nuže, Deuteronomium přichází přidávat; čím se liší zde, kde je napsáno da'a, a čím se liší tam, kde je napsáno ra'a a není napsáno da'a? Plyne z toho tedy, že druh ra'a a da'a je jeden.
מכדי משנה תורה לאוסופי הוא דאתא מאי שנא הכא דכתיב דאה ומ"ש הכא דכתיב ראה ולא כתיב דאה אלא ש"מ מין ראה ודאה אחת היא
A stále je jich dvacet pět! Řekl Abaje: Jako ra'a a da'a jsou jedno, tak i aja a daja jsou jedno; neboť kdyby tě napadlo, že jsou to dva, nuže, Deuteronomium přichází přidávat; čím se liší zde, kde je napsáno „podle jejího druhu“ u aji, a čím se liší tam, kde je napsáno „podle jejího druhu“ u daji? Plyne z toho tedy, že aja a daja jsou jedno.
ואכתי כ"ה הוו אמר אביי כשם שראה ודאה אחת היא כך איה ודיה אחת היא דאי ס"ד תרתי אינון מכדי משנה תורה לאוסופי הוא דאתא מאי שנא הכא דכתיב למינה אאיה ומ"ש התם דכתיב למינה אדיה אלא ש"מ איה ודיה אחת היא
A když jsou aja a daja jedno, proč bylo třeba psát aja i daja? Jak se učí [v baraitě]: Rabi říká: Já čtu aja; proč bylo řečeno daja? Aby se nedala odpůrci příležitost se přít — aby ty jsi nevolal aja a on daja, nebo ty daja a on aja. Proto je v Deuteronomiu napsáno: „a ra'a, a aja a daja podle jejího druhu“ (Dt 14,13).
וכי מאחר שאיה ודיה אחת היא למה ליה למיכתב איה ודיה כדתניא רבי אומר אקרא אני איה דיה למה נאמרה כדי שלא תתן פתחון פה לבעל דין לחלוק שלא תהא אתה קורא איה והוא קורא דיה אתה קורא דיה והוא קורא איה לכך כתב במשנה תורה (דברים יד, יג) והראה ואת האיה והדיה למינה
Namítá se: Proč byly zopakovány [v Deuteronomiu]? U zvířat kvůli „rozpolcené“ a u ptáků kvůli ra'a. Což ne tak, že jako u zvířat tam [je to] k přidání, tak i u ptáků k přidání? Ne: tam k přidání, zde k vysvětlení.
מיתיבי למה נשנו בבהמה מפני השסועה ובעופות מפני הראה מאי לאו מדבהמה דהתם לאוסופי עופות נמי לאוסופי לא התם לאוסופי הכא לפרושי
A rozchází se to s rabim Abahuem, neboť rabi Abahu řekl: Ra'a — to je aja. A proč se jmenuje ra'a? Protože vidí (ro'a) nejvíce. A tak praví [Písmo]: „Stezku, kterou nepoznal dravec ani nespatřilo oko aji“ (Jb 28,7). Učí se: Stojí v Babylónii a vidí mršinu v zemi Izraele.
ופליגא דרבי אבהו דא"ר אבהו ראה זו איה ולמה נקרא שמה ראה שרואה ביותר וכן הוא אומר (איוב כח, ז) נתיב לא ידעו עיט ולא שזפתו עין איה תנא עומדת בבבל ורואה נבלה בארץ ישראל
Z toho, že ra'a je aja, plyne, že da'a není ra'a? Nuže, Deuteronomium přichází přidávat; čím se liší zde, kde je napsáno da'a, a čím se liší tam, kde da'a napsáno není? Plyne z toho tedy, že da'a, ra'a a aja jsou jedno.
מדראה היינו איה מכלל דדאה לאו היינו ראה מכדי משנה תורה לאוסופי הוא דאתא מאי שנא הכא דכתיב דאה ומאי שנא התם דלא כתיב דאה אלא לאו ש"מ דאה וראה ואיה אחת היא
A z toho, že ra'a je aja, plyne, že daja není aja? Čím se liší tam, kde je napsáno „podle jejího druhu“ u aji, a čím se liší zde, kde „podle jejího druhu“ není napsáno u aji, nýbrž u daji? Plyne z toho tedy, že da'a, ra'a, daja a aja jsou jedno.
ומדראה היינו איה מכלל דדיה לאו היינו איה מאי שנא התם דכתיב למינהו אאיה ומ"ש הכא דלא כתיב למינהו אאיה אלא אדיה אלא ש"מ דאה וראה דיה ואיה אחת היא
Učí se: Isi ben Jehuda říká: Na Východě je sto nečistých ptáků a všichni jsou druhem aji. Avimi, syn rabiho Abahua, učil: Je sedm set druhů ryb a osm set druhů kobylek, a ptákům není počtu. — Ptáků [nečistých] je přece dvacet čtyři! Spíše: a čistým ptákům není počtu.
תניא איסי בן יהודה אומר מאה עופות טמאין יש במזרח וכולן מין איה הן תני אבימי בריה דר' אבהו ז' מאות מיני דגים הן וח' מאות מיני חגבים ולעופות אין מספר עופות כ"ד הוו אלא ולעופות טהורים אין מספר
Učí se: Rabi říká: Je zjevné a známé Tomu, který řekl a svět povstal, že nečistých zvířat je více než čistých; proto Písmo vyjmenovalo čistá. Je zjevné a známé Tomu, který řekl a svět povstal, že čistých ptáků je více než nečistých; proto Písmo vyjmenovalo nečisté.
תניא רבי אומר גלוי וידוע לפני מי שאמר והיה העולם שבהמה טמאה מרובה מן הטהורות לפיכך מנה הכתוב בטהורה גלוי וידוע לפני מי שאמר והיה העולם שעופות טהורין מרובין על הטמאין לפיכך מנה הכתוב בטמאין
Co nás tím učí? To, co [řekl]Rav Huna, řekl Rav — a někteří říkají: řekl Rav Huna, řekl Rav jménem rabiho Meira: Člověk má vždy svého žáka učit krátkou cestou.
מאי קמ"ל כדרב הונא אמר רב ואמרי לה אמר רב הונא אמר רב משום ר' מאיר לעולם ישנה אדם לתלמידו דרך קצרה
Řekl rabi Jicchak: Čistý pták se jí na základě tradice. Lovec je věrohodný, když řekne: Tohoto ptáka mi můj učitel předal jako čistého. Řekl rabi Jochanan: A to jen tehdy, když se vyzná v nich a v jejich jménech.
א"ר יצחק עוף טהור נאכל במסורת נאמן הצייד לומר עוף זה טהור מסר לי רבי א"ר יוחנן והוא שבקי בהן ובשמותיהן
Rabi Zera se tázal: Jeho učitel [byl] učenec, nebo jeho učitel [byl] lovec? Pojď a slyš: Neboť rabi Jochanan řekl: A to jen tehdy, když se vyzná v nich a v jejich jménech. Řekneš-li, že jeho učitel byl lovec, je to v pořádku. Ale řekneš-li, že jeho učitel byl učenec — jejich jména se snad naučil, ale znal snad je samotné? Plyne z toho tedy, že jeho učitel byl lovec. Plyne z toho.
בעי ר' זירא רבו חכם או רבו צייד ת"ש דא"ר יוחנן והוא שבקי בהן ובשמותיהן אי אמרת בשלמא רבו צייד שפיר אלא אי אמרת רבו חכם בשלמא שמייהו גמיר להו אלא אינהו מי ידע להו אלא לאו ש"מ רבו צייד ש"מ
Ale snad jsou od nečistého ptáka? Řekl otec Šmuela: Když řekne: Od toho a toho ptáka, [který je] čistý. — Ať tedy řekne: Od čistého ptáka? — Kdyby tak [řekl], mohl by se z toho vykroutit.
ודילמא דעוף טמא נינהו אמר אבוה דשמואל באומר של עוף פלוני טהור ולימא של עוף טהור אי הכי אית ליה לאישתמוטי
Ať se tedy prověří podle znaků! Neboť se učí: Jako znaky vajec, tak znaky ryb. Znaky ryb, to tě napadlo? Ploutve a šupiny řekl Milosrdný! Řekni spíše: tak znaky
ולבדוק בסימנין דתניא כסימני ביצים כך סמני דגים סימני דגים ס"ד סנפיר וקשקשת אמר רחמנא אלא אימא כך סימני
Originál: Chullin 63b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.