Eruvin 8a עירובין

A podle toho, co jsme si zprvu mysleli, [že Rav a Šmuel] se přou, ať už eruv zřídili, nebo nezřídili – zřídili-li eruv, o čem se přou? Nezřídili-li eruv, o čem se přou?

Nezřídili-li eruv, přou se o [průlom], který je viditelný zvenčí a zarovnaný zevnitř.

Zřídili-li eruv, přou se o [výrok] Rav Josefa, neboť Rav Josef řekl: Učili to jen o [uličce], která ústí do středu volného prostranství, ale ústí-li na okraj volného prostranství, je to zakázáno.

Raba řekl: To, co jsi řekl, že [ústí-li] do středu volného prostranství, je to dovoleno, jsme řekli jen [o uličkách], které nejsou proti sobě, ale jsou-li proti sobě, je to zakázáno.

Rav Mešaršeja řekl: To, co jsi řekl, že [uličky], které nejsou proti sobě, jsou dovoleny, jsme řekli jen o volném prostranství, které patří mnohým, ale u volného prostranství, které patří jednotlivci – někdy si to [majitel] rozmyslí a postaví na něm domy, a pak je to jako ulička, která ústí na okraj volného prostranství, a je to zakázáno.

A odkud víš, že rozlišujeme mezi volným prostranstvím mnohých a volným prostranstvím jednotlivce? Neboť Ravin bar Rav Ada řekl ve jménu rabiho Jicchaka: Stalo se, že jedna ulička ústila jednou stranou k moři a druhou stranou ke smetišti, a věc přišla před Rabiho, a neřekl o ní ani povolení, ani zákaz.

Zákaz o ní neřekl, protože přepážky stojí; povolení o ní neřekl, protože se obáváme, že smetiště bude odstraněno a moře naplaví písčinu.

A obáváme se snad, že smetiště bude odstraněno? Vždyť jsme se učili: Smetiště na veřejném prostranství vysoké deset dlaní – do okna nad ním se smí o Šabatu házet.

Z toho vidíme, že rozlišujeme mezi smetištěm mnohých a smetištěm jednotlivce.

I zde rozlišujeme mezi volným prostranstvím mnohých a volným prostranstvím jednotlivce.

A co [říkají] rabíni?

Rav Josef bar Avdimi řekl: Učilo se: A mudrci zakazují. Rav Nachman řekl: Halacha je podle slov mudrců. Někteří říkají: Rav Josef bar Avdimi řekl: Učilo se: A mudrci dovolují. Rav Nachman řekl: Halacha není podle slov mudrců.

Meremar uzavřel [mořskou stranu] Sury rybářskými sítěmi. Řekl: Obáváme se, že moře naplaví písčinu.

Byla jedna zahnutá ulička v Suře; v jejím ohybu umístili svinutou rohož. Rav Chisda řekl: To není ani podle Rava, ani podle Šmuela. Podle Rava, který řekl, že se posuzuje jako průchozí, je třeba tvaru vchodu. Podle Šmuela, který řekl, že se posuzuje jako uzavřená – to platí o pořádném bočním sloupku, ale tohle, protože do toho fouká vítr a odhazuje to, není nic.

Ale jestliže do toho zarazil kolík, pak to připevnil.

K věci samé: Rav Jirmeja bar Aba řekl ve jménu Rava: Ulička, která byla celou svou šíří prolomena do dvora, a dvůr byl prolomen naproti ní – dvůr je dovolen a ulička zakázána.

Raba bar Ula řekl Rav Bibimu bar Abajemu: Mistře, není to [už] naše Mišna? Malý dvůr, který byl prolomen do velkého – velký je dovolen a malý zakázán, protože je jako vchod do velkého.

Řekl mu: Kdyby [to bylo jen] odtamtud, řekl bych: To platí tam, kde jím nešlape mnoho lidí, ale tam, kde jím šlape mnoho lidí, řekl bych, že ani dvůr [není dovolen].

Ale i to jsme se učili: Dvůr, do něhož mnozí vcházejí tudy a vycházejí tudy, je veřejným prostranstvím pro [otázky] nečistoty a soukromým prostorem pro Šabat.

Kdyby [to bylo jen] odtamtud, řekl bych: To platí o [vchodech], které nejsou proti sobě,