Pojď a slyš: Snědl dvě kyčelní šlachy ze dvou kyčlí dvou zvířat – dostane osmdesát. Rabi Jehuda říká: Dostane jen čtyřicet. Jak je to myšleno? Řekneš-li, že jedno po druhém a se dvěma varováními, jaký je důvod rabi Jehudy, který říká čtyřicet a nic víc? Je tedy zřejmé, [že jde o snědení] najednou a s jediným varováním.
ת"ש אכל שני גידין משתי ירכות משתי בהמות סופג שמונים רבי יהודה אומר אינו סופג אלא מ' היכי דמי אילימא בזה אחר זה ובשתי התראות מ"ט דרבי יהודה דאמר ארבעים ותו לא אלא פשיטא בבת אחת ובחדא התראה
Kdo je první tanaita? Řekneš-li, že rabíni, kteří se přou se Symmachem – jestliže tam, kde jsou těla oddělená, rabíni [jej] zprošťují, zde tím spíše ne? Je to tedy Symmachos?
מאן ת"ק אילימא רבנן דפליגי עליה דסומכוס ומה התם דגופין מוחלקין פטרי רבנן הכא לא כל שכן אלא לאו סומכוס היא
Ve skutečnosti jedno po druhém. A k tomu, co jsi řekl, „jaký je důvod rabi Jehudy“: například když v ní není [objem] olivy. Neboť bylo učeno: Snědl ji a nemá [objem] olivy – je povinen. Rabi Jehuda říká: [Není povinen,] dokud nemá [objem] olivy.
לעולם בזה אחר זה ודקאמרת מ"ט דרבי יהודה כגון דלית ביה כזית דתניא אכלו ואין בו כזית חייב ר' יהודה אומר עד שיהא בו כזית:
MIŠNA: Ve čtyřech obdobích roku musí ten, kdo prodává zvíře druhému, oznámit mu: „Jeho matku jsem prodal na porážku“, [nebo] „jeho dceru jsem prodal na porážku“. A to jsou: předvečer posledního svátečního dne Svátku [stánků], předvečer prvního svátečního dne Pesachu, předvečer Šavuot a předvečer Roš hašana. A podle slov rabi Josiho Galilejského také předvečer Jom kipur v Galileji.
מתני׳ בארבעה פרקים בשנה המוכר בהמה לחבירו צריך להודיעו אמה מכרתי לשחוט בתה מכרתי לשחוט ואלו הן ערב יום טוב האחרון של חג וערב יום טוב הראשון של פסח וערב עצרת וערב ראש השנה וכדברי רבי יוסי הגלילי אף ערב יום הכפורים בגליל
Řekl rabi Jehuda: Kdy? Když [kupující] nemá časovou rezervu. Ale má-li časovou rezervu, nemusí mu to oznamovat. A rabi Jehuda souhlasí, že ten, kdo prodává matku ženichovi a dceru nevěstě, musí jim to oznámit, neboť je známo, že oba porážejí v jeden den.
אמר רבי יהודה אימתי בזמן שאין לו ריוח אבל יש לו ריוח אין צריך להודיעו ומודה רבי יהודה במוכר את האם לחתן ואת הבת לכלה שצריך להודיעו בידוע ששניהם שוחטין ביום אחד
V těchto čtyřech obdobích nutí řezníka porážet proti jeho vůli: i když jde o býka v hodnotě tisíce denárů a kupující má [nárok] jen za jeden denár, nutí jej porazit. Proto, pokud [zvíře] uhyne, uhyne [na účet] kupujícího. Ale v ostatních dnech roku tomu tak není; proto, pokud uhyne, uhyne [na účet] prodávajícího.
בארבעה פרקים אלו משחיטין את הטבח בעל כרחו אפילו שור שוה אלף דינרים ואין לו ללוקח אלא דינר כופין אותו לשחוט לפיכך אם מת מת ללוקח אבל בשאר ימות השנה אינו כן לפיכך אם מת מת למוכר:
„Řekl rabi Jehuda: Kdy“ atd. Proč potřebuje učit „matku ženichovi a dceru nevěstě“? Mimochodem nás učí, že je dobrým mravem, aby se [na hostinu] vynakládalo více v domě ženicha než v domě nevěsty.
אמר רבי יהודה אימתי [וכו']: למה לי למיתני את האם לחתן ואת הבת לכלה מלתא אגב אורחיה קמשמע לן דאורח ארעא למטרח בי חתנא טפי מבי כלתא:
„V těchto čtyřech obdobích“ atd. Ale vždyť ještě [zvíře] nepřitáhl [k sobě, čímž by je nabyl]! Řekl Rav Huna, že řekl Rav: [Jde o případ,] kdy je přitáhl. Jestliže tak, řekni závěr: „Ale v ostatních dnech roku tomu tak není; proto, pokud uhyne, uhyne [na účet] prodávajícího“ – vždyť je přitáhl!
בארבעה פרקים אלו [וכו']: והא לא משך אמר רב הונא אמר רב כשמשך אי הכי אימא סיפא אבל בשאר ימות השנה אינו כן לפיכך אם מת מת למוכר והא משך
Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak: Ve skutečnosti je nepřitáhl, a jde například o případ, kdy mu je [prodávající] přisvojil prostřednictvím jiného. V těchto čtyřech obdobích, kdy je to pro něj výhodou – lze pro člověka nabývat i v jeho nepřítomnosti. V ostatních dnech roku, kdy je to pro něj nevýhodou – nelze člověka zatěžovat v jeho nepřítomnosti.
אמר ר' שמואל בר רב יצחק לעולם שלא משך וכגון שזיכה לו על ידי אחר בארבעה פרקים אלו דזכות הוא לו זכין לאדם שלא בפניו בשאר ימות השנה דחוב הוא לו אין חבין לאדם שלא בפניו
Neboť řekl rabi Jochanan: Podle Tóry nabývají peníze. A proč řekli, že nabývá přitažení? Je to preventivní opatření, aby mu [prodávající] neřekl: „Tvá pšenice shořela na půdě.“
דאמר רבי יוחנן דבר תורה מעות קונות ומה טעם אמרו משיכה קונה גזירה שמא יאמר לו נשרפו חטיך בעליה:
MIŠNA: „Jeden den“ (Lv 22,28), o kterém se mluví u [zákazu] je i jeho mládě – den jde po noci. Toto vyložil Šimon ben Zoma: Je řečeno u díla stvoření: „Den jeden“ (Gn 1,5), a je řečeno u [zákazu] je i jeho mládě: „jeden den“. Jako u „jednoho dne“, o němž se mluví u díla stvoření, jde den po noci, tak i u „jednoho dne“, o němž se mluví u [zákazu] je i jeho mládě, jde den po noci.
מתני׳ (ויקרא כב, כח) יום אחד האמור באותו ואת בנו היום הולך אחר הלילה את זו דרש רבי שמעון בן זומא נאמר במעשה בראשית (בראשית א, ה) יום אחד ונאמר באותו ואת בנו יום אחד מה יום אחד האמור במעשה בראשית היום הולך אחר הלילה אף יום אחד האמור באותו ואת בנו היום הולך אחר הלילה:
GEMARA: Učili rabíni: Toto vyložil Šimon ben Zoma: Protože celý tento oddíl mluví jen o zasvěcených [zvířatech] a u zasvěcených jde noc po dni, mohl bych myslet, že i toto je tak. Je řečeno zde „jeden den“ a je řečeno u díla stvoření „den jeden“. Jako u „jednoho dne“, o němž se mluví u díla stvoření, jde den po noci, tak i u „jednoho dne“, o němž se mluví u [zákazu] je i jeho mládě, jde den po noci.
גמ׳ ת"ר את זו דרש ר"ש בן זומא לפי שכל הענין כולו אינו מדבר אלא בקדשים ובקדשים לילה הולך אחר היום יכול אף זה כן נאמר כאן יום אחד ונאמר במעשה בראשית יום אחד מה יום אחד האמור במעשה בראשית היום הולך אחר הלילה אף יום [אחד] האמור באותו ואת בנו היום הולך אחר הלילה
Originál: Chullin 83a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.