Talmud česky

Chulin 4a חולין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 4a · 21 segmentů

Struktura debaty:Otázka 3Námitka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
šňůru [poražených] ptáků, utne hlavu jednomu z nich a dá mu ho; snědl-li ho, je dovoleno jíst z jeho porážky, a pokud ne, je zakázáno jíst z jeho porážky.
דקוריא של צפרים קוטע ראשו של אחד מהן ונותן לו אכלו מותר לאכול משחיטתו ואם לאו אסור לאכול משחיטתו
2
Abaje vyvozuje z první části, Rava vyvozuje z poslední části. Abaje vyvozuje z první části: důvodem [dovolení] je, že nad ním stojí Izraelita; ale když [Izraelita jen] odchází a přichází, ne.
אביי דייק מרישא רבא דייק מסיפא אביי דייק מרישא טעמא דישראל עומד על גביו אבל יוצא ונכנס לא
3
Rava vyvozuje z poslední části: důvodem [požadavku zkoušky] je, že přišel a zjistil, že porazil; ale když odchází a přichází, je to v pořádku.
רבא דייק מסיפא טעמא דבא ומצאו ששחט אבל יוצא ונכנס שפיר דמי
4
A Abajemu nedělá potíž poslední část? Řekne ti: I odcházení a přicházení se nazývá „přišel a zjistil“. A Ravovi nedělá potíž první část? Řekne ti: I odcházení a přicházení je jako stání nad ním.
ולאביי קשיא סיפא אמר לך יוצא ונכנס נמי בא ומצאו קרי ליה ולרבא קשיא רישא אמר לך יוצא ונכנס נמי כעומד על גביו דמי
5
„Podobně, pokud našel v jeho ruce šňůru ptáků, utne hlavu…“ – Proč? Ať se obáváme, že snad právě tohoto [ptáka] porazil správně!
כיוצא בו מצא בידו דקוריא של צפרין קוטע ראשו כו' אמאי ליחוש דלמא האי הוא דהוה שחיט שפיר
6
Rav Menaše řekl (pomůcka: vkládá, nůž, u mužů): Jde o případ, kdy je [Izraelita] vložil pod cípy svého oděvu.
אמר רב מנשה (סימן מכני"ס איזמ"ל בזכרי"ם) במכניסן תחת כנפיו
7
Ale snad si na něm udělal znamení? Rav Mešaršeja řekl: Jde o případ, kdy je [Izraelita] promačká.
ודלמא סימנא הוה יהיב ליה בגויה אמר רב משרשיא דממסמס ליה מסמוסי
8
Ale snad jsou Kutejci toho názoru, že porážka ptáků není předepsána Tórou?
ודלמא קסברי כותים אין שחיטה לעוף מן התורה
9
A podle tvého [uvažování]: prodlévání, tlačení, zasunutí, řez mimo [správné] místo a vytržení [průdušnice či jícnu] – jsou snad psány [v Tóře]?
ולטעמיך שהייה דרסה חלדה הגרמה ועיקור מי כתיבן
10
Nýbrž jelikož si je osvojili, osvojili si je; i zde: jelikož si [porážku ptáků] osvojili, osvojili si ji.
אלא כיון דאחזיקו בהו אחזיקו בהו ה"נ כיון דאחזיקו אחזיקו
11
A [otázka], zda si osvojili či neosvojili [přikázání], které psáno není, je sporem tanaitů; neboť se učí: Maces Kutejce je dovolena a člověk jí o Pesachu plní svou povinnost.
ואחזוק ולא אחזוק בדלא כתיבא תנאי היא דתניא מצת כותי מותרת ואדם יוצא בה ידי חובתו בפסח
12
Rabi Eliezer ji zakazuje, protože nejsou znalí podrobností přikázání jako Izraelité.
ר"א אוסר לפי שאין בקיאין בדקדוקי מצות כישראל
13
Raban Šimon ben Gamliel říká: Každé přikázání, které si Kutejci osvojili, dodržují mnohem úzkostlivěji než Izraelité.
רשב"ג אומר כל מצוה שהחזיקו בה כותים הרבה מדקדקין בה יותר מישראל
14
Mistr řekl: „Maces Kutejce je dovolena a člověk jí o Pesachu plní svou povinnost.“ – To je přece samozřejmé! – Mohl bys říci, že nejsou znalí střežení [před kvašením]; proto nás to učí. „Rabi Eliezer ji zakazuje, protože nejsou znalí podrobností přikázání“ – je toho názoru, že nejsou znalí střežení.
אמר מר מצת כותי מותרת ואדם יוצא בה ידי חובתו בפסח פשיטא מהו דתימא לא בקיאי בשימור קמ"ל ר"א אוסר לפי שאין בקיאין בדקדוקי מצות קסבר לא בקיאי בשימור
15
„Raban Šimon ben Gamliel říká: Každé přikázání, které si Kutejci osvojili, dodržují mnohem úzkostlivěji než Izraelité.“ – To je přece totéž co první tana! – Rozdíl mezi nimi je u [přikázání], které je psáno, ale neosvojili si je: první tana je toho názoru, že jelikož je psáno, [dodržují ho], i když si je neosvojili; a Raban Šimon ben Gamliel je toho názoru: pokud si je osvojili, ano, pokud si je neosvojili, ne.
רשב"ג אומר כל מצוה שהחזיקו בה כותים הרבה מדקדקין בה יותר מישראל היינו ת"ק איכא בינייהו דכתיבא ולא אחזיקו בה ת"ק סבר כיון דכתיבא אע"ג דלא אחזיקו בה ורשב"ג סבר אי אחזוק אין אי לא אחזוק לא
16
Je-li tomu tak, mělo by místo „každé přikázání, které si Kutejci osvojili“ stát „pokud si je osvojili“.
אי הכי כל מצוה שהחזיקו בה כותים אם החזיקו מיבעי ליה
17
Rozdíl mezi nimi je tedy u [přikázání], které psáno není, ale osvojili si je: první tana je toho názoru, že jelikož psáno není, [nedůvěřujeme jim], ani když si je osvojili; Raban Šimon ben Gamliel je toho názoru, že jelikož si je osvojili, osvojili si je.
אלא איכא בינייהו דלא כתיבא ואחזיקו בה תנא קמא סבר כיון דלא כתיבא אע"ג דאחזיקו בה נמי לא רשב"ג סבר כיון דאחזוק אחזוק
18
Věc sama: Rava řekl: Odpadlému Izraelitovi, který jí zdechliny pro chuť, [Izraelita] zkontroluje nůž a dá mu ho, a je dovoleno jíst z jeho porážky.
גופא אמר רבא ישראל מומר אוכל נבילות לתיאבון בודק סכין ונותן לו ומותר לאכול משחיטתו
19
Jaký je důvod? Jelikož je tu možnost dovolená i zakázaná, nenechá dovolené, aby jedl zakázané.
מאי טעמא כיון דאיכא התירא ואיסורא לא שביק התירא ואכיל איסורא
20
Je-li tomu tak, [mělo by to být dovoleno], i když [nůž] nezkontroloval! – Namáhat se nebude.
אי הכי כי לא בדק נמי מיטרח לא טרח
21
Mistři řekli Ravovi: Učí se [baraita], která tě podporuje: Kvašené přestupníků je po Pesachu
אמרו ליה רבנן לרבא תניא דמסייע לך חמצן של עוברי עבירה אחר הפסח

Originál: Chullin 4a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu