[Izraelita] zkontroluje nůž a dá mu ho, a je dovoleno jíst z jeho porážky. Ale pokud nůž nezkontroloval a nedal mu ho, nemá porážet; a pokud porazil, zkontroluje jeho nůž po něm: ukáže-li se nůž dobrý, je dovoleno jíst z jeho porážky, a pokud ne, je zakázáno jíst z jeho porážky.
בודק סכין ונותן לו ומותר לאכול משחיטתו אבל לא בדק ונתן לו לא ישחוט ואם שחט בודק סכינו אחריו נמצאת סכינו יפה מותר לאכול משחיטתו ואם לאו אסור לאכול משחיטתו
„Kromě hluchoněmého, duševně nesvéprávného a nezletilého“ – u nichž [porážka neplatí] ani dodatečně, neboť by mohli prodlévat, tlačit nebo zasunout [nůž]. „A všichni ti, kdo porazili“ – k čemu se to vztahuje? Řekneš-li, k hluchoněmému, nesvéprávnému a nezletilému – vždyť o nich je právě řeč, mělo by stát „a pokud porazili“.
חוץ מחרש שוטה וקטן דאפילו דיעבד נמי לא שמא ישהו שמא ידרסו ושמא יחלידו וכולן ששחטו אהייא אילימא אחרש שוטה וקטן עלה קאי ואם שחטו מיבעי ליה
Pak tedy k odpadlému Izraelitovi? Pokud [Izraelita] nůž zkontroloval a dal mu ho – vždyť jsi řekl, že porazí předem. Tedy když nezkontroloval: je-li nůž zde, ať jej zkontroluje teď; a není-li nůž zde, co na tom, že ho jiní viděli? Snad porážel vrubovaným nožem. Potíž.
אלא אישראל מומר אי דבדק סכין ונותן לו הא אמרת שוחט לכתחלה אלא דלא בדק אי דאיתיה לסכין ליבדקיה השתא ואי דליתיה לסכין כי אחרים רואין אותו מאי הוי דלמא בסכין פגומה שחיט קשיא
O čem to platí? Když o něm vědí, že umí vyložit zákony porážky; ale pokud o něm nevědí, že umí vyložit zákony porážky, nemá porážet; a pokud porazil, prozkoušejí ho: umí-li vyložit zákony porážky, je dovoleno jíst z jeho porážky, a pokud ne, je zakázáno jíst z jeho porážky.
בד"א שיודעין בו שיודע לומר הלכות שחיטה אבל אין יודעין בו שיודע לומר הלכות שחיטה לא ישחוט ואם שחט בודקין אותו אם יודע לומר הלכות שחיטה מותר לאכול משחיטתו ואם לאו אסור לאכול משחיטתו
„Kromě hluchoněmého, duševně nesvéprávného a nezletilého“ – u nichž [porážka neplatí] ani dodatečně, neboť by mohli prodlévat, tlačit nebo zasunout [nůž]. „A všichni ti, kdo porazili“ – k čemu se to vztahuje? Řekneš-li, k hluchoněmému, nesvéprávnému a nezletilému – vždyť o nich je právě řeč, mělo by stát „a pokud porazili“.
חוץ מחרש שוטה וקטן דאפילו דיעבד נמי לא שמא ישהו שמא ידרסו ושמא יחלידו וכולן ששחטו אהייא אילימא אחרש שוטה וקטן עלה קאי ואם שחטו מבעי ליה
A někteří říkají, že Ravina řekl: Takto se učí: Všichni smějí porážet – všichni osvědčení smějí porážet; osvědčení, i když nejsou znalí. O čem to platí? Když před námi porazili dvakrát či třikrát a neomdleli; ale pokud před námi neporazil dvakrát či třikrát, nemá porážet, aby neomdlel; a pokud porazil a řekl: „Jsem si jist, že jsem neomdlel,“ jeho porážka je platná.
ואיכא דאמרי רבינא אמר הכי קתני הכל שוחטין הכל מוחזקין שוחטין מוחזקין אע"פ שאין מומחין בד"א ששחטו לפנינו ב' וג' פעמים ולא נתעלף אבל לא שחט לפנינו ב' וג' פעמים לא ישחוט שמא יתעלף ואם שחט ואמר ברי לי שלא נתעלפתי שחיטתו כשרה
„Kromě hluchoněmého, duševně nesvéprávného a nezletilého“ – u nichž [porážka neplatí] ani dodatečně, neboť by mohli prodlévat, tlačit nebo zasunout [nůž]. „A všichni ti, kdo porazili“ – k čemu se to vztahuje? Řekneš-li, k hluchoněmému, nesvéprávnému a nezletilému – vždyť o nich je právě řeč, mělo by stát „a pokud porazili“.
חוץ מחרש שוטה וקטן דאפילו דיעבד נמי לא שמא ישהו שמא ידרסו ושמא יחלידו וכולן ששחטו אהייא אילימא אחרש שוטה וקטן עלה קאי ואם שחטו מיבעי ליה
Všichni [ostatní] neříkají jako Raba bar Ula: podle té verze, kde jsi řekl, že zde je hlavní místo – naopak, hlavní místo je tam, neboť pojednává o obětech;
כולהו כרבה בר עולא לא אמרי להך לישנא דאמרת הכא עיקר אדרבה התם עיקר דבקדשים קאי
a podle té verze, kde jsi řekl, že hlavní místo je tam, a zde, protože učil o nečistém u nesvatých, učil také o nečistém u obětních – sám nečistý u nesvatých nebylo třeba [učit], neboť nesvaté připravované v čistotě svatých věcí nejsou jako svaté.
להך לישנא דאמרת התם עיקר והכא איידי דתנא טמא בחולין תנא נמי טמא במוקדשין טמא בחולין גופיה לא איצטריכא ליה חולין שנעשו על טהרת קדש לאו כקדש דמו
Naši mistři učili: Porážka Kutejce je dovolena. O čem to platí? Když nad ním stojí Izraelita; ale pokud přišel a zjistil, že porazil, odřízne kus [masa] velikosti olivy a dá mu ho; snědl-li ho, je dovoleno jíst z jeho porážky, a pokud ne, je zakázáno jíst z jeho porážky.
תנו רבנן שחיטת כותי מותרת במה דברים אמורים כשישראל עומד על גביו אבל בא ומצאו ששחט חותך כזית ונותן לו אכלו מותר לאכול משחיטתו ואם לאו אסור לאכול משחיטתו
Originál: Chullin 3b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.