Abaje se otázal Raby: Dvůr, jehož konec zasahuje mezi sloupky – smí se přenášet z něj do prostoru mezi sloupky a z prostoru mezi sloupky do něj? Řekl mu: Je to dovoleno.
בעא מיניה אביי מרבה חצר שראשה נכנס לבין הפסין מהו לטלטל מתוכה לבין הפסין ומבין הפסין לתוכה א"ל מותר
Rav Huna řekl: Dva [dvory] mají zakázáno, i když zřídily eruv – je to zábrana, aby neřekli, že eruv platí i pro prostor mezi sloupky. Rava řekl: Zřídily-li eruv, mají dovoleno.
אמר רב הונא שתים אסורין ואפילו עירבו גזירה שמא יאמרו עירוב מועיל לבין הפסין רבא אמר עירבו מותר
Abaje řekl Ravovi: Učí se [baraita], která tě podporuje: Dvůr, jehož jeden konec zasahuje mezi sloupky – smí se přenášet z něj do prostoru mezi sloupky a z prostoru mezi sloupky do něj; ale [u] dvou je to zakázáno. Kdy to platí? Když nezřídily eruv; ale zřídily-li eruv, mají dovoleno.
א"ל אביי לרבא תניא דמסייע לך חצר שראשה אחד נכנס לבין הפסין מותר לטלטל מתוכה לבין הפסין ומבין הפסין לתוכה אבל שתים אסור בד"א שלא עירבו אבל עירבו מותרין
Abaje se otázal Raby: Vyschla-li voda o Šabatu – co? Řekl mu: Copak byla přepážka udělána pro něco jiného než pro vodu? Není-li tu voda, není tu přepážka.
בעא מיניה אביי מרבה יבשו מים בשבת מהו א"ל כלום נעשית מחיצה אלא בשביל מים מים אין כאן מחיצה אין כאן
Ravin se otázal: Vyschla-li voda o Šabatu a o Šabatu opět přišla – co? Abaje mu řekl: Na [případ, kdy] vyschla o Šabatu, se nemusíš ptát, neboť jsem se na to ptal mistra a rozhodl mi, že je to zakázáno.
בעי רבין יבשו מים בשבת ובאו בשבת מהו א"ל אביי יבשו בשבת לא תיבעי לך דבעי מיניה דמר ופשיט לי דאסיר
Ani na [případ, kdy] přišla, se nemusíš ptát, neboť je to přepážka zřízená o Šabatu; a učí se: Každá přepážka zřízená o Šabatu, ať omylem, ať úmyslně, ať z donucení, ať dobrovolně, se nazývá přepážkou.
באו נמי לא תיבעי לך דהוה ליה מחיצה העשויה בשבת ותניא כל מחיצה העשויה בשבת בין בשוגג בין במזיד בין באונס בין ברצון שמה מחיצה
Rabi Elazar řekl: Kdo hodí [předmět z veřejného prostranství] do prostoru mezi sloupky u studní, je vinen. To je samozřejmé! Kdyby to nebyla přepážka, jak by mu bylo dovoleno [odtud] nabírat?
אמר ר"א הזורק לבין פסי הביראות חייב (א"ל) פשיטא אי לאו מחיצה היא היכי משתרי ליה למלאות
I to je samozřejmé! Kdyby to obecně nebyla přepážka, jak by mu u cisterny bylo dovoleno přenášet? Bylo to potřeba [pro případ], kdy jí prochází mnoho lidí.
הא נמי פשיטא אי לאו דבעלמא מחיצה היא גבי בור היכי משתרי ליה לטלטלי לא צריכא אע"ג דקא בקעי בה רבים
Jak jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Odděluje-li je cesta veřejného prostranství, ať ji odkloní stranou. Mudrci však říkají: Není to třeba. Rabi Jochanan a rabi Elazar oba řekli: Zde ti dal poznat sílu přepážek.
דתנן רבי יהודה אומר אם היתה דרך רה"ר מפסקתן יסלקנה לצדדין וחכ"א אינו צריך רבי יוחנן ור"א דאמרי תרווייהו כאן הודיעך כחן של מחיצות
„Je dovoleno přiblížit ke studni…“ – Tam jsme se učili: Ať člověk nestojí na veřejném prostranství a nepije v soukromém prostoru, [nebo] v soukromém prostoru a nepije na veřejném prostranství, ledaže vsune hlavu a větší část [těla] do místa, kde pije.
מותר להקריב לבאר וכו': תנן התם לא יעמוד אדם ברשות הרבים וישתה ברשות היחיד ברשות היחיד וישתה ברשות הרבים אלא אם כן מכניס ראשו ורובו למקום שהוא שותה
Originál: Eruvin 20a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.