Eruvin 20b עירובין

A totéž [platí] u lisu.

U člověka [Mišna] řekla, že potřebuje hlavu a větší část [těla]; u krávy – potřebujeme u ní hlavu a větší část, nebo ne?

Kdekoli drží nádobu a nedrží ji [tj. krávu], se nemusíš ptát, že potřebuje hlavu a větší část uvnitř. Na co se musíš ptát? Kde drží nádobu a drží ji – co?

Řekl mu: Učili jste se to: „pokud kráva [může mít] hlavu a větší část uvnitř a pít“. Není to snad [případ], kdy ji drží a drží nádobu? Ne – kdy drží nádobu a nedrží ji.

A když drží nádobu a nedrží ji, je to snad dovoleno? Vždyť se učí: Ať člověk o Šabatu nenabírá vodu a nedává [ji] před svůj dobytek; ale nabírá a vylévá a [dobytek] pije sám.

K tomu bylo přece řečeno: Abaje řekl: Zde [jde] o žlab, který stojí na veřejném prostranství, je vysoký deset dlaní a široký čtyři a jeden jeho konec zasahuje mezi sloupky.

[Je to] zábrana, aby snad neviděl, že je žlab poškozený, a nepřišel ho opravit, a nevzal vědro s sebou, a [tak] by vynášel ze soukromého prostoru na veřejné prostranství.

A je snad v takovém případě vinen? Vždyť Rav Safra řekl, že rabi Ami řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo přesouvá své věci z kouta do kouta a rozmyslí si to a vynese je, je osvobozen, protože zvednutí od počátku nebylo za tímto účelem.

Nýbrž: někdy ho opraví a pak ho [vědro] vnese zpět, a [tak] vnáší z veřejného prostranství do soukromého prostoru.

Někteří říkají: U člověka říkáme, že mu stačí hlava a větší část [těla]; u krávy – stačí jí hlava a větší část, nebo ne?

Kde drží nádobu a drží ji, se nemusíš ptát, že jí stačí hlava a větší část. Na co se musíš ptát? Kde drží nádobu a nedrží ji – co?

Řekl mu: Učili jste se to: „pokud kráva [může mít] hlavu a větší část uvnitř a pít“. Není to snad [případ], kdy drží nádobu a nedrží ji? Ne – kdy drží nádobu a drží ji.

A tak je to také rozumné, neboť drží-li nádobu a nedrží ji, je to snad dovoleno? Vždyť se učí: Ať člověk nenabírá vodu a nedává [ji] před svůj dobytek; ale nabírá a vylévá a [dobytek] pije sám.

K tomu bylo přece řečeno: Abaje řekl: Zde [jde] o žlab, který stojí na veřejném prostranství, je vysoký deset dlaní a široký čtyři a jeho konec zasahuje mezi sloupky – neboť někdy vidí, že je žlab poškozený, a přijde ho opravit, a vezme vědro s sebou, a [tak] vynáší ze soukromého prostoru na veřejné prostranství.

A je snad v takovém případě vinen? Vždyť Rav Safra řekl, že rabi Ami řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo přesouvá své věci z kouta do kouta a rozmyslí si to a vynese je, je osvobozen, protože zvednutí od počátku nebylo za tímto účelem.

Nýbrž: někdy ho opraví a pak ho [vědro] vnese zpět, a [tak] ho vnáší z veřejného prostranství do soukromého prostoru.

Pojď a slyš: Velblouda, který má hlavu a větší část [těla] uvnitř, krmí se uvnitř. A krmení je přece jako [případ], kdy drží nádobu a drží ho – a [přesto] potřebujeme hlavu a větší část!

Rav Acha bar Rav Huna řekl, že Rav Šešet řekl: Velbloud je jiný, protože má dlouhý krk.

Pojď a slyš: Zvíře, které má hlavu a větší část [těla] uvnitř, krmí se uvnitř. A krmení je přece jako [případ], kdy drží nádobu a drží ho – a potřebujeme hlavu a větší část! Co [znamená] „zvíře“? Také [to], o němž se učí „velbloud“.

Ale učí se [přece] „zvíře“ a učí se „velbloud“!

Copak se učí [obojí] spolu? Učí se [i] baraita, která to podporuje: Rabi Eliezer zakazuje u velblouda, protože má dlouhý krk.

Rabi Jicchak bar Ada řekl: Sloupky u studní byly dovoleny jen pro poutníky [svátků]. Ale vždyť se učí: Sloupky u studní byly dovoleny jen pro dobytek! Co [znamená] „dobytek“? Dobytek poutníků; ale člověk