U desátku — ačkoli je psáno „desátek tvého obilí“ (Dt 14,23) — tvé ano, společné ne — Milosrdný napsal „vaše desátky“. K čemu tedy přichází „desátek tvého obilí“? K vyloučení společenství s modloslužebníkem.
מעשר אע"ג דכתיב מעשר דגנך דילך אין דשותפות לא כתב רחמנא מעשרותיכם אלא מעשר דגנך למאי אתא למעוטי שותפות דעובד כוכבים
a dalo by se říci, že odvodí „dání“ – „dání“ z prvotiny stříže; jako tam společné ne, tak ani zde společné ne — Milosrdný napsal: „od těch, kdo obětují oběť“ (Dt 18,3).
איכא למימר יליף נתינה נתינה מראשית הגז מה להלן דשותפות לא אף כאן דשותפות לא כתב רחמנא (דברים יח, ג) מאת זובחי הזבח
Milosrdný napsal: „na cípech jejich oděvů po jejich pokolení“ (Nu 15,38). K čemu mi tedy „tvého pláště“? K [výroku]Rav Jehudy, neboť Rav Jehuda řekl: Vypůjčený talit je po celých třicet dní osvobozen od cicit.
כתב רחמנא (במדבר טו, לח) על כנפי בגדיהם לדורותם ואלא כסותך למה לי לכדרב יהודה דאמר רב יהודה טלית שאולה פטורה מן הציצית כל שלשים יום
Jaký je důvod rabiho Elaje? Že je psáno: „tvého skotu a tvého bravu“ (Dt 15,19). Vždyť je [ale] psáno: „vašeho skotu a vašeho bravu“ (Dt 12,6)! — [To je řečeno] o všech Izraelitech.
מאי טעמא דר' אלעאי דכתיב (דברים טו, יט) בקרך וצאנך והא כתיב (דברים יב, ו) בקרכם וצאנכם דכולהו ישראל
Rav Chanina ze Sury řekl: Tato pravidla neplatí, neboť se učí: Zvíře společníků je zavázáno k darům, a rabi Elaj osvobozuje. Proč? Odvozuje „dání“ – „dání“ z prvotiny stříže; jako tam společné ne, tak ani zde společné ne.
אמר רב חנינא מסורא ליתנהו להני כללי דתניא בהמת השותפין חייבת במתנות ור' אלעאי פוטר מאי טעמא יליף נתינה נתינה מראשית הגז מה להלן דשותפות לא אף כאן דשותפות לא
Ale [pak]: jako teruma [platí] v zemi [Izraele] a mimo zemi ne, tak i dary v zemi ano a mimo zemi ne? Rabi Josi z Nehar Belu řekl: Ano. Vždyť se učí: Rabi Elaj říká: Dary platí jen v zemi [Izraele]. A tak říkával rabi Elaj: Prvotina stříže platí jen v zemi [Izraele].
אי מה תרומה בארץ אין בחוצה לארץ לא אף מתנות בארץ אין בחוצה לארץ לא אמר רבי יוסי מנהרביל אין והתניא רבי אלעאי אומר מתנות אין נוהגין אלא בארץ וכן היה רבי אלעאי אומר ראשית הגז אין נוהג אלא בארץ
Jaký je důvod rabiho Elaje? Rava řekl: Odvozuje „dání“ – „dání“ z terumy; jako teruma [platí] v zemi a mimo zemi ne, tak i prvotina stříže v zemi ano a mimo zemi ne.
מאי טעמא דר' אלעאי אמר רבא יליף נתינה נתינה מתרומה מה תרומה בארץ אין בחוצה לארץ לא אף ראשית הגז בארץ אין בחוצה לארץ לא
Abaje mu řekl: Ale [pak]: jako teruma činí [úrodu] zakázanou [dokud není oddělena], tak ať i prvotina stříže činí [stříž] zakázanou! Odpověděl mu: Písmo říká: „a prvotinu stříže tvého bravu mu dáš“ (Dt 18,4) — nic ti v tom nenáleží, než od jejího oddělení dále.
אמר ליה אביי אי מה תרומה טובלת אף ראשית הגז טובלת א"ל אמר קרא (דברים יח, ד) וראשית גז צאנך תתן לו אין לך בו אלא מראשיתו ואילך
Ale [pak]: jako u terumy [je] první a po ní druhá, tak ať je i u prvotiny stříže první a po ní druhá! Písmo říká: „prvotina“ — nic ti v tom nenáleží než jen prvotina.
אי מה תרומה ראשון ושני אחריה אף ראשית הגז ראשון ושני אחריה אמר קרא ראשית אין לך בו אלא ראשית בלבד
Vždyť se učí: Měl-li dvě ovce, ostříhal a odložil, ostříhal a odložil, [po] dva a tři roky — [stříže] se nesčítají. Z toho plyne, že pět [ovcí] se sčítá!
והתניא היו לו שתי רחלות גזז והניח גזז והניח שנים ושלשה שנים אין מצטרפות הא חמש מצטרפות
Ale [pak]: jako u terumy — co vyrostlo v [době] povinnosti, je zavázáno, co vyrostlo v [době] osvobození, je osvobozeno — tak i u prvotiny stříže: co vyrostlo v povinnosti, je zavázáno, co v osvobození, je osvobozeno?
אי מה תרומה גדל בחיוב חייב גדל בפטור פטור אף ראשית הגז נמי גדל בחיוב חייב בפטור פטור
A u terumy odkud to víme? Neboť se učí: Izraelita, který koupil pole v Sýrii od modloslužebníka: dříve než [úroda] dosáhla třetiny [zralosti], je zavázán; poté, co dosáhla třetiny, rabi Akiva zavazuje [za] přírůstek a mudrci osvobozují.
וגבי תרומה מנלן דתניא ישראל שלקח שדה בסוריא מעובד כוכבים עד שלא הביאה שליש חייב משהביאה שליש ר"ע מחייב בתוספת וחכמים פוטרין
A kdybys řekl, že je tomu skutečně tak — vždyť jsme se učili: Kdo koupí stříž ovcí modloslužebníka, je osvobozen od prvotiny stříže; z toho plyne, že [koupí-li] jeho ovce ke stříhání, je zavázán! — Mišna
וכי תימא הכי נמי והתנן הלוקח גז צאן עובד כוכבים פטור מראשית הגז הא צאנו לגזוז חייב מתני'
Originál: Chullin 136a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.