Chulin 37a חולין

Jak to tedy je? Je vzácnost posvěcenosti účinná jen k neplatnosti [věci] samotné, ale ne k tomu, aby se u ní počítal první a druhý stupeň? Nebo snad v tom není rozdíl? – Zůstává nerozhodnuto.

MIŠNA: Kdo poráží zvíře v nebezpečí smrti – Raban Šimon ben Gamliel říká: [Je platné, jen] když sebou škubne přední i zadní nohou. Rabi Eliezer říká: Stačí, když [krev] vystříkne. Rabi Šimon řekl: Kdo porážel v noci, ráno vstal a našel stěny plné krve – [zvíře] je platné, protože [krev] vystříkla, a to podle měřítka rabi Eliezera. Mudrci však říkají: [Je platné, jen] když sebou škubne buď přední, nebo zadní nohou, nebo když zavrtí ocasem.

To platí pro drobný i velký dobytek. Drobný dobytek, který natáhl přední nohu a nestáhl ji zpět, je neplatný, neboť to je jen vypouštění duše. O čem to bylo řečeno? Když bylo [zvíře] považováno za ohrožené smrtí; ale bylo-li považováno za zdravé, je platné, i když nemá žádnou z těchto známek.

GEMARA: Odkud víme, že zvíře v nebezpečí smrti je dovoleno? – A proč by nás mělo napadnout, že je zakázáno? – Neboť je psáno: „Toto jsou živočichové, které budete jíst“ (Lv 11,2) – co je živé, jez; co není živé, nejez; a zvíře v nebezpečí smrti není [plně] živé.

Z toho, že Milosrdný řekl: „Nebudete jíst žádnou zdechlinu“ (Dt 14,21), plyne, že zvíře v nebezpečí smrti je dovoleno; neboť kdyby tě napadlo, že je zakázáno – když je zakázáno už za života, je třeba [uvádět zákaz] po smrti?

– A možná je zdechlina totéž co zvíře v nebezpečí smrti? – To tě nenapadne, neboť je psáno: „Zemře-li některé z dobytka, které máte k jídlu, kdo se dotkne jeho zdechliny…“ (Lv 11,39) – teprve po smrti je Milosrdný nazval zdechlinou; za života se zdechlinou nenazývá.

– A možná ti ve skutečnosti řeknu, že zdechlina je totéž co zvíře v nebezpečí smrti: za života je zakázáno příkazem a po smrti zákazem.

Spíše: z toho, že Milosrdný řekl: „Trefu nebudete jíst“ (Ex 22,30), plyne, že zvíře v nebezpečí smrti je dovoleno; neboť kdyby tě napadlo, že je zakázáno – když je zakázáno zvíře v nebezpečí smrti, kterému nic nechybí, je třeba [uvádět] trefu?

– A možná je trefa totéž co zvíře v nebezpečí smrti, a [je to uvedeno], aby se jím přestupoval příkaz i zákaz? – Pak k čemu by Milosrdný psal o zdechlině? Když za života na něm spočívá zákaz i příkaz, je třeba [to uvádět] po smrti?

– A možná je zdechlina totéž co trefa a totéž co zvíře v nebezpečí smrti, a [je to uvedeno], aby se jím přestupovaly dva zákazy a příkaz?

Spíše odtud: „Tuk zdechliny a tuk trefy smí být použit ke každé práci, ale jíst jej nebudete“ (Lv 7,24). A Mistr řekl: Kvůli jaké halaše to Tóra řekla? Aby zákaz zdechliny přišel a vztáhl se na zákaz tuku a aby zákaz trefy přišel a vztáhl se na zákaz tuku.