Chulin 75b חולין

vyžaduje porážku, podléhá [dávkám kohenovi z] plece, čelistí a slezu, a pokud uhynulo, je čisté v tom smyslu, že nepůsobí nečistotu nošením.

Řekl mu Rava: „Vyžaduje porážku“ – podle koho? Podle rabi Meira. „A pokud uhynulo, je čisté v tom smyslu, že nepůsobí nečistotu nošením“ – podle koho? Podle mudrců.

A podle tvého názoru, to, co učil rabi Chija: Kdo porazí zvíře terefa a najde v něm devítiměsíční živé mládě, [to mládě] vyžaduje porážku, podléhá [dávkám z] plece, čelistí a slezu, a pokud uhynulo, je čisté v tom smyslu, že nepůsobí nečistotu nošením – „vyžaduje porážku“ je podle rabi Meira a „pokud uhynulo, je čisté v tom smyslu, že nepůsobí nečistotu nošením“ podle mudrců?

To není obtíž: rabi Chija mluví o případu, kdy je už našel mrtvé. Obtíž je to však pro tebe.

Řekl mu: Ani pro mě to není obtíž, neboť Milosrdný v něm uznal za platné čtyři znaky [porážky].

Když rabi Zera vystoupil [do země Izraele], zastihl Rav Asiho, jak sedí a vykládá toto učení. Řekl mu: Výborně! A tak řekl i rabi Jochanan. Z toho plyne, že Reš Lakiš s ním nesouhlasí?

Zdržoval se [s odpovědí] a mlčel. Někteří říkají: Pil [nápoj] a mlčel.

Rabi Šimon Šezuri říká: Dokonce [i pětileté]… atd. To je přece totéž, co [říká] první tanaita? Řekl Rav Kahana: Rozdíl mezi nimi je v případě, že [mládě] vstoupilo kopyty na zem.

Řekl Rav Mešaršeja: Podle toho, kdo říká, že bereme ohled na semeno otce: Ben pekua, které se spáří s řádným zvířetem – pro mládě není náprava.

Řekl Abaje: Všichni souhlasí, že [zvíře s] kopyty nerozdělenými, které je ben pekua, je dovoleno. Proč? Každou podivnou věc si lidé pamatují. Někteří říkají, že Abaje řekl: Všichni souhlasí, že [zvíře s] nerozdělenými kopyty, mládě matky s nerozdělenými kopyty, které je ben pekua, je dovoleno. Proč? Dvě podivnosti si lidé pamatují.

Řekl Zeiri, že řekl rabi Chanina: Halacha je podle rabi Šimona Šezuriho. A tak rabi Šimon Šezuri dovoloval [bez porážky] i jeho syna a syna jeho syna až do konce všech pokolení. Rabi Jochanan řekl: On sám je dovolen, ale jeho syn zakázán.

Ada bar Chavu měl ben pekua, na které padl medvěd. Přišel před Rav Ašiho. Řekl mu: Jdi a porazi ho. Řekl mu: Což neřekl Zeiri, že řekl rabi Chanina: Halacha je podle rabi Šimona Šezuriho, a rabi Šimon Šezuri dovoloval i jeho syna a syna jeho syna až do konce všech pokolení? A dokonce i rabi Jochanan mluvil jen o jeho synovi, ale ne o něm samém!

Řekl mu: Rabi Jochanan to řekl podle názoru rabi Šimona Šezuriho.

Což neřekl Ravin bar Chanina, že řekl Ula, že řekl rabi Chanina: Halacha je podle rabi Šimona Šezuriho, a nejen to, ale všude, kde rabi Šimon Šezuri učí v naší Mišně, je halacha podle něj?

Řekl mu: Já zastávám toto, co řekl rabi Jonatan: Halacha je podle rabi Šimona Šezuriho [jen] v případě těžce nemocného a v případě dávky z desátku z demaje.

Těžce nemocný – jak jsme se učili: Zpočátku říkali: Kdo je vyváděn v okovech a řekl: „Napište mé ženě rozlukový list,“ ti napíší a předají. Později řekli: I ten, kdo se vydává na moře, a ten, kdo odchází s karavanou. Rabi Šimon Šezuri říká: I těžce nemocný.

Dávka z desátku z demaje – jak jsme se učili: Dávka z desátku z demaje, která se vrátila na své místo [tj. smísila se s neposvěceným]: Rabi Šimon Šezuri říká: I ve všední den se ho zeptá a jí na základě jeho slova.