Chulin 67a חולין

vlož mezi ně podrobnost a vykládej je jako obecné, podrobnost a obecné. „Ve vodě“ — obecné; „v mořích a v řekách“ — podrobnost; „ve vodě“ — opět obecné.

Obecné, podrobnost a obecné: vyvozuješ jen to, co je podobné podrobnosti. Jako podrobnost výslovně [mluví] o vodách pramenitých, tak všechny vody pramenité. Co tím zahrnul? Výkopy a nádrže, k zákazu. A co vyloučil? Jámy, příkopy a jeskyně, k dovolení.

Ale řekni: Jako podrobnost výslovně [mluví] o vodách, které jsou na zemi, tak všechny vody, které jsou na zemi. A co tím zahrnul? I jámy, příkopy a jeskyně, k zákazu. A co vyloučil? Vyloučil nádoby.

Je-li tomu tak, k čemu mu je „budete jíst“?

Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: „ve vodě“, „ve vodě“ dvakrát — to není obecné a podrobnost, nýbrž rozšíření a zúžení. „Ve vodě“ — rozšířil; „v mořích a v řekách“ — zúžil; „ve vodě“ — opět rozšířil. Rozšíření, zúžení a rozšíření: rozšířil na všechno. Co zahrnul? Výkopy a nádrže, k zákazu. A co vyloučil? Jámy, příkopy a jeskyně, k dovolení.

Řekni spíše: co zahrnul? Jámy, příkopy a jeskyně, k zákazu. A co vyloučil? Vyloučil nádoby. — Je-li tomu tak, k čemu mu je „budete jíst“?

Ale já to obrátím! Jak učil Matitja, neboť Matitja bar Jehuda učil: Co jsi viděl, že zahrnuješ jámy, příkopy a jeskyně k dovolení a vylučuješ výkopy a nádrže k zákazu? Zahrnuji jámy, příkopy a jeskyně, které jsou [vody] zadržené jako nádoby, a vylučuji výkopy a nádrže, které nejsou zadržené jako nádoby.

Co je neurčité a co výslovné? Rozcházejí se v tom Rav Acha a Ravina. Jeden říká: „Kdo je má“ je výslovné a „kdo je nemá“ je neurčité. A druhý říká: „Kdo je nemá“ je výslovné a „kdo je má“ je neurčité.

Jaký je důvod toho, kdo říká, že „kdo je má“ je výslovné? Řekne ti: Právě z něho jsou dovoleny nádoby.

Jaký je důvod toho, kdo říká, že „kdo je nemá“ je výslovné? Protože právě tento [verš] objasňuje onen; neboť kdyby [byl jen] onen, řekl bych: v nádobách, i když je má, nejez.

Řekl Rav Huna: Ať člověk večer necedí pivo přes cedník, neboť [červ] by snad mohl vylézt nad cedník a pak spadnout do poháru, a přestupoval by zákaz „plaza, který se plazí po zemi“ (Lv 11,29).

Je-li tomu tak, pak i v nádobě: snad vyleze na stěnu nádoby a pak spadne do nádoby! Tam je to jeho [přirozený] růst.

A odkud to říkáš? Neboť se učí: Odkud [víme], že se zahrnují jámy, příkopy a jeskyně, z nichž se člověk sehne a pije a nezdráhá se? Praví se: „Budete jíst ze všeho, co je ve vodě“ (Lv 11,9). Ať se má obavu, že snad vyleze na stěnu a pak spadne! Spíše: to je jeho [přirozený] růst; i zde je to jeho [přirozený] růst.

Rav Chisda řekl Ravu Hunovi: Učí se [baraita], která tě podporuje: „Každý plaz, který se plazí po zemi“ — to má zahrnout komáry, které procedil. Důvodem je, že je procedil; kdyby je neprocedil, bylo by to dovoleno.

Řekl Šmuel: Okurka, která zčervivěla