nebo ovce“ (Lv 22,27) – s vyloučením křížence; „nebo koza“ – s vyloučením [mláděte] podobného [jinému druhu]; „když se narodí“ – s vyloučením toho, které vyšlo stěnou [břicha]; „sedm dní“ – s vyloučením toho, kterému chybí čas; „pod svou matkou“ – s vyloučením sirotka.
(ויקרא כב, כז) או כשב פרט לכלאים או עז פרט לנדמה כי יולד פרט ליוצא דופן שבעת ימים פרט למחוסר זמן תחת אמו פרט ליתום
Jak vypadá ten sirotek? Řekneš-li, že ho matka porodila a pak zemřela – ať je to jakkoli, [je platný]! Spíše že zemřela a pak ho porodila – to přece plyne už z „když se narodí“!
האי יתום ה"ד אילימא דילידתיה אמיה והדר מתה לעולם תיחי ותיזיל אלא דמתה והדר ילידתיה מכי יולד נפקא
Je tedy zřejmé, [že jde o případ, kdy] ona odcházela ke smrti a ono přicházelo k životu. Řekneš-li, že potřebujeme život [matky] na konci porodu, chápeme, proč bylo třeba verše k vyloučení; ale řekneš-li, že nepotřebujeme život na konci porodu, k čemu to? To přece plyne už z „když se narodí“!
אלא פשיטא זה פירש למיתה וזה פירש לחיים אי אמרת בשלמא בעינן חיותא בסוף לידה היינו דאיצטריך קרא למעוטי אלא אי אמרת לא בעינן חיותא בסוף לידה למה ליה מכי יולד נפקא
O čem to bylo řečeno? O přední noze; ale u zadní nohy – ať ji natáhl a neohnul, nebo ohnul a nenatáhl – je platný. O čem to bylo řečeno? O drobném dobytku; ale u velkého – ať přední, či zadní nohou, ať ji natáhl a neohnul, nebo ohnul a nenatáhl – je platný. A pták – i kdyby jen zatřepetal křídlem nebo jen zavrtěl ocasem, to je škubnutí.
במה דברים אמורים ביד אבל ברגל בין פשטה ולא כפפה בין כפפה ולא פשטה כשרה בד"א בדקה אבל בגסה בין ביד בין ברגל בין פשטה ולא כפפה בין כפפה ולא פשטה כשרה ועוף אפילו לא רפרף אלא גפו ולא כשכש אלא זנבו הרי זה פירכוס
Co nás to učí? Všechno jsme se to už učili: Drobný dobytek, který natáhl přední nohu a nestáhl ji zpět, je neplatný, neboť to je jen vypouštění duše – přední noha ano, zadní ne; drobný ano, velký ne. Pták byl potřebný, protože o něm jsme se neučili.
מאי קמ"ל כולהו תננהי בהמה דקה שפשטה ידה ולא החזירה פסולה שאינה אלא הוצאת נפש יד אין רגל לא דקה אין גסה לא עוף איצטריכא ליה דלא תנן:
MIŠNA: Kdo poráží pro pohana, jeho porážka je platná; rabi Eliezer ji prohlašuje za neplatnou. Rabi Eliezer řekl: I kdyby [zvíře] porazil s tím, že pohan bude jíst [jen] z laloku jeho jater, je neplatné, neboť běžný úmysl pohana směřuje k modloslužbě.
מתני׳ השוחט לעובד כוכבי' שחיטתו כשרה ור"א פוסל אמר ר"א אפילו שחטה לאכול לעובד כוכבים מחצר כבד שלה פסולה שסתם מחשבת עובד כוכבים לעבודת כוכבים
Rabi Josi řekl: Je to úsudek a fortiori: Jestliže tam, kde úmysl činí neplatnými posvěcené oběti, vše záleží jen na tom, kdo vykonává službu, není tím spíše správné, aby tam, kde úmysl nečiní neplatnými nesvaté [zvíře], vše záviselo jen na tom, kdo poráží?
א"ר יוסי ק"ו הדברים ומה במקום שהמחשבה פוסלת במוקדשין אין הכל הולך אלא אחר העובד מקום שאין מחשבה פוסלת בחולין אינו דין שלא יהא הכל הולך אלא אחר השוחט:
GEMARA: Tito tanaim zastávají [názor]rabi Eliezera, syna rabi Josiho, neboť se učí: Rabi Eliezer, syn rabi Josiho, řekl: Slyšel jsem, že [i] majitelé činí [oběť] pigul.
גמ׳ הני תנאי אית להו דר' אליעזר ברבי יוסי דתניא אמר ר' אליעזר ברבי יוסי שמעתי שהבעלים מפגלין
Avšak první tana zastává: Slyšeli-li jsme, že [pohan] měl takový úmysl, ano; ne-li, ne – neříkáme, že běžný úmysl pohana směřuje k modloslužbě. Rabi Eliezer zastává: I když jsme neslyšeli, že by měl takový úmysl, říkáme, že běžný úmysl pohana směřuje k modloslužbě. A rabi Josi přichází říct: I když jsme slyšeli, že měl takový úmysl, neříkáme [, že úmysl platí, když] jeden myslí a druhý vykonává.
מיהו ת"ק סבר אי שמעיניה דחשיב אין אי לא לא סתם מחשבת עובד כוכבים לעבודת כוכבים לא אמרינן ור"א סבר אע"ג דלא שמעיניה דחשיב סתם מחשבת עובד כוכבים לעבודת כוכבים אמרינן ואתא רבי יוסי למימר אע"ג דשמעיניה דחשיב זה מחשב וזה עובד לא אמרינן
Někteří říkají: Rozcházejí se tam, kde jsme slyšeli, že měl takový úmysl. První tana zastává: Když říkáme [, že úmysl platí, i když] jeden myslí a druhý vykonává, platí to jen uvnitř [Chrámu], ale venku ne – venek z vnitřku
איכא דאמרי בדשמעיניה דחשיב פליגי ת"ק סבר כי אמרינן זה מחשב וזה עובד הני מילי בפנים אבל בחוץ לא חוץ מפנים
Originál: Chullin 38b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.