Chulin 7b חולין

Protloukli ho – nežrala. Probrali ho – nežrala. Řekl jim: Snad není oddesátkován? Oddesátkovali ho a žrala. Řekl: Tato ubohá jde konat vůli svého Stvořitele, a vy ji krmíte neoddesátkovaným?

A je to vůbec povinné? Vždyť jsme se učili: Kdo kupuje [obilí] k setí a pro dobytek, mouku na [vydělávání] kůží, olej do lampy a olej k natírání nádob, je osvobozen od [desátku z] demaj.

Tam se k tomu přece řeklo: Rabi Jochanan řekl: Učili to jen o tom, kdo je od počátku koupil pro dobytek; ale koupil-li je od počátku pro člověka a rozmyslel si je pro dobytek, je povinen desátkovat. A učí se: Kdo kupuje plody na trhu k jídlu a rozmyslí si je pro dobytek, nepředloží je ani svému dobytku, ani dobytku svého přítele, ledaže je oddesátkoval.

Rabi to uslyšel a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Přeješ si stolovat u mne? Řekl mu: Ano. Rabiho tvář se rozzářila.

Řekl mu: Myslíš si snad, že jsem slibem odřekl užitek od Izraelitů? Izraelité jsou svatí. Je někdo, kdo chce a nemá, a je někdo, kdo má a nechce, a je psáno: „Nejez chléb lakomce a nedychti po jeho lahůdkách, neboť jak si v duši počítá, takový je: ‚Jez a pij,‘ řekne ti, ale jeho srdce není s tebou“ (Př 23,6–7). Ty však chceš i máš.

Teď ale spěchám, neboť se namáhám ve věci přikázání; až se budu vracet, zastavím se u tebe.

Když přišel, náhodou vešel tou branou, u níž stály bílé mezkyně. Řekl: Anděl smrti je v domě tohoto [muže], a já bych u něho stoloval?

Rabi to uslyšel a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Prodám je. Řekl mu: „Před slepého nepokládej překážku“ (Lv 19,14).

– Opustím je. – Rozmnožíš škodu. – Podříznu jim šlachy. – To je trápení zvířat. – Zabiji je. – To je [zákaz] „nebudeš ničit“ (Dt 20,19).

Velmi na něj naléhal; [tu] se mezi nimi zvedla hora. Rabi zaplakal a řekl: Jestliže [takoví jsou] za svého života, oč více po své smrti; neboť rabi Chama bar Chanina řekl: Spravedliví jsou po své smrti větší než za svého života, jak je řečeno: „Když jednou pohřbívali jakéhosi muže, hle, uviděli tlupu, i hodili toho muže do Elíšova hrobu; a když se muž dotkl Elíšových kostí, ožil a postavil se na nohy“ (2Kr 13,21).

Rav Papa řekl Abajemu: Ale snad [se to stalo], aby se na něm splnilo Elijášovo požehnání, jak je psáno: „Ať mi připadne dvojnásobný podíl tvého ducha“ (2Kr 2,9)? Řekl mu: Je-li tomu tak, jak se tedy učí: Postavil se na nohy, ale do svého domu neodešel?

Čím se tedy [požehnání] splnilo? Jak řekl rabi Jochanan: Tím, že uzdravil Naamánovo malomocenství, které se rovná smrti, jak je řečeno: „Ať není jako mrtvá“ (Nu 12,12).

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Proč se [mezci] nazývají „jemim“? Protože strach z nich (ejmatam) leží na tvorech; neboť rabi Chanina řekl: Za celý můj život se mne nikdo neptal na kopnutí bílé mezkyně a zůstal naživu. – Ale vidíme, že [lidé] žijí! – Řekni: „a uzdravil se“. – Ale vidíme, že se uzdravují! – Mluvíme o těch, jejichž nohy jsou nahoře bílé.

„Není nikoho kromě něho“ (Dt 4,35) – rabi Chanina řekl: Ani čarodějnictví. Jedna žena se snažila sebrat prach zpod nohou rabiho Chaniny. Řekl jí: Vezmi si, tvá věc se nezdaří; je psáno: „Není nikoho kromě něho.“ – Ale vždyť rabi Jochanan řekl: Proč se nazývají „kešafim“? Protože popírají [moc] nebeského dvora! – S rabim Chaninou je to jiné, neboť jeho zásluha je veliká.

A rabi Chanina řekl: Člověk si dole neporaní ani prst, pokud to o něm není shora vyhlášeno, jak je řečeno: „Od Hospodina jsou upevněny kroky muže“ (Ž 37,23), a: „Jak by člověk porozuměl své cestě?“ (Př 20,24). Rabi Elazar řekl: Krev z poranění usmiřuje jako krev zápalné oběti. Rava řekl: [Jde o poranění] pravého palce, o druhé poranění, a když člověk jde konat přikázání.

Říkali o rabim Pinchasovi ben Jairovi: Za celý život nikdy nelámal chléb, který nebyl jeho, a ode dne, kdy dospěl k rozumu, neměl užitek z hostiny svého otce.