Chulin 59a חולין

Kořen hořké [byliny].

Rav Jehuda řekl: Kdo sní tři šekely asantu na lačný žaludek, tomu se svleče kůže. Rabi Abahu řekl: Mně se stala příhoda: snědl jsem jeden šekel asantu, a kdybych si nesedl do vody, svlékla by se mi kůže. A naplnil se na mně [verš]: „Moudrost zachovává při životě toho, kdo ji má“ (Kaz 7,12).

Rav Josef řekl: Kdo sní šestnáct vajec, čtyřicet ořechů a sedm hroznů kapru a vypije reviʿit medu v období Tamuzu na lačný žaludek, tomu se utrhne lalok srdce.

Jedna gazela přišla do domu exilarchy; vláčela zadní nohy. Rav ji prohlédl na sběhu šlach a prohlásil ji za způsobilou. Zamýšlel z ní sníst syrové maso. Šmuel mu řekl: Neobává se pán, že [ji] pokousal had?

Řekl mu: Jaká je náprava? Dáme ji do pece, a ta ji sama prověří. Dali ji tam, a rozpadla se na kusy. Šmuel o Ravovi citoval: „Spravedlivého nepotká žádné zlo“ (Př 12,21). Rav o Šmuelovi citoval: „Žádné tajemství ti nedělá potíže“ (Da 4,6).

MIŠNA: Znamení dobytka a divokých zvířat jsou uvedena v Tóře, a znamení ptáků uvedena nejsou. Mudrci však řekli: Každý pták, který strhává [kořist], je nečistý. Každý, který má nadbytečný prst, vole a jehož žaludek se dá stáhnout [z vnitřní blány], je čistý. Rabi Elazar, syn rabiho Cadoka, říká: Každý pták, který rozděluje své nohy, je nečistý.

A u kobylek: každá, která má čtyři nohy, čtyři křídla a skákací nohy, a její křídla pokrývají většinu jejího [těla]. Rabi Josi říká: A její jméno je chagav. A u ryb: každá, která má ploutev a šupinu. Rabi Jehuda říká: Dvě šupiny a jednu ploutev. A toto jsou šupiny: ty, které jsou v ní upevněny; a ploutve: ty, jimiž plave.

GEMARA: Rabíni učili: Toto jsou znamení dobytka: „Každé zvíře, které má rozdělené kopyto“ atd. (Lv 11,3). Každé zvíře, které přežvykuje, o tom se ví, že nemá horní zuby, a je čisté.

Je to snad pravidlo? Vždyť velbloud přežvykuje a nemá horní zuby, a je nečistý! – Velbloud má špičáky.

Vždyť mládě velblouda nemá ani špičáky! A dále: vždyť damán a zajíc přežvykují a mají horní zuby, a jsou nečistí! A ostatně, jsou snad zuby psány v Tóře? Nýbrž takto říká: Každé zvíře, které nemá horní zuby, o tom se ví, že přežvykuje a má rozdělené kopyto, a je čisté.

Ať se tedy prohlédnou jeho kopyta! – Například když jeho kopyta byla useknuta. A jako [výrok] Rava Chisdy, neboť Rav Chisda řekl: Šel-li [někdo] pouští a našel zvíře, jehož kopyta byla useknuta, prohlédne jeho ústa: nemá-li horní zuby, ví se, že je čisté; a ne-li, ví se, že je nečisté. Jen ať zná velblouda. – Velbloud má přece špičáky! – Nýbrž: jen ať zná mládě velblouda.

Neřekl jsi snad: Je tu mládě velblouda; je tu snad i jiný druh, který se podobá mláděti velblouda? – To tě nenapadne, neboť se učilo v domě rabiho Jišmaela: „A velbloud, protože přežvykuje on“ (Lv 11,4) – Vládce svého světa ví, že není nic, co by přežvykovalo a bylo nečisté, kromě velblouda; proto o něm Písmo výslovně říká „on“.

A Rav Chisda řekl: Šel-li [někdo] cestou a našel zvíře, jehož ústa byla useknuta, prohlédne jeho kopyta: jsou-li jeho kopyta rozdělená, ví se, že je čisté; a ne-li, ví se, že je nečisté. Jen ať zná vepře.

Neřekl jsi snad: Je tu vepř; je tu snad i jiný druh, který se podobá vepři? – To tě nenapadne, neboť se učilo v domě rabiho Jišmaela: „A vepř, protože má rozdělené kopyto on“ (Lv 11,7) – Vládce svého světa ví, že není nic, co by mělo rozdělené kopyto a bylo nečisté, kromě vepře; proto o něm Písmo výslovně říká „on“.

A Rav Chisda řekl: Šel-li [někdo] pouští a našel zvíře, jehož ústa byla useknuta a kopyta useknuta, prohlédne jeho maso: běží-li [vlákna] křížem krážem, ví se, že je čisté; a ne-li, ví se, že je nečisté. Jen ať zná divokého osla.

Neřekl jsi snad: Je tu divoký osel; je tu snad i jiný druh, který se podobá divokému oslu? – Máme tradici, že není. A kde to prohlíží? Abaje, a někteří říkají Rav Chisda, řekl: Na bocích u ocasu.

Znamení divokých zvířat: Rabíni učili: Toto jsou znamení divokého zvířete. – Divoké zvíře je přece zahrnuto v dobytku, co do znamení! Rabi Zera řekl: