Chulin 83a חולין

Písmo přišlo, aby dalo příkaz po zákazu, a tím říká, že se za to nebičuje. To jsou slova rabi Jehudy.

Rabi Jaakov říká: To není z tohoto důvodu, nýbrž protože je to zákaz, při němž není čin, a za žádný zákaz, při němž není čin, se nebičuje.

Pojď a slyš: Snědl dvě kyčelní šlachy ze dvou kyčlí dvou zvířat – dostane osmdesát. Rabi Jehuda říká: Dostane jen čtyřicet. Jak je to myšleno? Řekneš-li, že jedno po druhém a se dvěma varováními, jaký je důvod rabi Jehudy, který říká čtyřicet a nic víc? Je tedy zřejmé, [že jde o snědení] najednou a s jediným varováním.

Kdo je první tanaita? Řekneš-li, že rabíni, kteří se přou se Symmachem – jestliže tam, kde jsou těla oddělená, rabíni [jej] zprošťují, zde tím spíše ne? Je to tedy Symmachos?

Ve skutečnosti jedno po druhém. A k tomu, co jsi řekl, „jaký je důvod rabi Jehudy“: například když v ní není [objem] olivy. Neboť bylo učeno: Snědl ji a nemá [objem] olivy – je povinen. Rabi Jehuda říká: [Není povinen,] dokud nemá [objem] olivy.

MIŠNA: Ve čtyřech obdobích roku musí ten, kdo prodává zvíře druhému, oznámit mu: „Jeho matku jsem prodal na porážku“, [nebo] „jeho dceru jsem prodal na porážku“. A to jsou: předvečer posledního svátečního dne Svátku [stánků], předvečer prvního svátečního dne Pesachu, předvečer Šavuot a předvečer Roš hašana. A podle slov rabi Josiho Galilejského také předvečer Jom kipur v Galileji.

Řekl rabi Jehuda: Kdy? Když [kupující] nemá časovou rezervu. Ale má-li časovou rezervu, nemusí mu to oznamovat. A rabi Jehuda souhlasí, že ten, kdo prodává matku ženichovi a dceru nevěstě, musí jim to oznámit, neboť je známo, že oba porážejí v jeden den.

V těchto čtyřech obdobích nutí řezníka porážet proti jeho vůli: i když jde o býka v hodnotě tisíce denárů a kupující má [nárok] jen za jeden denár, nutí jej porazit. Proto, pokud [zvíře] uhyne, uhyne [na účet] kupujícího. Ale v ostatních dnech roku tomu tak není; proto, pokud uhyne, uhyne [na účet] prodávajícího.

GEMARA: Tanaita učil: Pokud mu to neoznámil, jde a porazí a nezdráhá se.

„Řekl rabi Jehuda: Kdy“ atd. Proč potřebuje učit „matku ženichovi a dceru nevěstě“? Mimochodem nás učí, že je dobrým mravem, aby se [na hostinu] vynakládalo více v domě ženicha než v domě nevěsty.

„V těchto čtyřech obdobích“ atd. Ale vždyť ještě [zvíře] nepřitáhl [k sobě, čímž by je nabyl]! Řekl Rav Huna, že řekl Rav: [Jde o případ,] kdy je přitáhl. Jestliže tak, řekni závěr: „Ale v ostatních dnech roku tomu tak není; proto, pokud uhyne, uhyne [na účet] prodávajícího“ – vždyť je přitáhl!

Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak: Ve skutečnosti je nepřitáhl, a jde například o případ, kdy mu je [prodávající] přisvojil prostřednictvím jiného. V těchto čtyřech obdobích, kdy je to pro něj výhodou – lze pro člověka nabývat i v jeho nepřítomnosti. V ostatních dnech roku, kdy je to pro něj nevýhodou – nelze člověka zatěžovat v jeho nepřítomnosti.

Rabi Elazar říká, že řekl rabi Jochanan: V těchto čtyřech obdobích postavili mudrci svá slova na zákon Tóry.

Neboť řekl rabi Jochanan: Podle Tóry nabývají peníze. A proč řekli, že nabývá přitažení? Je to preventivní opatření, aby mu [prodávající] neřekl: „Tvá pšenice shořela na půdě.“

MIŠNA: „Jeden den“ (Lv 22,28), o kterém se mluví u [zákazu] je i jeho mládě – den jde po noci. Toto vyložil Šimon ben Zoma: Je řečeno u díla stvoření: „Den jeden“ (Gn 1,5), a je řečeno u [zákazu] je i jeho mládě: „jeden den“. Jako u „jednoho dne“, o němž se mluví u díla stvoření, jde den po noci, tak i u „jednoho dne“, o němž se mluví u [zákazu] je i jeho mládě, jde den po noci.

GEMARA: Učili rabíni: Toto vyložil Šimon ben Zoma: Protože celý tento oddíl mluví jen o zasvěcených [zvířatech] a u zasvěcených jde noc po dni, mohl bych myslet, že i toto je tak. Je řečeno zde „jeden den“ a je řečeno u díla stvoření „den jeden“. Jako u „jednoho dne“, o němž se mluví u díla stvoření, jde den po noci, tak i u „jednoho dne“, o němž se mluví u [zákazu] je i jeho mládě, jde den po noci.