, kdo říká, že nedostane bičování, zastává názor, že zákaz se neuplatní na [jiný] zákaz?

Ne. Podle všech se zákaz neuplatní na [jiný] zákaz; o jedení se všichni shodují, že nedostane bičování. Přou se o vaření: Kdo říká, že dostane bičování, [soudí, že vaření] je samostatný zákaz. A kdo říká, že nedostane bičování, [soudí, že] proto Milosrdný vyjádřil jedení výrazem vaření: