Chulin 114a חולין

protože za jedení nedostane bičování, nedostane bičování ani za vaření.

A někteří říkají: O vaření se všichni shodují, že dostane bičování; přou se o jedení. Kdo říká, že nedostane bičování, [soudí tak], protože zákaz se neuplatní na [jiný] zákaz. A kdo říká, že dostane bičování, [soudí, že] proto Milosrdný vyjádřil jedení výrazem vaření: protože za vaření dostane bičování, dostane bičování i za jedení.

A chceš-li, řekni: Jeden řekl jedno a druhý řekl druhé, a nepřou se.

Namítá se: Kdo vaří v syrovátce, je osvobozen. Krev, kterou uvařil v mléce – je osvobozen. Kosti, šlachy, rohy a kopyta, které uvařil v mléce – je osvobozen.

Piggul, notar a nečisté [maso], které uvařil v mléce – je vinen.

Tento tana zastává názor, že zákaz se uplatní na [jiný] zákaz.

Kdo vaří v syrovátce, je osvobozen – podporuje to Reš Lakiše, neboť jsme se učili [v Mišně]: Syrovátka je jako mléko a olivová voda je jako olej. Řekl Reš Lakiš: Učili to jen v [otázce], zda činí semena způsobilými [k nečistotě]; ale co se týče vaření masa v mléce, syrovátka není jako mléko.

Učili naši mistři: „V mléce jeho matky“ – mám jen [zákaz] v mléce jeho matky; odkud [je zákaz] v mléce krávy a ovce?

Řekneš [úsudek] od lehčího k těžšímu: Jestliže matka, která mu nebyla zakázána při páření, je mu zakázána při vaření – kráva a ovce, které jsou mu zakázány při páření, není [snad] logické, že jsou mu zakázány při vaření? Písmo říká: „v mléce jeho matky“.

A proč k tomu potřebuji verš? Vždyť to vyplývá [z úsudku]!

Řekl Rav Aši: Protože lze říci, že už základ úsudku je vyvrácen: Odkud to vyvozuješ? Z matky. Čím se matka [liší]? Tím, že mu je zakázána při porážce [v týž den]. Co říci o krávě, která mu při porážce zakázána není? Písmo říká: „v mléce jeho matky“.

Učí se jiná [baraita]: „V mléce jeho matky“ – mám jen [zákaz] v mléce jeho matky; odkud [je zákaz] v mléce jeho starší sestry?

Řekneš [úsudek] od lehčího k těžšímu: Jestliže matka, která s ním vstupuje do ohrady k desátkování, je mu zakázána při vaření – jeho sestra, která s ním nevstupuje do ohrady k desátkování, není [snad] logické, že je mu zakázána při vaření? Písmo říká: „v mléce jeho matky“.

A proč k tomu potřebuji verš? Vždyť to vyplývá [z úsudku]! Řekl Rav Aši: Protože lze říci, že už základ úsudku je vyvrácen: Odkud to vyvozuješ? Z matky. Čím se matka [liší]? Tím, že mu je zakázána při porážce. Co říci o jeho starší sestře, která mu při porážce zakázána není? Písmo říká: „v mléce jeho matky“.

Našli jsme [zákaz u] jeho starší sestry; odkud [je zákaz u] jeho mladší sestry? Plyne to ze společného jmenovatele.

Z čeho by to plynulo? Ať to plyne z matky – čím se matka [liší]? Tím, že mu je zakázána při porážce. Ať prokáže starší sestra. Čím se starší sestra [liší]? Tím, že s ním nevstupuje do ohrady k desátkování. Ať prokáže matka.

A úsudek se vrátil [na začátek]: Vlastnost tohoto není jako vlastnost onoho, a vlastnost onoho není jako vlastnost tohoto. Společné je u nich to, že jsou to maso a je zakázáno [je] vařit v mléce; i já přidám jeho mladší sestru, která je masem a je zakázáno [ji] vařit v mléce.

Je-li tomu tak, ať i starší sestra plyne ze společného jmenovatele!

Tak tomu skutečně je. Proč je tedy [psáno] „v mléce jeho matky“? Je ho třeba k tomu, co se učí [v baraitě]: „V mléce jeho matky“ – mám jen [zákaz] v mléce jeho matky;