Talmud česky

Chulin 134a חולין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 134a · 19 segmentů

1
Proti tomu stojí: [Prodá-li] pod podmínkou, že dary jsou mé, dá je kterémukoli kohenovi, kterému chce.
ורמינהו על מנת שהמתנות שלי נותן לכל כהן שירצה
2
Stavíš [výraz] „pod podmínkou“ proti [výrazu] „kromě“? „Kromě“ je výhrada, „pod podmínkou“ výhradou není.
על מנת אחוץ קא רמית חוץ שיורא על מנת לאו שיורא
3
Proti tomu však stojí: Pod podmínkou, že dary jsou mé — dary jsou jeho. V tom se liší: jeden mistr soudí, že „pod podmínkou“ je výhrada, a druhý mistr soudí, že „pod podmínkou“ výhradou není.
ורמינהו על מנת שהמתנות שלי המתנות שלו בהא פליגי מר סבר על מנת שיורא הוא ומר סבר על מנת לאו שיורא הוא:
4
Řekl-li mu: Prodej mi vnitřnosti [krávy] atd. Rav řekl: To se učí jen tehdy, když si [kupec] odvážil sám; ale odvážil-li mu řezník, [kohen] vede spor s řezníkem. A Rav Asi řekl: I když mu odvážil řezník, [kohen] vede spor s ním [s kupcem].
אמר לו מכור לי בני מעיה וכו': אמר רב לא שנו אלא ששקל לעצמו אבל שקל לו טבח הדין עם הטבח ורב אסי אמר אפי' שקל לו טבח הדין עמו
5
Řekneme snad, že se liší ve [výroku] Rav Chisdy? Neboť Rav Chisda řekl: Uloupil-li [někdo věc] a majitelé se jí [ještě] nevzdali, a přišel jiný a snědl ji — chce-li [majitel], vymáhá od tohoto, chce-li, vymáhá od onoho. Jeden mistr přijímá [výrok] Rav Chisdy a druhý mistr nepřijímá [výrok] Rav Chisdy.
לימא בדרב חסדא קא מיפלגי דאמר רב חסדא גזל ולא נתייאשו הבעלים ובא אחר ואכלו רצה מזה גובה רצה מזה גובה דמר אית ליה דרב חסדא ומר לית ליה דרב חסדא
6
Ne; všichni přijímají [výrok] Rav Chisdy, ale zde se liší v tom, zda lze kněžské dary uloupit: jeden mistr soudí, že je lze uloupit, a druhý mistr soudí, že je uloupit nelze.
לא דכולי עלמא אית להו דרב חסדא והכא במתנות כהונה נגזלות קא מיפלגי דמר סבר נגזלות ומר סבר אין נגזלות
7
Někteří učí toto učení samostatně: Rav řekl: Kněžské dary lze uloupit. A Rav Asi řekl: Kněžské dary uloupit nelze.
איכא דמתני לה להא שמעתא בפני עצמה רב אמר מתנות כהונה נגזלות ורב אסי אמר מתנות כהונה אין נגזלות:
8
MIŠNA: Konvertita, který se obrátil a měl krávu: byla-li poražena dříve, než se obrátil, je osvobozen; poté, co se obrátil, je zavázán. Je-li to pochybné, je osvobozen, neboť kdo chce něco získat od druhého, nese břemeno důkazu.
מתני׳ גר שנתגייר והיתה לו פרה נשחטה עד שלא נתגייר פטור משנתגייר חייב ספק פטור שהמוציא מחבירו עליו הראיה:
9
GEMARA: Když přišel Rav Dimi, řekl: Rabi Šimon ben Lakiš namítl rabimu Jochananovi: Učili jsme se: Je-li to pochybné, je osvobozen. Z toho plyne, že v pochybnosti se rozhoduje mírněji.
גמ׳ כי אתא רב דימי אמר רמי ליה רבי שמעון בן לקיש לר' יוחנן תנן ספק פטור אלמא ספיקא לקולא
10
Proti tomu však stojí: Mraveniště uprostřed stojícího obilí patří majiteli; a ta, která jsou za žnci — horní [vrstvy zrn] patří chudým a spodní majiteli.
ורמינהו חורי הנמלים שבתוך הקמה הרי אלו של בעל הבית ושלאחר הקוצרים העליונים לעניים והתחתונים של בעל הבית
11
Rabi Meir říká: Všechno patří chudým, neboť pochybný paběrek je paběrkem.
רבי מאיר אומר הכל לעניים שספק לקט לקט
12
Řekl mu: Nedráždi mě; já to učím jako názor jednotlivce, neboť se učí: Rabi Jehuda ben Agra říká jménem rabiho Meira: Pochybný paběrek je paběrkem, pochybný zapomenutý snop je zapomenutým snopem, pochybný kraj pole je krajem pole.
אמר ליה אל תקניטני שבלשון יחיד אני שונה אותה דתניא ר' יהודה בן אגרא אומר משום רבי מאיר ספק לקט לקט ספק שכחה שכחה ספק פאה פאה
13
Odpověděl mu: Neuč to jinak než jako [názor] Ben Tadala. Vždyť ten říká důvod, neboť rabi Šimon ben Lakiš řekl: Co znamená, co je psáno: „Ubohému a chudému dopřejte spravedlnost“ (Ž 82,3)? Co znamená „dopřejte spravedlnost“?
אמר לו אל תשנה אותה אלא בלשון בן תדל והא טעמא קאמר דאמר ר"ש בן לקיש מאי דכתיב (תהלים פב, ג) עני ורש הצדיקו מאי הצדיקו
14
Kdyby [šlo] o soudy — vždyť je psáno: „Ani chudému nestraň v jeho při“ (Ex 23,3)! Spíše: Konej spravedlnost ze svého a dej mu.
אילימא בדינים והא כתיב (שמות כג, ג) ודל לא תהדר בריבו אלא צדק משלך ותן לו
15
Rava řekl: Zde [je] kráva v předpokladu osvobození, [kdežto] stojící obilí je v předpokladu povinnosti.
אמר רבא הכא פרה בחזקת פטורה קיימא קמה בחזקת חיובא קיימא
16
Abaje mu řekl: Vždyť těsto, připravené dříve, než se obrátil, je osvobozeno od chaly; poté, co se obrátil, je zavázáno; [a] v pochybnosti je zavázáno!
אמר ליה אביי והרי עיסה נעשית עד שלא נתגייר פטור מן החלה משנתגייר חייב ספק חייב
17
Odpověděl mu: V pochybnosti o zákazu se rozhoduje přísněji, v pochybnosti o penězích mírněji.
אמר ליה ספק איסורא לחומרא ספק ממונא לקולא
18
Neboť Rav Chisda řekl, a tak učil i rabi Chija: U konvertity bylo vysloveno osm pochybností, čtyři k povinnosti a čtyři k osvobození.
דאמר רב חסדא וכן תני ר' חייא שמונה ספקות נאמרו בגר ארבע לחיוב וארבע לפטור
19
Oběť jeho ženy [po porodu], chala, prvorozené nečistého zvířete a prvorozené čistého zvířete — k povinnosti.
קרבן אשתו וחלה ובכור בהמה טמאה ובכור בהמה טהורה לחיוב

Originál: Chullin 134a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu