Chulin 24a חולין

Verš říká: „A porazí [ji]“ (Nu 19,3), a [je to] „ustanovení“ (Nu 19,2): s porážkou ano, se zlomením vazu ne.

A všude, kde je psáno „ustanovení“, nevykládáme úsudek od lehčího k těžšímu? Vždyť u Dne smíření je psáno „ustanovení“, a učí se: „A učiní z něj oběť za hřích“ (Lv 16,9) – los [ho] činí obětí za hřích, ale [pouhé vyslovení] jména [ho] nečiní obětí za hřích.

Neboť bych mohl [říci]: Není to snad úsudek? Jestliže tam, kde los neposvěcuje, jméno posvěcuje, tam, kde los posvěcuje, není snad úsudkem, že jméno posvěcuje? Proto Písmo učí: „A učiní z něj oběť za hřích“ – los [ho] činí obětí za hřích, ale jméno [ho] nečiní obětí za hřích.

Důvod je, že Milosrdný napsal „a učiní z něj oběť za hřích“; kdyby ne, vykládali bychom úsudek od lehčího k těžšímu [i přes „ustanovení“]!

Milosrdný [to] u jalovice s přeraženým vazem vyloučil: „tuto“ [jalovici, Dt 21,3] se zlomením vazu, a žádnou jinou se zlomením vazu.

Ať je jalovice vhodná s porážkou, úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže kráva, která nebyla uznána za vhodnou se zlomením vazu, je vhodná s porážkou, jalovice, která je vhodná se zlomením vazu, není snad úsudkem, že je vhodná i s porážkou? Verš říká: „A zlomí tam jalovici vaz“ (Dt 21,4): se zlomením vazu ano, s porážkou ne.

MIŠNA: Co je vhodné u kohanim, je nevhodné u levitů; co je vhodné u levitů, je nevhodné u kohanim.

GEMARA: Učili rabíni: Kohanim jsou nezpůsobilí kvůli vadám a způsobilí bez ohledu na léta; levité jsou způsobilí přes vady a nezpůsobilí kvůli létům. Vychází, že co je vhodné u kohanim, je nevhodné u levitů, [a co je] vhodné u levitů, je nevhodné u kohanim.

Odkud jsou tyto věci? Neboť učili rabíni: „Toto [platí] pro levity“ (Nu 8,24) – proč to Písmo učí? Protože je řečeno: „A od padesáti let se vrátí [ze služby]“ (Nu 8,25), naučili jsme se o levitech, že je léta činí nezpůsobilými. Mohl bych [říci], že je činí nezpůsobilými i vady? A je to úsudek: Jestliže kohanim, které léta nečiní nezpůsobilými, činí nezpůsobilými vady, levity, které léta činí nezpůsobilými, není snad úsudkem, že je činí nezpůsobilými i vady? Proto Písmo učí: „Toto [platí] pro levity“ – toto pro levity, a nic jiného pro levity.

Mohl bych [říci], že kohanim jsou nezpůsobilí kvůli létům? Není to snad úsudek? Jestliže levity, které vady nečiní nezpůsobilými, činí nezpůsobilými léta, kohanim, které vady činí nezpůsobilými, není snad úsudkem, že je činí nezpůsobilými i léta? Proto Písmo učí: „Co [platí] pro levity“ – a ne co [platí] pro kohanim.

Mohl bych [říci], že tak je tomu i v Šílu a ve Věčném domě [v Chrámu]? Proto Písmo učí: „Konat službu služby a službu nošení“ (Nu 4,47) – řekl jsem to jen pro dobu, kdy se služba [konala] na rameni.

Jeden verš říká: „Od pětadvaceti let a výše“ (Nu 8,24), a jeden verš říká: „Od třiceti let“ (Nu 4,3). Nelze říci třicet, neboť již bylo řečeno dvacet pět, a nelze říci dvacet pět, neboť již bylo řečeno třicet. Jak tedy? Dvacet pět k učení a třicet ke službě.

Odtud [plyne] o žákovi, který během pěti let neviděl ve svém učení dobré znamení, že už ho neuvidí. Rabi Josi říká: Tři roky, neboť je řečeno: „Aby je vychovávali tři roky a učili je písmu a jazyku Kasdejců“ (Da 1,4–5).

A ten druhý? Jazyk Kasdejců je něco jiného, protože je snadný. A ten druhý? Pravidla služby jsou něco jiného, protože jsou obtížná.

Učili rabíni: Kohen je od doby, kdy se mu objeví dva chlupy, až do stáří způsobilý ke službě, a nezpůsobilým ho činí vady. Levita je od třiceti do padesáti let způsobilý ke službě, a nezpůsobilým ho činí léta. Kdy to platí? Ve Stanu setkávání na poušti; ale v Šílu a ve Věčném domě se stávají nezpůsobilými jen kvůli hlasu. Řekl rabi Josi: Jaký je verš?