A oba jsou potřebné: Kdyby nás naučil jen o nečistotě mrtvého – tam je třeba učinit vnímavým, protože [mrtvý] nečiní nečistým při velikosti čočky; ale u plaza, který činí nečistým při velikosti čočky, bych řekl, že učinění vnímavým není třeba.
וצריכי דאי אשמעינן טומאת מת התם הוא דבעי הכשר משום דלא מטמא בכעדשה אבל שרץ דמטמא בכעדשה אימא לא ליבעי הכשר
A kdyby nás naučil jen o plazovi – [tam ano], protože nečiní nečistým sedmidenní nečistotou; ale u mrtvého, který činí nečistým sedmidenní nečistotou, bych řekl, že učinění vnímavým není třeba. Proto jsou potřebné oba.
ואי אשמעינן שרץ משום דלא מטמא טומאת שבעה אבל מת דמטמא טומאת שבעה אימא לא ליבעי הכשר צריכא
Rav Josef namítl: „Rabi Šimon říká: Byly učiněny vnímavými porážkou.“ Byly učiněny vnímavými – dokonce i k tomu, aby se u nich počítal první a druhý stupeň.
מתיב רב יוסף רבי שמעון אומר הוכשרו בשחיטה הוכשרו ואפילו למימני בהו ראשון ושני
Rabi Zera řekl: Pojď a slyš: Kdo sklízí [hrozny] pro lis – Šamaj říká: Staly se vnímavými; Hilel říká: Nestaly se vnímavými. A Hilel před Šamajem umlkl. Proč? Vždyť to není pokrm, na který přišla voda! Abaje mu řekl: Postavili to na roveň učinění vnímavým vodou podle rabanan.
אמר רבי זירא ת"ש הבוצר לגת שמאי אומר הוכשר הלל אומר לא הוכשר ושתיק ליה הלל לשמאי אמאי והא לאו אוכל הבא במים הוא אמר ליה אביי עשאוהו כהכשר מים מדרבנן
Rav Josef mu řekl: Já jsem ti řekl „byly učiněny vnímavými porážkou“ a ty jsi mi řekl „postavili to na roveň učinění vnímavým vodou“; rabi Zera ti řekl [o sklizni] a tys mu řekl „postavili to na roveň učinění vnímavým vodou“; [pak tedy] i pro rabi Šimona ben Lakiše to postavili na roveň učinění vnímavým vodou!
א"ל רב יוסף אמינא לך אנא הוכשרו בשחיטה ואת אמרת לי עשאוהו כהכשר מים ואמר לך רבי זירא ואמרת ליה עשאוהו כהכשר מים לר"ש בן לקיש נמי עשאוהו כהכשר מים
Z toho vyplývá, že vzácnost posvěcenosti je podle Tóry. Odkud to víme? Řekneš-li, že z toho, co je psáno: „Maso, které se dotkne čehokoli nečistého, [nebude se jíst]“ (Lv 7,19) – čím bylo toto maso učiněno vnímavým?
מכלל דחיבת הקדש דאורייתא מנא לן אילימא מדכתיב (ויקרא ז, יט) והבשר אשר יגע בכל טמא האי בשר דאתכשר במאי
Řekneš-li, že bylo učiněno vnímavým krví – vždyť rabi Chija bar Aba řekl jménem rabi Jochanana: Odkud víme, že krev posvěcených nečiní vnímavým? Neboť je řečeno: „Nebudeš ji jíst, na zem ji vyleješ jako vodu“ (Dt 12,24) – krev, která se vylévá jako voda, činí vnímavým; krev, která se nevylévá jako voda, nečiní vnímavým.
אילימא דאתכשר בדם והאמר רבי חייא בר אבא א"ר יוחנן מנין לדם קדשים שאינו מכשיר שנאמר לא תאכלנו על הארץ תשפכנו כמים דם הנשפך כמים מכשיר שאינו נשפך כמים אינו מכשיר
Spíše bylo učiněno vnímavým tekutinami jatek [Chrámu]. – Vždyť rabi Josi, syn rabi Chaniny, řekl: Tekutiny jatek jsou nejen čisté, ale ani nečiní vnímavým! A kdybys řekl, že to vyložil o krvi – vždyť říká „tekutiny“! Není to tedy tak, že bylo učiněno vnímavým vzácností posvěcenosti?
אלא דאיתכשר במשקי בית מטבחיא והא א"ר יוסי ברבי חנינא משקי בית מטבחיא לא דיין שהן דכן אלא שאין מכשירין וכי תימא תרגמא אדם והא משקי קאמר אלא לאו דאתכשר בחבת הקדש
– A možná jde o případ, o kterém mluvil Rav Jehuda jménem Šmuela, neboť Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Například měl krávu [určenou] k pokojné oběti, převedl ji přes potok, porazil ji a ještě na ní ulpívala vlhkost.
ודלמא כדרב יהודה אמר שמואל דאמר רב יהודה אמר שמואל כגון שהיתה לו פרה של זבחי שלמים והעבירה בנחל שחטה ועדיין משקה טופח עליה
Spíše ze závěru [verše]: „A maso“ – to zahrnuje dřevo a kadidlo. Jsou snad dřevo a kadidlo k jídlu? Nýbrž vzácnost posvěcenosti je činí vnímavými a činí je pokrmem; i zde ji tedy činí vnímavou vzácnost posvěcenosti.
אלא מסיפא והבשר לרבות עצים ולבונה עצים ולבונה בני אכילה נינהו אלא חבת הקדש מכשרא להו ומשויא להו אוכל הכא נמי חבת הקדש מכשרתה
Originál: Chullin 36b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.