Chulin 76b חולין

Mar bar Rav Aši řekl: Jakmile jsou napjaté, i když nejsou bílé.

Řekl Amemar jménem Rav Zevida: Jsou tam tři vlákna, jedno tlusté a dvě tenká. Pokud se přetrhlo tlusté, je pryč většina hmoty; pokud se přetrhla tenká, je pryč většina počtu. Mar bar Rav Aši to učil ke zmírnění: Pokud se přetrhlo tlusté, je tu ještě většina počtu; pokud se přetrhla tenká, je tu ještě většina hmoty.

U ptáků je jich šestnáct vláken; pokud se přetrhne jedno z nich, je terefa. Řekl Mar bar Rav Aši: Stál jsem před otcem a přinesli mu ptáka. Prohlédl ho a našel v něm patnáct. Jedno z nich se lišilo od ostatních; rozdělil je a našel dvě.

Řekl Rav Jehuda, že řekl Rav: Spojení šlach, o kterém mluvili, [je nezpůsobilé, když se přetrhne] jeho většina. Co je „jeho většina“? Většina jednoho z nich. Když jsem to řekl před Šmuelem, řekl mi: Vždyť jsou tři; když se jedno z nich úplně přetrhne, zůstanou ještě dvě.

Důvodem je, že zůstávají dvě; kdyby dvě nezůstaly, nebylo by to tak. A to je v rozporu s Rabanajem, neboť řekl Rabanaj, že řekl Šmuel: Spojení šlach – i když z něj zůstalo jen tolik jako nit z pláště, je způsobilé.

A někteří říkají: Co je „jeho většina“? Většina každého z nich. Když jsem to řekl před Šmuelem, řekl mi: Vždyť jsou tři; zůstávají přece [zbytky] všech tří, neboť každé z nich podpírá [zvíře]. To podporuje Rabanaje, neboť řekl Rabanaj, že řekl Šmuel: Spojení šlach, o kterém mluvili – i když z něj zůstalo jen tolik jako nit z pláště, je způsobilé.

„Pokud se zlomila kost“ atd.

Řekl Rav: Nad kolenním kloubem: je-li většina masa zachována, je dovoleno obojí [tj. úd i zvíře]; a pokud ne, je zakázáno obojí. Pod kolenním kloubem: je-li většina masa zachována, je dovoleno obojí; pokud ne, úd je zakázán a zvíře dovoleno.

A Šmuel řekl: Ať nad, či pod, je-li většina masa zachována, je dovoleno obojí; pokud ne, úd je zakázán a zvíře dovoleno.

Namítl Rav Nachman proti Šmuelovi: Řekne se snad, že úd z něj leží na smetišti, a [zvíře] je dovoleno? Řekl Rav Acha bar Rav Huna Rav Nachmanovi: I podle Rava by se mohlo říct, že úd z něj leží na smetišti, a je dovoleno!

Řekl mu: Myslím to takto: [Řekne se], že úd zvířete, které by mohlo přežít, leží na smetišti a ono je dovoleno [ale u zvířete, které nepřežije, by to bylo zvláštní]?

Poslali odtamtud [ze země Izraele]: Halacha je podle Rava. Pak znovu poslali: Podle Šmuela. Pak znovu poslali: Podle Rava, a sám úd působí nečistotu nošením.

Rav Chisda namítl: Ne! Jestliže porážka zvířete terefa očišťuje je samo i úd, který na něm visí – což je jeho tělo – očistí snad plod, který není jeho tělem?

Řekl mu Raba: Proč chodíš kolem po [okrajových] námitkách? Namítni z Mišny: Bylo-li zvíře poraženo, stalo se svou krví [jeho maso] způsobilým [přijmout nečistotu] – to jsou slova rabi Meira. Rabi Šimon říká: Nestalo se způsobilým.

Řekl mu: Mišnu lze odmítnout, jak jsme ji odmítli.

Když rabi Zera vystoupil [do země Izraele], zastihl rabi Jirmiju, jak sedí a vykládá toto učení. Řekl mu: Výborně! A tak to vykládal i Arioch v Babylónii. Arioch – kdo to je? Šmuel. Ale vždyť on s tím nesouhlasí! Šmuel změnil názor ve prospěch Rava.

Učili rabíni: Zlomila-li se kost a vystoupila ven: pokud kůže a maso pokrývají její většinu, je dovoleno; pokud ne, je zakázáno. A kolik je „její většina“? Když přišel Rav Dimi, řekl, že řekl rabi Jochanan: Většina její tloušťky. A někteří říkají: Většina jejího obvodu. Řekl Rav Papa: Proto potřebujeme většinu tloušťky a potřebujeme i většinu obvodu.

Řekl Ula, že řekl rabi Jochanan: Kůže je jako maso. Řekl Rav Nachman Ulovi: Ať tedy pán řekne, že kůže se připočítává k masu, neboť se učí „kůže a maso“! Řekl mu: Učili jsme se snad „kůže, nebo maso“?

Někteří říkají: Řekl Ula, že řekl rabi Jochanan: Kůže se připočítává k masu. Řekl Rav Nachman Ulovi: Ať tedy pán řekne, že kůže doplňuje maso [jen] k obtížnění!

Řekl mu: Znám případ: Jedno holoubě v domě rabi Jicchaka, u něhož se kůže připočítávala k masu, přišlo před rabi Jochanana a on je uznal za způsobilé. Řekl mu: Mluvíš o holouběti? Holoubě, [jehož kost] je měkká, je jiný případ.

Jedny měkké šlachy přišly před Rabu. Řekl Raba: Proč bychom na ně měli brát ohled? Jednak řekl rabi Jochanan: Šlachy, které později ztvrdnou,