Chulin 63a חולין

bat mazga chamra je dovolena, a tvoje pomůcka: síla syna je větší než síla otce.

Řekl Rav Jehuda: Šekitna s dlouhýma nohama a červená je dovolena, a tvoje pomůcka: hůl; s krátkýma [nohama] a červená je zakázána, a tvoje pomůcka: trpaslík je nezpůsobilý; s dlouhýma nohama a nazelenalá je zakázána, a tvoje pomůcka: nazelenalé [krvácení] je nezpůsobilé.

Řekl Rav Jehuda: Šalach — to je ten, který vytahuje ryby z moře. Duchifat — ten, jehož chochol je složený. Tak se také učí [v baraitě]: Duchifat — jehož chochol je složený, a to je ten, který přinesl šamir do Chrámu.

Když rabi Jochanan viděl šalacha, říkal: „Tvé soudy jsou velikou propastí“ (Ž 36,7). Když viděl mravence, říkal: „Tvá spravedlnost je jako Boží hory“ (Ž 36,7).

Řekl Amemar: Lakni a bitni jsou dovoleni, šakna'i a bitna'i [také]. Kde je zvykem je jíst, jedí je; kde je zvykem je nejíst, nejedí je. Což věc závisí na zvyku? Ano. A není to v rozporu: jedno je v místě, kde se vyskytují orlosup a mořský orel, druhé v místě, kde se orlosup a mořský orel nevyskytují.

Řekl Abaje: Ku'ej a kaku'ej jsou zakázáni; kaku'eta je dovolena. Na Západě [v zemi Izraele] kvůli ní trestají bičováním a nazývají ji tachvita.

Učili naši rabíni: „tinšemet“ (Lv 11,18) — [jde o tu,] která je uvedena mezi ptáky. Říkáš: uvedená mezi ptáky; nebo snad jen ta, která je uvedena mezi plazy? Odpověz: Jdi a uč se ze třinácti pravidel, jimiž se Tóra vykládá: věc, která se učí ze své souvislosti. O čem mluví Písmo? O ptácích; i zde tedy o ptácích.

Podobně se učí i u plazů: tinšemet — ta, která je uvedena mezi plazy. Říkáš: uvedená mezi plazy; nebo snad jen ta, která je uvedena mezi ptáky? Odpověz: Jdi a uč se ze třinácti pravidel, jimiž se Tóra vykládá: věc, která se učí ze své souvislosti. O čem mluví Písmo? O plazech; i zde tedy o plazech.

Řekl Abaje: Ta, která je uvedena mezi ptáky, je kifuf; ta, která je uvedena mezi plazy, je kurpedaj. Řekl Rav Jehuda: Ka'at — to je kuk; racham — to je šrakrak.

Řekl rabi Jochanan: Proč se jmenuje racham? Protože když přijde racham, přijde na svět milosrdenství (rachamim). Řekl Rav Bivi bar Abaje: A to tehdy, když sedí na něčem a volá „šrakrak“. A je tradováno, že sedí-li na zemi a hvízdá, přijde Mesiáš, jak je řečeno: „Zahvízdám na ně a shromáždím je“ (Za 10,8).

Rav Ada bar Šimi řekl Maru bar Rav Idajovi: Ale co onen, který seděl na ornici a hvízdal, a přišel kámen a rozbil mu hlavu? Odpověděl mu: To byl lhář.

Učili naši rabíni: „krkavec“ — to je krkavec; „každého krkavce“ — to má zahrnout hlubinného krkavce; „podle jeho druhu“ — to má zahrnout krkavce, který přichází v čele holubů.

Mistr řekl: „Krkavec — to je krkavec.“ Což tu stojí před námi? Řekni spíše: krkavec — to je krkavec černý, a tak praví [Písmo]: „Jeho kadeře jsou zvlněné, černé jako krkavec“ (Pís 5,11). Hlubinný — bílý, a tak praví [Písmo]: „a její vzhled je hlubší než kůže“ (Lv 13,25), jako vzhled slunce [je bělejší], hlubší než stín.

„A krkavec, který přichází v čele holubů“ — řekl Rav Papa: Neříkej, že přichází v čele holubů, nýbrž že jeho hlava se podobá hlavě holuba.

Učili naši rabíni: „jestřáb“ — to je jestřáb; „podle jeho druhu“ — to má zahrnout bar chirja. Co je bar chirja? Řekl Abaje: Šurinka.

Řekl Rav Jehuda: Chasida — to je bílý luňák. Proč se jmenuje chasida? Protože prokazuje laskavost (chesed) svým druhům. Anafa — to je luňák vznětlivý. Proč se jmenuje anafa? Protože se páří se svými družkami.

Řekl Rav Chanan bar Rav Chisda, řekl Rav Chisda, řekl Rav Chanan, syn Ravy, řekl Rav: Je dvacet čtyři nečistých ptáků. Rav Chanan bar Rav Chisda řekl Ravu Chisdovi: Odkud? Jde-li o [knihu] Leviticus, je jich dvacet; jde-li o Deuteronomium, je jich dvacet jedna. A řekneš-li, že da'a, která je napsána v Leviticu a není napsána v Deuteronomiu, přidáme k nim, stále je jich dvacet dva.

Odpověděl mu: Takto řekl otec tvé matky jménem Rava: „podle jejího druhu“, „podle jejího druhu“, „podle jeho druhu“ (Lv 11,14–19), „podle jeho druhu“ (Dt 14,15) — tu máš čtyři. Je-li tomu tak, je jich dvacet šest! Řekl Abaje: Da'a a ra'a jsou jedno; neboť kdyby tě napadlo, že jsou to dva,